TRISSIE: bazalku letos už odepisuji... uhynula mi toto léto už třetí a návdavkem asi jedna zanesla mšice na orchidej poblíž :((
nechápu - máta krásně prospívá, petržel i pažitka, o majoránce ani nemluvě... a tahle kape jedna za druhou

TRISSIE: ochranna lehota (postrek - zber) byva doporucana 21 dni.
toxicita pre cloveka a domace zvierata nie je vysoka, aj ked samozrejme by ani clovek ani zvierata nemali prist do styku s pripravkom, postrekom, zaschnutymi zvyskami alebo pozivat materialy, zasiahnute postrekom.

ja osobne by som kuchynsku bazalku ziadnymi pesticidmi ale neosetroval, keby ju napadol hmyz, odstranoval by som to mechanicky, pri nejakej mykoze alebo inej siriacej sa infekcii by som to prestrihoval a v krajnom pripade zlikvidoval. ziadne insekticidy, fungicidy, regulatory rastu atd., na zahrade este na mladej zelenine okay, ak sa dodrzi ochranna lehota a postup aplikacie, ale bylinky doma nie.

Za jak dlouho po postříkání Dithane se dají používat bylinky?
Poté, co jsem se zbavila plísně na muškátech, mi zas něco napadlo bazalku...

jo a jak moc je Dithane jedovaté pro zvířata? Mám ten květináč v kuchyni, tak jestli ho radši nemám na týden odstěhovat do nějakého nepoužívaného pokoje, aby to kočky neolizovaly...

ADLEEN: obcas se to stane, ale vypozoroval sem ze kdyz se v urcitou dobu utrhne kvet tak to nehnije...neco jako u cuket...

ADLEEN: na aplikaciu vapniku hnojenim na list su vhodne pripravky Kalkosan, Kalkosol, cisty chlorid vapenaty (dostat v obchodoch s chemikaliami), cisty dusicnan vapenaty (ledek vapenaty, ale cisty, nie amon-vapenec apod.). tieto sa aplikuju obvykle v koncentracii 0.3 - 0.5% tj. 3 - 5 g latky na liter postrekovej kvapaliny; na pripravu postrekovej kvapaliny je najvhodnejsia destilovana voda, v dostatocnom objeme (na 100 m² asi 4 - 5 L) rozmiesat navazene mnozstvo pripravku, nechat stat niekolko hodin, za obcasneho pretrepania/premiesania. pripadna usadenina ci nerozpustne zvysky by nemali ist do postrekovaca.
postrek sa aplikuje ako bezny postrek, dolezite je plodinu pred tym zavlazit cistou vodou na podu; samotny postrek sa vykonava po zapade slnka, nikdy nie na slnku, to by spalilo pletiva. aplikuje sa normalne ako akykolvek postrek na list, plosne, tak aby vacsina/pokial mozno vsetky listy boli rovnomerne jemne zmacane.
po postreku hnojivom sa necha sklenik otvoreny, volne vetrat, nech tam cez noc prudi vzduch. po aplikacii treba hlavne nasledujuci den/dni dbat na dobru zavlahu kultury.
nebyva na skodu skusit znasanlivost hnojiva na list najskor na malej casti kultury, ak to tie rastliny dobre znasaju 3 - 5 dni, mozno tak pohnojit celu kulturu.
po tejto sezone treba optimalizovat podu, upravit deficity, zvysit kvalitu. velmi vhodna by bola analyza vzoriek pody na lokalnej pobocke polnohosp. ustavu, aj ked to nebyva velmi lacne, skus ich skontaktovat a dotazat sa, kolko by stala analyza pody.
pokial je to ale mykoticka infekcia a nie nekroza z karencie vapniku, bude nutne pouzit fungicid, prednostne sa ponuka pripravok Ortiva so systemovou kurativnou ucinnostou a sirokym spektrom ucinku.

ADLEEN: mne to pride ako nejaka hniloba, resp. ta nekroza plodov. su rastliny optimalne zivene, zavlazovane? je vlhkost a teplota v skleniku vysoka? vyskytuju sa zivocisne skodce (hmyz, roztoce)?
su napadnute i ine casti rastlin, resp. ine rastliny?

Jo a jestli to bude nekróza, můžete mi někdo poradit, které hnojivo s vápníkem konkrétně použít a co je aplikace na list? Předpokládám, že postřik rozprašovačem, ale nemusím jet list po listu, že ne? A když zasáhnu i plody, budou pak jedlé? V hobbymarketech mi moc neporadili... Jsem začátečník a nechci si zlikvidovat úrodu...

