LIBRIUM: podminky maji podle me dobre - vsechny stejne, ale spatna je jen jedna a nelepsi se to, proste jde postupne do kelu. ale dik doufam, ze ty ostatni to prezijou.

ELSEVIER: pokial maju podmineky optimalne (hlbka, substrat, slnecnost/tien, teplota, ziviny, vlaha), mohlo by ist o nejku infekciu pripadne napadnutie korenoveho systemu skodcami. ak by sa to rychlo nelepsilo, zrejme by som choru rastlinu zlikvidoval, nech sa to nesiri.

muzete mi poradit ohleden petunek, ted nam zacaly jedna po druhe tak jako schnout-vadnout. porad kvete ale listy a stonek jdou do haje. nevite cim to muze byt? jsou v truhliku 4 a tri jsou v pohode a jedna takovahle.

este, pokial ten ibistek zbieras na pozivanie/uzivanie, ochranna lehota po aplikacii Mospilanu minimalne 14 dni...

LUUCA: tie pozerove skody moze sposobit cela rada skodcov, ale tipoval by som nosatce resp. ich larvy (nem. Dickmaulrüsselkäfer).
problem je ze su aktivne v noci -- cez den su zalezene v pode pod rastlinami a po zotmeni vyliezaju po stonkach na mlade listy a vyhonky a vyzieraju tam take "diery".
"pidimusky" mozu byt zase trasnenky, tripsy. kludne sa o rastliny mozu s zravymi skodcami "delit".
preventivne je dobre uprava pody, dat pozor na neprehnojenie dusikom, prip. mulcovanie ale to je u ibisku asi menej mozne.
zasah...z biochemickych prostriedkov je proti sirokemu spektru zravych skodcov dobre ucinny neemovy olej (pripr. NeemAzal), len niektore rastliny su nan precitlivele a znasanlivost u ibisku neviem najst, to by chcelo pokus na jednej - par rastlinach, ako to znasaju.
inak pomerne spolahlivy je tuna popularny Mospilan 20 SP, na spolahlivy ucinok postrekom 0.4 - 0.5 g pripravku na liter vody, postriekat rastliny pokial nebudu rovnomerne zmacane spotreba je ca. ... 0.5 - 1 L postrekovej kvapaliny na 10 - 15 m² osadenej plochy, respektive teda aby povrch rastlin bol dobre zmacany.
vzhladom k prezivaniu tych zravych skodcov v pode este zalievkou/hrubym postrekom ta ista davka (0.04 - 0.05%) do pody pod tymi rastlinami.
ak to nemas zasadene na takej ploche, aby si potrebovala pripravovat litre postreku/zalievky, dostat to uz hotove v rucnom postrekovaci:

to staci na male (do 5 - 10 m²) porasty, nemalo by to stat viac nez 60 - 70 CZK za 500 mL.

plus teda jeste mi prijde, ze po pohnojeni se na povrchu hliny udelala nejaka bila plisen nebo co.. nevim jestli to souvisi, co s tim mam delat? diky!

poradite mi co je to za skudce a jak na nej?
na ibisku se mi objevili ozrane listy, vetsina jen malicko, listecek na fotce je nejhorsi.. nic jsem tam nenachazela krome der, jednou na me z kytky vyletla takova pidimuska, podobna musce co lita z odpadku. ted jsem nasla na listu cerne tecky, nijak viditelne se nepohybuji. Ostatni kytky v okoli vypadaji zatim ok...

http://img514.imageshack.us/img514/1811/dscf5332.jpg

teda, olej 20 - 30, max. 40 mL/L postreku s vodou a saponatom...

SASOS: ak si pouzil Mospilan, nie je to s tym dazdom 2 hod po tak tragicke. jednak sa vstrebava do pletiv velmi rychlo, jednak ta cast co je zmyta na zem pod rastlinou bude vstrebana korenmi a systemovo ucinna.

inak, na husenice/larvy motylov zabera ako kontaktny postrek velmi dobre repkovy olej 20 mL/L vody + saponat do vytvorenia stabilnej emulzie (=da sa roztrepat na "mlieko" a drzi to, neoddeli sa behom 10 - 15 minut olej/voda), len ta emulzia zabija priamo zasiahnute skodce, ked polezu po postreikanych castiach rastlin za nejaku hodinu, uz im to nic neurobi...

