MASLIX: Znám obojí, nutkavý klikání i nedokopání se k dobrým věcem, z dlouholeté zkušenosti, něco jako nyx používám cca 12let. Už je to mnohem lepší, jógu a jakžtakž i meditaci praktikuju, na nyx otupěle klikám většinou jen, když jsem tak unavená, že mám velmi malej výběr možných činností, nebo když se o něčem těžce nemůžu rozhodnout ;) (ale na to už vyvíjím rozhodovací mechanismy spíš na bázi technik mimo comp...).
Pár názorů na základě zkušenosti z celý tý doby:
ad jóga, meditace, "dokopávání se"
- Necvičit bolí, cvičit je příjemný. Když to zkusíš, tak to zjistíš. Jakmile to zjistíš pořádně a opravíš si ten chybnej předpoklad, že cvičení je namáhavý nebo nepříjemný (získanej na školním tělocviku....?;) a zjistíš, že ti naopak energii dává, nebude problém.... S meditací podobný, velmi příjemná aktivita zlepšující řadu věcí během dne a celkově... K takovým věcem se není potřeba "dokopávat" (neboli nutit se do nějaký otravný hrůzy). Jde je dělat pro radost, protože jsou prostě fajn a tělo a duše si o ně samo říká. Akorát abys toto prakticky zjistil, musíš to vyzkoušet. Trocha teorie - např. zážitky jiných lidí - může trochu podpořit a inspirovat. Jde o to přestat si myslet, že k tomu potřebuješ vůli, a chtít to testnout jen tak z chuti :))
ad odkládání práce a klikání
- V podstatě to samý... Budeš to dělat tak dlouho, až tě ten stres, kterej to vytváří, přestane bavit, a zvolíš si počínat si nějak jinak, aby ses cítil nějak líp ;)
Na nyx u práce na PC, zvlášť pokud je práce stereotypní, se dá dívat i pozitivně ;) Mně třeba připadá trochu jako druh psychický hygieny. Když mám sedět spoustu hodin u kompu a provozovat fyzicky nepřirozenou činnost, při který v podstatě celý tělo trpí deprivací (nemá pohyb, nemá normální podněty), velice pomáhá mít k dispozici alespoň virtuální otevřenej obzor internetu, kde si jde povídat s živýma lidma, následovat různý nápady a myšlenky, vytvářet vlastní....
Ale je potřeba najít rovnováhu mezi tím a prací, tak aby práce postupovala vpřed rozumným tempem a byla hotová včas....
Když to nešlo, často to bylo třeba o strachu z něčeho na tý práci, nebyla jsem si jistá jak to udělat, pochybovala, že to zvládnu....na to pomáhá samozřejmě všechno si vyjasnit a rozvrhnout, mít realistickou představu, kolik času je třeba, včetně právě prostoru třeba na protažení se nebo napsání něčeho do nyxu - a podle toho plánu pak postupovat, části si odškrtávat - je to dobrej pocit, vidět kolik jsi už udělal, vědět rozumně přesně, kolik zbývá.....
Tohle bude aplikovatelné jen na některé práce, ber s rezervou ;)
Přijde mi, že klíčem k problému celkově jsou ty "tvé" vlastnosti, cos tam vyjmenoval. Proč si o sobě myslíš takové věci? Kdo říkal že jsi takovej? IMHO jsi takovej, jenom pokud se tak sám definuješ. Nic takovýho jako lenost jako vlastnost neexistuje, je to jen návyk nedělat nebo odkládat věci, kterej velmi posiluješ, když tomu ještě ke všemu dáváš jméno a opakuješ si "jsem línej". Ten zvyk můžeš IMHO změnit, je to otázka motivace, jestli to chceš nějak jinak a proč, a pak novýho jednání.... Dobrej začátek je začít se vnímat jako inteligentní samostatnou osobnost, která se svobodně rozhoduje, co a jak bude v životě dělat. Žádnej dosavadní zvyk nemusíš povinně provozovat do smrti....(ani proto, že většina lidí kolem si myslí, že oni musej...)... A když si vyzkoušíš nějaký nový způsoby chování, můžeš klidně zavést nějaký ty pozitivní nálepky, třeba se vnímat jako člověka, kterej trénuje svou sílu vůle a má jí čím dál silnější, a připomínat si, co všechno už jsi změnil k lepšímu :) Až se časem stane naprosto samozřejmý, že kde je třeba, vůli použiješ.
Jde znova spadnout do zvyku nepoužívat ji.....a znova se z toho probrat. Ten tvůj obraz sebe je asi rozhodující. Stojí za to ho prozkoumat. Co si o sobě myslíš a proč, kde se to vzalo, a jestli to tak chceš nechat, nebo jestli by ti třeba líp sloužilo myslet si něco jinýho.
hodně štěstí :o)
(chich, teď už bych mohla být natolik vzpamatovaná z čehosi, že bych mohla třeba vytáhnout ten kabel a věnovat se abstraktnímu tvoření textu důležitého a proto lehkou trémou opředeného;)