Sice se nejedná o žádnou novinku, ale přesto musím pro děti, které právě začínají samy číst, doporučit výborné knihy od Arnolda Lobela - Kvak a Žbluňk jsou kamarádi, Kvak a Žbluňk se bojí rádi, Kvak a Žbluňk od jara do vánoc a Pan Sova (viz SYNAESTHESIA).

Syn, který je ještě ve školce, projevoval stále touhu si sám něco přečíst. Už si přečetl pár krátkých příběhů, ale celá knížka byl pro něj velký sen. Našli jsme pro něj před časem jednoho Kvaka a Žbluňka v knihovně a doslova se do té knihy zamiloval. Dokonce to šlo tak daleko, že jsme si museli vyměnit role při večerním čtení - on nám předčítal Kvaka a Žbluňka a my jsme museli poslouchat pohádku na dobrou noc. ;)

Postupně jsme napůjčovali i ostatní výše zmíněné knížky a bude stát spoustu přemlouvání, abychom je po měsíci vrátili. Čte si je stále dokola a tahá je s sebou na každou cestu (a je fakt skvělé vidět toho malého prcka, jak si v metru vytáhne knížku a spokojeně si celou cestu čte).






A jen dodám, že Čechovy knížky, které zde byly zmiňovány a myslím, že jsou opravdu pěkné, naopak zůstaly zcela bez zájmu, což mne docela překvapilo.

MAARISTAAN: Tak už ji máme doma a abyste z toho něco měly, milé děti, Hugo vám přečte pohádku na dobrou noc:

Bylo nebylo, na konci města stál opuštěný starý dům, který zas až tak opuštěný nebyl, protože tam žily myši a ...



pavouk Čenda, který bydlel v hodinách, o které se staral a ...



Kukačka, která v těch hodinách bydlela s ním a vyprávěla mu o dobrodružstvých, která prožívala, než ji šroubem přidělali do hodin.



Čenda měl plné ruce práce, třeba s tím, že musel vyhánět červotoče ...



a každý den natahoval hodiny ...



Jedné noci přišel zlý a ošklivý zloděj, hodiny chtěl ukrást a když je chtěl natáhnout, tak je přetáhl, něco prasklo a bum ...



Čenda a Kukačka měli po bydlení, protože jim tam táhlo.



Za pár dní stejně přijel bagr a náklaďák a začaly barák bourat ...



a vyděšený Čenda nevěděl, jak má Kukačku zachránit, aby neumřela spolu s barákem ...



... a protože támhle za monitorem už jedna holčička spí, musíte si knížku pořídit, aby jste se dozvěděli, jak to dopadlo ;-)
Dobrou noc.

KEYA: Jojo, pokud bych měl vybrat knihu, která je pro mě a Huga kultovní a která nás spojuje, tak je to O Zahradě.
Hugo úplně miluje vntiřní stranu obalu, jak je tam na dvojstraně to město. Chodíme v něm prstem uličkama, spadneme ze schodů, vyzvedneme kamaráda, plivneme do studny, navštívíme cukrárnu, utíkáme před přerostlejma krysákáma a ze zahrady hážeme jablka po policajtech :-)
O klíči a O čertovi (tajně milujeme paní Kominici, ale pst, chodím sem i máma) taky máme, Tajemství ostrova za prkennou ohradou se nám zatím pořád vyhýbá, ale máme ji v merku.
Teď pan Čech vydal novou knihu, tak ji Hugíno dostane k narozeninám:

A do třetice náš společný milovaný pan Čech, který umí zahrát klukům na jejich dobrodružnou a toulavou strunu.
Člověk si moc nepočte, zato ho ale jeho ilustrace vtáhnout do klukovské fantazie a snů ...

Tuhle mám teda radši já než Hugo, ale má smůlu :-)
Knížka o panu Kdybychovi, který pořád povzdychává nad tím "co kdyby", o tom, jak mu chybí kámoš a o tom, jak mu jeho plyšový čoklík podal inzerát na seznámení.

Co se teď čte u nás ...
Takové ty kárací příběhy jako: "musíš se česat, nebo Ti budou ve vlasech bydlet vši" a "zavaž si boty, nebo Tě tkaničky svážou a ty hodíš držtičku".
Huga hlavně baví obrázky :-)