JANISKA: Ehm a trochu zle se mi udělalo při popisu, kdy se Snížek vrací domů bez oka, ale já jsem zrovna na zranění očí extrémně citlivá, na Andaluského psa se nedokážu dívat ani v devětadvaceti letech.

ANNNA: Teď z hlavy si vybavím, že tam jsou nějaká označení jako "dement" (jedna z postav je postižená) a pak asi jednou něco jako "do prdele". Ty vulgarismy rozhodně nejsou nijak časté a jsou podle mě užity ústrojně.
Smrt Snížka a pohřeb jsou líčeny podle mě docela decentně, akorát si postava v jednu chvíli říká něco jako že je fajn, že se nikde okolo neválejí vyhřezlá střeva, to mi malinko zatrnulo.

ANNNA: Děj lze podle mě sledovat celkem bez problémů (ono to je přece jen míň psychologizující než Nejlepší pro všechny a nerozvíjí to zdaleka všechny linky tak do detailu), ale formálně je to klasická Soukupová: hodně vnitřního monologu a v těch monolozích brutálně dlouhý věty (v jednou souvětí jsem jich napočítala tuším sedmnáct :)). I tak mi to ale připadá čtivý. Já si to četla sama pro sebe, ale tříletou dceru zaujal obal a kus knížky si ode mě se zájmem poslechla. Ale já jsem ve věcech čtení pro děti hodně liberální, vzhledem k tomu, že knížka obsahuje třeba i vulgarismy, by ji asi většina rodičů četla až tak těm osmileťákům a vejš.

nejhorší je tlačit do čtení a jeste vlastně možná horší je nutnost psát si čtenářský deník - to pro mne bylo takové psycho, že jsem čtení úplně nesnášela, teď čtu ráda

a jinak ja jsem jako dítě nerada četla, protože knihy, co jsem "měla přečíst" měly tak hustě uspořádaný text, že než jsem přečetla stránku, připadalo mi to jako věčnost.. za mne super knížky o o pejskovi Brunovi a vidím to u našich dětí, že to cítí stejně jako ja kdysi - "mami, přečetl(a) jsem už N stránek!", přitom ve skutečnosti by to bylo v běžně rozloženém textu třeba "jen" půl strany

TRISSIE: mame miliony knih o železnicích všeho druhu. Ale matka, tedy ja, by rada, aby četl i neco souvislejsiho a vydržel u toho.

S angličtinou je tedy tvůj chlapec dobrej:-)

ANNAWA: tak ať čte trasy vlaků, to je taky čtení, ne? Případně mu pořiď nějakého železničního průvodce :-)

jinak náš prvňák, jak se zbláznil do pokémonů, tak se rozhodl, že se naučí číst ty texty na kartičkám. A tím nemyslím jen názvy karet (které jsou plné takových hezkých písmenek, jako malé q a tak podobně), ale i ty texty, co která ta potvora umí. Které jsou v angličtině. Po celém domě jsou papírky, kam si píše, jak má ta anglická slova vyslovovat (když jsem na to narazila prvně, považovala jsem to za nějakou šifru, protože tam byly poznámky jako "E + E = I", "S + H = Š" a tak dále), a dožaduje se vysvětlování gramatiky.
Na to, že dva týdny zpátky jsem na dotaz učitelky musela popravdě odpovědět, že doma teda nečte, jen to, co mají v domácích úkolech (EMA MÁ MASO atd), docela změna :-)

ANNAWA: Kamarádka synovi rozečetla nějakou knihu (tuším Stínadla) a v nejnapínavějším okamžiku přestala, vymlouvala se, že nemá čas a syn to nevydržel a musel si to dočíst sám. Ne že by se z něj stal knihomol, ale jakžtakž si čte.

ANNAWA: Dal bych tomu čas, ono to nejde lámat přes koleno.