• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TAURUSProkrastinace - výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    POZITRON: tezko najdes vyhovujici skolu...
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    GEGI: holky, mam to stejne jako vy.

    a neco aktualniho - zejtra rano (ano, zejtra) delam prijimacky a i kdyz jsem si slibila, ze pro to udelam maximum, zase jsme se na to vykaslala. a prijimacky delam kvuli tomu, ze me cas od casu chytme amok, ze svoji skolu nesnasim, ze je pod moji uroven, ze ji pohrdam a ze pujdu nekam jinam, nekam, kde to ma urcitou uroven. uz jsem takhle na jednu skolu pred 2 lety sla a protoze flakat se na 2 skolach naraz tak, jak to praktikuju ja (opravdu extrem), proste neslo, tak jsem po necelym semestru ukoncila studium. a je mi jasny, ze jestli ty zkousky nejakym zazrakem zase udelam, tak pujdu zase v prosinci hezky pekne ukoncit studium. a stejne do toho jdu :)
    GEGI
    GEGI --- ---
    ahoj, teda tuhle diskusi jsem objevila samozřejmě ve chvíli, kdy sedím ve škole a měla bych se pustit do tří seminárek, který musím odevzdat za dva týdny a nemám ani čárku. Přečetla jsem to celé a docela mi vyrazilo dech, jak jsme na tom všichni podobně :)

    Nejvíc moje pocity asi vystihuje názor SUPREMEGIRL:, úplně chápu bod 4. vim, ze ukol skvele zvladnu, ale nesmim byt moc dobra! - tohle mám podobně, akorát, že mi to vychází a už nejsem dobrá. Začala jsem tímhle odkládáním věcí trpět až na VŠ, taky studuju to, co mě celkem baví, ale mám pocit, že je to fakt zbytečný, se o něco snažit. Vím, že kdybych seminárku psala měsíc a nechala si na tom záležet, mohlo by to být opravdu dobré a mě by to bavilo, uspokojilo (asi..), ale když vidím, co odevzdávají ostatní spolužáci za bláboly a prochází jim to v pohodě, přijde mi užitečnější věnovat svůj čas jiným věcem. A pak odevzdám stejný blábol, jako většina ostatních, a je mi to vlastně líto, že se nedokážu přemoci a nejsem schopná napsat něco, co by odpovídalo mým schopnostem (o kterým si myslím, že tam někde jsou). Za dva roky, co na VŠ jsem, prostě nevzniklo nic zajímavého.

    Možná je to i o tom, že se momentálně hodně hledám, snažím se poznat, co vlastně doopravdy chci - od malička jsem si myslela, že je mi to jasné, ale teď zjišťuju, že jsem vlastně zase na začátku - a radši jdu s někým zajímavým na pivo a opiju se, než abych se učila, i když vím, že ty seminárky někdy budu muset napsat. Když to přeženu, tak rozhovor téměř s jakýmkoliv člověkem mi přijde mnohem zajimavější životní zkušenost než psaní nečeho do školy. A kdybych to vzala do důsledků, vůbec mi momentálně přijde mnohem důležitější komunikovat s lidmi, chodit ven a poznávat věci okolo sebe trochu víc, než jenom povrchně (jak to všichni děláme, když z nedostatku času chodíme rychle a nevšímavě k okolí), než studovat cokoliv. Dala jsem si ale cíl, že tuhle školu dodělám a pak se uvidí.. tak snad to dopadne.

    Pořád si říkám, že je technicky možné, abych napsala 10 stran textu za jeden den, takže až přijde ta pravá chvíle, určitě to dokážu :)

    Teď jsem pročítáním odkazů a téhle diskuse zabila vpodstatě všechen čas, který jsem měla na to, abych začala pracovat, takže to asi vzdám a budu nadále přemýšlet o tom, jak to všechno zvládnu..