:D

Radu pozde, vcera probehl masakr a behem pul hodiny ty kurvy padaly z kere do travy. Pokud najdu jeste nejaky foceni schopny mrtvoly, tak klidne nahodim fotku. Byly to celenave housenky s cernyma nozkama, cernou hlavickou a cernavou kresbou (tusim puntiky) na zelenem tele. Nejdriv jsem byl docela nesvuj z postriku v kombinaci s nasi zvedavou seltii, ale vecer zacalo prset, coz bylo cca 2 hodiny po masakru, tak to snad splnilo ucel. Jen jsem jeste striknul okolni kere na msice a ty to diky desti tak z poloviny daly ... ty me ale zase tolik netankujou

SASOS: zkus nahodit foto o co jde?

Zdarec, objevil jsem ted o vikendu na joste tuny housenek. Snazil jsem se je obrat ruco, ale jak jsem v nedeli zjistil, tak lidske oko jich dost prehledlo... ty devky jedou systematicky odspodu kere, takze si jich normalne clovek nevsimne. Co myslite, bude jim smakovat mospilan v koncentraci 0,04%. Nebo jim mam umichat nejakou jinou mnamku? Jen kdyby furt nelilo ... To bude jinak ucinnost toho postriku naprd.

LEMS: tož humánějc bych to řešila ráda, jsem ochránce přírody, ale nevím, mám dvouleté mladé stromky, zahradu plnou mravenců, a na tyto dva stromy my prostě lezou, množí si mšice na mladých listech, pupenech. Stromky mi nerostou. Stromů máme plnou zahradu, je mi to jedno u 6letejch stromů, ale tuty mladý dost živoří. Do života mravenců se nepletu, ale prostě tuto mi štve. Hledám nějakou levnější věc, jsem studentík, penězi se moc ohánět nemohu :)

ad SVETLUSKA222: nejdou ty mravenci dneska resit nejak humanejc? slysel sem snad cosi o tom, ze se daj mistne elektricky ci chemicky dezorientovat, jakoze narusit jim ty jejich stezky..

LEMS: v poho;) likviduj spadaný listí na podzim, zavlažuj ho když by bylo sucho, organicky hnoj, příp bych tam mrskla ten feromonovej lapač kterej ti jednak jedince nachytá a jednak ti umožní signalizovat jejich výskyt a příp. časovat zásah tim Dimilinemem;) ale zkušenej ochranář lesů mi řikal že fakt by to nechal a jen podpořil abiotický podmínky, že jde vážně jen o estetiku a o to že nebude tak rychle strom růst

SVETLUSKA222: důvod proč se jich chceš zbavovat?...

RADU: moc dik za info!

LEMS: tak je pravda že jako stresor je to pěknej,ale listnáče nasaděj jednoduše listy další takže pokud ti nejde o víc, řešila bych to prevencí-odstraňovat na podzim listí a kompostovat ho nebo pálit, strom přihnojovat příp. instalovat feromonový lapače Deltastop. prej je nejjednodušší zásah tim Dimilinemem, insekticidy moc zrovna nepomáhaj...nejsem zastáncem chemie takže bych to hodně zvažovala vzhledem k tomu co od toho očekávam.

RADU: jsou to jediny stromy uprostred zizkovskyho vnitrobloku. tak od cervence uz moc neplnej svoji estetickou funkci (mikroklimaticka asi taky nic moc) a mame tu smutnej podzim.
pride mi teda dost hloupy, ze se to neresi. jirovce jsou docela frekventovanej mestskej strom. jeste s tema suchama v lete jim ta klinenka urcite neprida. zrovna loni sem kacel jeden co uz zasel. prokazat, ze to bylo na klinenku ale asi nemuzu:))