Ahoj, prosím o radu, pěstuju ve skleníku papriky, a některé mi jakoby uhnívají dřív než jsou dorostlé. Zaléváme jen konví k rostlině, ne přes listy nebo plody.

paprika.bmp (1126298 B)

LIBRIUM: diky moc, odpoledne jsem je otrhal a uvidim, jestli tu chemii pouziju, pokud se to znovu letos nerozjede, tak ji asi vynecham. Kdyby byly naznaky dalsi tvorby, tak bych asi zasahl.

http://avaxhome.ws/ebooks/eLearning_book/hobbies_Leisure_time_guides/tiny_game_hunting__environmentally_healthy_ways_to_trap_and_kill_the_pests_in_yo.html
zajimavy ebook, cetl jsem tam zrovna o tom pelynkovem odvaru , tabaku atd....

SASOS: obvykle to byva skor esteticka nez zavazne zdravotna vada, ale ak chces ist na sicher, tak po ostrihani napadnutych listov mozes postriekat vecer Dithane 2 g/L, postrek zopakovat jeden krat za 10 dni po prvom. malo by to stopnut dalsie sirenie povodcu pomerne spolahlivo.

Zdar, na azalkach se mi letos pri tech destich objevila ouskovitost azalek, staci ty vyrustky otrhat a zlikvidovat nebo by jste to resili jeste nejakou chemkou ?
Diky

TRISSIE: ja muskaty co sa hnojenia tyka zabezpecujem na jar pri vysadeni/presadeni granulatom hnojiva s postupnym uvolnovanim zivin. su to take "gulicky" obsahujuce tie soli a mineraly a mocovinu atd. v postupne sa rozpadajucom (vlhkostou a podnou mikroflorou) pevnom matrix. zamiesa sa to do substratu v potrebnom mnozstve (rovnomerne rozhodi na zahon a preryluje/prehrabe dost hlboko) a zaisti to optimum zivin po celu vegetacnu dobu az do neskorej jesene. rozpustne hnojiva pouzivam okrem toho len v minimalnych davkach (hlavne stopove prvky pocas kvetu) a max. par krat za sezonu, teda urcite nie viac nez raz mesacne. muskatom to ocividne "sedi".

mliekom by som rastliny ja urcite nestriekal.

MIRIS: 40 - 60%ny lieh zriedeny 1:10 zavadny nebude. inak su to +- vsetko emulzie repkovy olej 2%/voda. ze su tie insekticidne je zname. co sa ucinnosti tych bylin a koreni tyka, mozne to je ale zarucene nie.
ja by som kludne zobral biologicky preparat na baze repkoveho oleju + pyretrum, co je tiez extrakt z rastlin, akurat s dokazanou a jednoznacnou ucinnostou.

ODSTŘEDĚNÝ MLÍKO - prevence na plísně

zajímalo by mě jestli jeněco závadnýho na těchto poznámkách. podle nich chci něco udělat ale např. stříkat rostliny extraktem z pelynku kterej se louhuje v lihu plus olej mi nepřipadá moc dobrý...

"
Extrakt z Pelyňku proti mšicím, molicím a sviluškám:
Pelyňky v sobě obsahují řadu aromatických fenolů, které působí na hmyzí nervovou soustavu. Po zasažení se hmyzu zrychlí nebo naopak spomalí dech, což vede ke smrti organismu.
Pelyněk sbírejte vždy v době krátce po odkvětu, kdy se začínají vytvářet plody. To se nachází v rostlinách mnohem více účinných látek. Postřik připravíte z 250-300 gramů sušeného pelyňku, který necháte 2 dny louhovat v lihu ( 40-60 Vol. ). Po oněch 48 hodinách roztok přefiltrujete a do filtrátu přidáte asi 20ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ) a asi 25ml jedlého rostlinného oleje. Řádně protřepete a poté tuto směs zředíte v poměru 1:10 s čistou vodou. Při větším napadení rostlin můžete ředit i v menším poměru.
Postřik provádějte ráno nebo navečer a snažte se postřikovat přímo škůdce na rostlinách. ( U kytek pod lampou aplikujte nejlépe asi hodinu před zapnutím osvětlení )

Extrakt z kuchyňského česneku proti mšicím, molicím, třásněnkám a sviluškám :
Insekticidní účinky česneku jsou známy již od středověku, kdy se česněk používal k ochraně zásob před škůdci. Česnek obsahuje hned několik látek s insekticidními účinky, které u hmyzu způsobují trvalé poruchy metabolismu, které většinou končí smrtí.
Postřik připravíte následovně: vemte 100 až 120 gramů čerstvého česneku a ten rozsekejte nadrobno. Přidejte asi 200ml rostlinného oleje a nechejte den louhovat. Pak přilejte zhruba půl litru vody a asi 10-15ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ). Další hodinu až 2 nechte odležet a poté přefiltrujte a zřeďte s asi 10 litry vody. Následně se provádí postřik přímo na škůdce.
Pozor! Z rostlin ošetřených česnekovým roztokem se po několik dní line typický česnekový zápach-nedoporučuji proto používat doma ve skříních a tak podobně.

