COQUINE: Zmiňovaní Kvak a Žbluňk jsou fajn, dobře napsané a snadno usledovatelné příběhy píše i Dahl (Velikananánský krokodýl - tam je teda dost ilustrací, starší tříletá ale zvládala i jednotlivé epizody z Karlíka a továrny na čokoládu), asi úplně nejradši mám(e) vybrané povídky z Macourkovejch Pohádek (ty si často vyprávíme jen tak, bez knížky, třeba během procházek, když jsou dcery líné chodit nebo když se nudí u doktora apod.), ale třeba i Žofku ředitelkou ZOO znají holky skoro zpaměti. Starší ve třech zbožňovala knížku Bob a Bobek na cestách (P. Šrut). Z klasiček u nás dlouhodobě vítězí Lindgrenová (četli jsme už v tomhle věku před spaním jednotlivý epizody z Pipi a Dětí z Bullerbynu) a ze současných autorek dcery milujou Danielu Fischerovou (Duhové pohádky, Pohádky z Větrné Lhoty). Docela zábavné a kraťoučké příběhy píše Alexandra Salmela (Žirafí máma). Nejsou literárně tak vycizelované jako ty Macourkovy, ale stojí na podobné absurdní logice a jsou takové... emancipované, což oceňuju :)