    Je to koukám docela dlouhé, tak snad to někomu pomůže (snad i mě :)
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    EVIE: budes :)
    EVIE
    EVIE --- ---
    tak jsem se dneska dozvěděla, že diplomku můžu odevzdat i v srpnu, když to nestihnu za 14 dní:))) to jsou děsný prokrastinační tlaky.... jen se bojím, abych nna tom v srpnu nebyla stejně jako teď:(
    PEPAZDEPA
    PEPAZDEPA --- ---
    MOGUCAN
    MOGUCAN --- ---
    DAWES: on ten tlak blizicich se terminu taky dela svoje :)
    DAWES
    DAWES --- ---
    tak musim uznat, ze s nastupem jarnich slunych dnu ta silena prokrastinace nejak slabne ;)) jupii
    FERENCZY
    FERENCZY --- ---
    FERENCZY: tak beru dotaz zpet, na webu koukam, ze prelozeno na 4. 4. 2009, navic jsi nejsem jisty, jestli je to i pro nestudenty MUNI a jeste je kapacita jen 20 mist (a "zazitkovy seminar" na me pusobi neseriozne - toto nerozebirejte, prosim :)
    FERENCZY
    FERENCZY --- ---
    byl jste nekdo na YMLADRIS? ma to nejaky prinos? mozna bych se na tu dubnovou prednasku podival.
    FERENCZY
    FERENCZY --- ---
    SUPREMEGIRL: uf, tak to mi castecne vyrazilo dech a castecne rozesmalo temer k slzam. jednak dobra sebeanalyza, dvak ikdyz bych to nejspis nedokazal takto zformulovat, je to jako bych cetl o sobe. hlavne ty dusledky, ale casto i domele priciny. myslim, ze Tvych 7 bodu naprosto presne vystihuje, jak to ma mnoho lidi (min uz jsme 4 :). samozrejme, ze duvody muzou byt ruzne. nicmene reseni nebo pomoc, bohuzel, neznam. dospel jsem take akorat do stadia, kdy uz si to (subjektivne, "externe" to potvrzene nemam :) plne uvedomuji - priciny, ale hlavne dusledky - vetsinou uz dokazu dopredu odhadovat napr. zpozdeni apod. jen nevim, jak to resit a jak se ucinne motivovat.
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    SUPREMEGIRL: parádní (sebe)analytická práce!

    Docela v tom vidím sám sebe v různých obdobích minulosti. Teď zrovna se "nesu" na takové vlně vnitřní motivace a nepociťuji, že bych "prokrastinoval". Nicméně v reálu třeba teď věnuju "učení se" (tj. čtení povinné literatury, přípravy seminárek a jiných školních projektů) míň času než v době, kdy jsem se vnímal jako "prokrastinátor". To je ale právě dáno tím, že v době, kdy jsem se vnímal jako "prokrastinátor", jsem žil v jakémsi existenciálním vakuu, tj. nebyl jsem na žádné "cestě", neměl jsem nastavené prakticky žádné záměry konání atd. De facto nebylo z čeho brát "životní energii" a zároveň chyběl smysl, kam bych takovou energii měl futrovat.

    Shrnuto -- míra "prokrastinace" u mě osobně závisí na přítomnosti/absenci nějakého záměru konání a jeho neustálým "aktualizováním" do vědomí.

    je to takhle abstraktně aspoň trochu srozumitelné?
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    TAURUS: spousta veci je "nutnych" pro dalsi uspesne prezivani tady - vydelavat penize, podepsat smlouvu k bytu,... - dokonce i kdyz je cil lakavy, ty mezikroky mohou byt ubijejici a zoufale nudne.
    TAURUS
    TAURUS --- ---
    SUPREMEGIRL: Pěkný, kéž bych dokázal něco podobného zformulovat o sobě :-)

