PETER_PAN: vezmu to strucne:
1. aby ti bezela DT fuze, tak potrebujes ~100 milionu stupnu (~ 10 keV). Takze soudruzi z NDR jeste uplne nejsou v cili
2. komponenty s uhlikem jsou show-stopper, protoze v okrajovem plazmatu vznikaji uhlovodiky, ktere se pak ukladaji ve vrstvach na vsech moznych nedostupnych mistech. Pokud mas v plazmatu tritium, tak se ti takhle uklada tritium a to az do te doby nez prekrocis bezpecnostni limit, po kterem musis reaktor zavrit. Odstranovani tech vrstvicek je technologicky, casove i financne narocne, takze by se to u reaktoru nevyplatilo. Proto ma ITER i vetsina soucasnych tokamaku komponenty z wolframu a berylia. Wolfram ma ale zase vysoke atomove cislo, takze jako nezadouci primes v plazmatu dela vetsi paseku nez uhlik. Neni trivialni dosahnout stejnych parametru plazmatu s uhlikovou ci wolframovou stenou (ted se o to pokousi JET a moc mu to nejde).
3. 100 vterinove vyboje s dobrym udrzenim byly dosazeny uz i v tokamacich - na EASTu v Cine a v KSTAR v Korei. "Staci" na to mit supravodive magnety a system pro neinduktivni tazeni proudu v plazmatu.
4. Stellaratory maji zasadni vyhody oproti tokamakum. jedna z nich je, ze v nich nedochazi k disrupcim, coz je predcasne narazovite ukonceni vyboje, ktere muze jinak poskodit stenu komory. Nicmene mechanicke tolerance potrebne k jejich stavbe jsou silene. V komunite existuje takovej vtip, ze jediny dva narody ktery jsou schopny uspesne postavit stellaratory jsou nemci a japonci, protoze ti maji dostatecny smysl pro presnost :) (neni to teda uplne pravda ale fakt ty nejvetsi stellaratory jsou v nemecku a japonsku).
5. Co se tyka provozu, tak v reaktoru by ten vyboj mel bezet kontinualne, pro ITER se pocita 1000 s, coz je z pohledu plazmatu skoro vecnost :) Supravodive civky se naproudi 1x za rok a pak drzi, zbytek energie se spotrebuje predevsim na ohrev plazmatu, ktery jede v dobe, kdy tam je plazma. Na samotny start plazmatu tak zadna velka energie potreba neni. Prodlevy mezi vyboji by mely byt minimalni.