tak pry spasa uz jenom do 20 let:
:: OSEL.CZ :: - Dynomak – nový koncept ekonomického fúzního reaktoru
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7812

FURAN: Par kanclu navic, uz se tam nemuzeme vejit :)

DOTCOM: Co to kutíte na střeše? Letní terasu? Nebo Compass nakynul?

pobavil me uvod z clanku:
:: OSEL.CZ :: - Fúzní palivo poprvé vydalo víc energie, než pohltilo!
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7464
"V Národním zážehovém zařízení NIF vytěžili z fúzního paliva 1,2 až 1,9 krát víc energie, než kolik předtím palivo pohltilo při laserovém zážehu."

Tyhle vysledky me vzdycky utvrzuji v tom, ze metrologie je nedocenena veda :) Kdyz si predstavim, jake mnozstvi energie je potreba na nabiti laseru, a presto nejsou schopni dostatecne presne zmerit kolikrat vice energie z toho ziskali...

(P.S. berte to jako vtip)

KAERO: Imho jde o to, ze nektere kupraty maji mit silene vysoka kriticka pole (~ 100 Tesla), kdezto s niobem (Nb₃Sn) se lze dostat max tak na 30 T.

KAERO: ty magnety z odkazu maji taky chlazeni pulzni kryopumpou (jinak tohle chlazeni stoji cca 1 MKc). takze chlazeni je stejne, a ocekavam ze HTS magnet je dnes drazsi nez LTS magnet. akorat ze pri chlazeni na 3.5 K musis mit i tepelny stit, ktery prodrazuje a zvetsuje vakuovou nadobu (tepelny stit stoji cca 200 kKc), mozna ze pri chlazeni na 77 K neni potreba, protoze chladici vykony jsou mnohem vetsi.

KAERO: Je dražší LTS+hélium/kryopumpa nebo HTS+superlednice/dusík? (ptám se, vážně netuším) Taky jsem viděl nějaké práce na hybrid, kde byly jak HTS i LTS magnety, snad právě kvůli snížení nároků na množství kryoobjemu při zachování stability pole.

ARCHIMEDES: ten odkaz na HTS kabely je super. o tom jsem slysel ze uz maji polozene nekde v toiku, takze hura uz se vzmaha i evropa :)

ale ty magnety mi vrtaji hlavou, jakou maji vyhodu, protoze na tohle se normalne delaji i v tehle velikostech a mag. polich bezne supravodive magnety chlazene pulzni cryopumpou na ~3.5 K. jakou vyhodu v tom bude mit drahy HTS mi nedochazi...

ARCHIMEDES: Yop, ty kupraty jsou keramiky (pnictidy jsou na tom mozna mechanicky lepe), takze je to asi podobne jako zkouset delat draty z cihel. :-) Ale je pekne, ze uz z toho nekdo tu civku vyrobit umi. Ono pry neni uplne easy delat draty i z tech Nb supravodicu, ktere jsou kovove, protoze proste pro tyhle polni aplikace musi byt draty hodne dlouhe a je treba je obcas spojovat - a to napr. nejde udelat za tepla, musi se to delat opakovanym mechanickym srazenim tech dvou koncu za studena, aby se tam nenarusila struktura defektu (jsou to supravodice 2. druhu, takze bez pinningu by to melo ztraty).

Treba se jich jednou dockame i za pokojovky, nejdriv by ale nekdo mel prijit s teorii, proc high T supravodivost vlastne funguje, kdyz podle BCS teorie pro konvencni supravodice je to do 30 K :-)

GUMBA: Hm, tak jsem se nespletl úplně, tahle firma (http://www.hts110.co.nz/nmr/) HTS magnety pro NMR nabízí, ale zjevně je to pořád speciálka a nikdo to nemontuje do nějaké ucelené řady NMR mašin. Zmátlo mě, že jsem o párkrát četl, ale vlastně asi šlo jen o experimentální samo-domo zařízení pro výzkum. Ptal jsem se kolegy od NMR, reálný problém je prý hlavně v tom, že magnety z vysokoteplotních supravodičů nejsou dost stabilní.

Taky jsem narazil na celkem solidní škálu produktů od American Supercondutors (třeba HTS motory a silová kabeláž), ale zatím asi jen různé testovací instalace. A RWE něco testují v Essenu: http://tdworld.com/overhead-distribution/ampacity-project

Ono je to možná jako s fúzí..."Teď ještě ne, ale za dvacet let to bude...!" :)

ARCHIMEDES: Nevim jestli existuje presna definice, cemu jeste rikat vysokoteplotni supravodic, nicmene obvykle se tim mysli latky s Tsc hodne pres 30 K ... takove ty kupraty, pripadne pnictidy atd. V magnetech se supravodivou civkou se ale pouzivaji normalni supravodice 2. typu na bazi niobu, co mivaji kriticky teploty pri tech klasickych teplotach, tj. rekneme 10-25 K, tem bych hight-T supravodice nerikal.

KAERO: Nejake ty komercne dostupne magnety pro NMR by se nasly, i kdyz jsou v mensine.

GUMBA: Resp. meli vyrabet nejakou asi 3x mensi verzi...

KAERO: Napriklad velke transformatory. Je vypoctene, ze i ty zhruba 1-2 % ztraty u normalniho transformatoru by zaplatily dusikove chlazeni, a bylo by to levnejsi na provoz + nizsi naklady na porizeni. Pred asi 10 lety mela delat Skodovka s nejakymi univerzitami funkcni prototyp, nevim ale jak to dopadlo. Imho nejvetsi slabina je spolehlivost oproti tradicni kombinaci med, ferit a olej.

a vi nekdo vlastne o realnem pouziti vysokoteplotnich supravodicu (a ne zrovna ve vyzkumu)?

ARCHIMEDES: jo to zkouseli, ale jenom na poloidalni civce, ne na toroidalni (ty jsou nejdulezitejsi). byl to hodne zbastlenej experiment, kdy do takovyho kanalku nalili tekutej dusik a zachladili tim nakej pas supravodice. Nicmene behem vyboje z toho dusiku vylitla pekna sprska pary tak neni uplne jasne, jestli nedoslo ke quenchi. I tak to je ale zajimava vec k dalsimu vyzkumu.

DOTCOM: Nezkouseli ted CVUT nejakou vysokoteplotne supravodivou civku na starem CASTORGOLEMovi? Mam pocit, ze se mi to nekde mihlo. Nebo je to kec?