    Mně tedy přijde zvláštní ten bod 6. "svoboda". Nechápu, co je svobodného na tom, nepřijít podepsat smlouvu, kterou chci podepsat. Nechápu, co je svobodného na tom, nejít včas na schůzku, na kterou chci přijít (okrádám přece o čas určený schůzce i sám sebe). Na tom podle mě nic svobodného není. Svobodné může být to rozhodnutí, jestli to chci podepsat, nebo ne, jestli chci na schůzku, nebo ne.
    Takže mi to spíš připadá, že si sama sobě ukazuješ, že se nemusíš řídit tím, co sis sama řekla, že uděláš. (To, že jsou v tomhle případě zainteresovány ještě další, nebohé, nic netušící strany, je zřejmě pouhá koincindence :)) Ten pocit svobody možná plyne z té možnosti nedodržet závazek, který sis určila. To mi přijde ale až zbytečné, protože přeci fakt, že ses rozhodla něco udělat, by v sobě měl nést to svobodné rozhodnutí. Možná ale, že to tak nemáš, že děláš rozhodnutí pod něčím psychickým nátlakem (i třeba "kondiciování" výchovou, superego?)
    Možná že kdybys vnímání "svobody" přesunula z činu samotného do rozhodnutí o činu (opravdu tohle JÁ chci udělat? nebo to dělám proto, že to ode mě čekají rodiče/bůhví kdo) a pořádně si ho uvědomila, tak bys pak nehledala záminky, proč nedělat to, co ses rozhodla udělat.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SUPREMEGIRL: muzu ti rict svuj nazor. mas na sebe supr vhled.

    podle mne ale jakakoliv idea/zduvodneni/koncepce ("je to proto, ze ...") ti nepomuze zacit jednat jinak. analogie s obezitou kdy clk neustale musi neco zobat, protoze je proste tak zvyklej resit zivot: aby prestal a navic shodil 30kg, bude muset nejakou dobu DOST trpet = prekonavat se.

    klicovy je, sere te to? nebo takhle svuj zivot prozijes az do smrti? jsi-li nadprumerne inteligentni, urcite to zvladnes. bude ti to pak lito, ze jsi byla "svobodna", ale vsechno ti uteklo mezi prsty? nebo je to to, co chces.

    cili zamerila bych se na bod 2.
    SUPREMEGIRL
    SUPREMEGIRL --- ---
    Zato teorii "proc prokrastinuju" mam hned nekolik. Vychazeji vylozene z myho pripadu, ale treba se nekdo poznate. Sorry za delku, potrebovala jsem se nekomu sverit a tady se to zda jako prave misto;)

    Takze, moje mala analyza duvodu moji prokrastinace:

    1. stres mi dela dobre
    Zjistila jsem, ze si libuju v napjatych adrenalinovych zazitcich, mezi ktere patri mj. dokoncovani prace na posledni chvili. Na jednu stranu me to bavi, ale na stranu druhou si rikam, jestli mi to za to vubec stoji. Z globalniho pohledu - nestoji. Vic mi to bere nez dava.

    2. hledam hranici, kam az muzu zajit
    Asi to uzce souvisi s bodem 1. Proste zkousim, co vsechno si muzu dovolit, tj. kdyz mi neni urcena deadline, protahuju ukol do doby, nez mi nekdo zacne vyhrozovat neprijemnymi nasledky. Ale ani to me kolikrat nedokope zacit vcas (viz bod 1). Funguje jenom pouceni z fatalnich nasledku, ale kolikrat ani to ne.

    3. nemam motivaci, jsem apaticka a znechucena
    Motivace je mozna alibismus, protoze motivaci mam (mela bych mit), jelikoz studuju obor, co me bavi. Ale ani to pro me neni dostatecna sila, ktera by me donutila pustit se do prace. Navic nam ve skole leccos odpousteji, takze "nemam duvod" se prilis snazit. Sama sobe za to nestojim (coz vim, ze je spatne).
    Apatie - obcas se chovam jakoze je mi vsechno jedno, trebaze mi na tom ve skutecnosti zalezi. Puvod to ma nejspis v tom, ze mi nekolikrat nevyslo hneco, na cem mi moc zalezelo a o co jsem usilovala, navic ne moji vinou. Tak se to zvrhlo v laxnost ke spouste drive pozitivne vnimanych cinnosti:( Bojim se, ze tenhle problem uz je asi zralej na odbornou pomoc.

    4. vim, ze ukol skvele zvladnu, ale nesmim byt moc dobra!
    Tohle zrejme pochazi z ranneho detstvi na ZS, kdy jsem chapanim a vykonem prevysovala spoluzaky. Posmivali se mi za to, tak jsem se jim "prizpusobovala". Pozdeji na gymplu tohle odpadlo, ztratila jsem se v prumeru ci dokonce pod nej klesla, ale tenhle pocit "nesmim podavat maximalni vykon" mi asi zustal.