Extrakt z chilli papriček proti mšicím, třásněnkám, molicím a sviluškám :
Také klasické chilli se mi osvědčilo v boji se škůdci. Nejlépe zabírá na mšice a svilušky
Příprava: 200 gramů sušených chilli papriček či chilli koření smícháte s 1 rozdrcenou či nasekanou paličkou kuchyňského česneku a 1 malou cibulí. Směs přelijte asi litrem horké vody a nechejte louhovat nejméně 12 hodin. Poté přidejte další 3 litry vody ( nyní už studené ) a asi 10ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ). Po přefiltrování postřikujte přímo na škůdce nejlépe v ranních hodinách. ( U kytek pod lampou aplikujte nejlépe asi hodinu před zapnutím osvětlení )
Příprava-způsob číslo 2: 100 gramů sušených chilli papriček či chilli koření necháte alespoň 24 hodin louhovat v alkoholu ( 40-60 Vol. ). Poté zředíte 10-12 litry vody a aplikujte přímo na škůdce, opět nejlépe po ránu či navečer. ( U kytek pod lampou aplikujte nejlépe asi hodinu před zapnutím osvětlení )

Extrakt ze šalvěje lékařské proti mšicím a sviluškám :
Tento přípravek se dá použít také jako preventvní postřik na rostliny. Ukázalo se, že rostliny které jsem pravidelně ošetřoval tímto postřikem nebyly napadány ani mšicemi a ani sviluškami. Hold asi jim šalvěj moc nevoní
Příprava: 100 gramů sušené šalvěje rozdrtíte a zalijete 350ml alkoholu ( 40-60 Vol. ) a následně necháte 2 dny louhovat. Poté přefiltrujete a přidáte zhruba 15ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ) a následně zředíte 3-4 litry vody. Aplikujte jako prevenci na rostliny nebo přímo na škůdce.

Pamatujte, že u všech přípravků platí, že se musí postřiky opakovat alespoň 1x denně a to až do doby, než škůdce zcela vymizí.

...

ODSTŘEDĚNÝ MLÍKO - smetana z toho (ne kyselá!), 1:10-30, slouží jako prevence, při napadení nepomůže, posiluje rostliny"

LIBRIUM: 2-3x týdně je ale uváděné na tom hnojivu, plus tohle mi doporučovala teta, jejíž muškáty jsou celou sezónu nádherné a košaté (a loni s hnojením 1x týdně moje byly jen přicmrdlé, takže to fakt nestačilo).
No rozhodně teď nehnojím, a postříkala jsem to tím Dithane. Snad to zabere - a snad dneska v noci nebude pršet. Pokud ne, nějaké přesazování nebo něco podobného na konci července fakt dělat nebudu, to muškáty spíš poletí do popelnice.

Dithane je vseobecne dobre znasany a muskaty pomerne odolne, ale ked to chces aplikovat, vyskusaj najskor na jednej rastline znasanlivost postreku vopred.

TRISSIE: aj mne sa zda 2 - 3 x tyzdenne hnojenie moc. skus nehnojit a zalievat nejaku dobu destilovanou vodou. nehnoj, ak sa to zlepsi behom 1 - 2 tyzdnov, bude to tym.
ten Dithane...ked nie je jasne, ze je to plesen, tak tazko. ak to je plesen, tak ten Dithane v davke 2 g pripravku na L destilovanej vody, rozmiesat dobre a aplikovat jemnym postrekom vecer po zapade slnka za sucha na pokial mozno vsetky povrchy rastlin. pokial do zaschnutia na to nebude prazit slnko, tak to rastliny nespali. prsat by po aplikacii nemalo aspon 24 h, aby bola ucinnost optimalna.

TRISSIE: pokud je v hline moc vysoka koncentrace soli, tak tim, ze prestanes hnojit, tomu moc nepomuzes.....

LIBRIUM: substrát je pro muškáty, hnojím 2-3x týdně rozpustným hnojivem pro muškáty, je to severní stěna domu a zalévané jsou taky dost. Hmyz standardní (sluníčka, škvoři, pavouci, mouchy), nic, co by vypadalo podezřele.
Můj původní odhad byl vadnutí z nedostatku závlahy (objevilo se to po týdnu, kdy jsme nebyli moc doma a s tím zaléváním to nebylo moc slavné), ale objevuje se to pořád, přestože na to zalévání dávám pozor.
Napadené listy odstraňuju, jak to jde, ale vzhledem k tomu, že se muškátům jejich stanoviště až doteď líbilo a jsou velmi košaté, je to docela složité :-(

Dithane už mám, čekám na nějaké rozumné počasí, že to vyzkouším - teď pořád buď hrozně praží slunce (a mám trochu obavu stříkat listy, aby je to nepopálilo ještě víc) nebo prší :-(

XCIDER: takže myslíš teď přestat hnojit?