    5. prilis volnosti me spoutava
    Uz od detstvi jsem mela hodne volnej rezim, nikdo nekontroloval, co delam a kdy chodim spat - stacilo zalhat a proslo to. Mozna jsou koreny myho problemu v tomhle. Je to nauceny chovani, ktery mi zustalo do dospelosti a trebaze mi ted brani v konani beznych zivotnich cinnosti, zatim neprislo nic tak "zasadniho", abych ho byla nucena zmenit. Mozna zabere, az me vyrazi ze skoly:)

    6. potrebuju pocit, ze jsem svobodna
    Tim, ze si delam kdy chci co chci, si overuju, ze me nikdo k nicemu netlaci a neorganizuje mi zivot. Jenze se mi to vymyka z rukou a delam to tak i tam, kde je to nezadouci (skola, prace, jednani s urady). Nemuzu si pomoct - kdyz mam prijit v utery rano podepsat smlouvu, neprijdu, i kdyz mam cas, protoze se mi zrovna chce delat neco jinyho a "oni prece pockaji". Vim, ze je to ode me sobecky, ale dava mi to pocit volnosti. Totez se tyka jakychkoliv schuzek - nestava se, ze bych chodila nekam vcas:( Nekdy je to o tom dohaneni (viz bod 1, stres), jindy o pocitu svobody.

    7. jsem pohodlna
    Treba bych si mela prestat "vymyslet" hlubsi duvody a priznat si, ze jsem proste pohodlna az lina:) Ale zase - kdyz by tomu bylo tak, nikdy bych to nenechala zachazet do takovych extremu jako nyni. Vzdyt to za to ve finale nestoji a ja to vim! Jenze si nemuzu pomoct. A navic, obycejna lenost prece nerozklada denni rezim, nespeje k pruserum, maximalne cloveka trochu omezuje.

    Hodne premyslim, ktera pricina za tim stoji a zaver je, ze asi synteza vsech jmenovanych... nejsem psycholog, tak nevim, ale nejspis bych nejakyho potrebovala, protoze mi to uz prerusta pres hlavu :( Je to skoda, protoze vim, ze si tim zbytecne komplikuju zivot a stve me to, a ze jedinej, kdo za to muze, jsem ja sama a muj spatnej pristup k zivotu (trebaze to mozna castecne nastartovaly jiny vlivy). To je na tom nejsmutnejsi.

    Muzete me nekdo prosim diagnostikovat ci aspon rict svuj nazor? Dekuji :)

    (Ale mozna vam neodpovim, protoze se nedokopu... ale pokusim se:)) )
    SUPREMEGIRL
    SUPREMEGIRL --- ---
    book! :)

    Jo, to je presne ono... Prokrastinuju tak dlouho, nez me okolnosti dotlaci neco delat. A vetsinou to znamena, ze se musim dostat do pruseru, na kterej vylozene cekam, bez kteryho se nehnu:( Bojuju s tim uz od stredni a vzdycky jsem si myslela, ze je to kvuli tomu, ze me uceni nebavi a ze na VS (kdyz budu studovat to, co opravdu chci) se to od zakladu zmeni... Avsak omyl! Studuju presne co chci a naopak je to horsi. Resim tohle skoro denne a zatim bez vysledku. Asi to bude tim, ze zustavam u teorie a na praxi uz se mi nedostava vule:(
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    LODBROG: Geniální je právě to, že prokrastinování místo výzkumu prokrastinace může být samo o sobě empirickým výzkumem o prokrastinaci. Takže vlastně takový člk neprokrastinuje v pravém slova smyslu nikdy. V tom případě ale zase jakékoli výsledky takového výzkumu budou neplatné, protože nebyl zkoumán fenomén pravé prokrastinace. Fakt to je smyčka teda no
    LODBROG
    LODBROG --- ---
    BULHI: Ono by to vůbec nemuselo být špatné zaměstnání - zkoumat prokrastinaci... Ale to by to člověk musel dělat, a ne prokastinovat :)
    DLOUHA_POTVORA
    DLOUHA_POTVORA --- ---
    BULHI: zajimava teorie:)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam