Tohle téma mě zajímá, protože chtě nechtě musím přiznat, že po jistých zkušenostech mám tak trochu předsudky. Na druhou stranu vím, že to vůči lidem, kteří jsou slušní, není fér, a těm patří moje omluva.

DIVA: Za civilizované způsoby si vraž facku, ať se nemusím rozčilovoat můžu odpovědět...

A za naturel začni trochu přemýšlet a podpoř to četbou alespoň trošku odborné literatury. Začala bych třeba tou publikací o romských dětech v pěstounských rodinách, co ségra napsala a co tu visí o pár příspěvků dole, kde najdeš velmi podrobné odpovědi na to, na co se ptáš.
Kdyby ses namáhal kliknout, tak bys zjistil, že sestra vede projekt Naše romské dítě pod Sdružením náhradní rodinné péče, třeba.

Jinak povídání o počátcích soužití má ségra tady http://nase.rodina.cz/scripts/journal/journal.asp?f_id=586

Dětem bylo 4 a 3 a bohužel byly v kojeňáku o rok a půl déle než museli (probíráno v deníčkách na netu). Teď jim je 6 a 5, takže zatím mají úspěšně zvládnuté jen jedno krizové období - adaptaci. Nástup do školy a puberta je teprve čeká, ale problémy co se řeší jsou spojené s ústavní deprivací a faktem že byly odebrábráni z rodiny.

jinak konkrétní věci, které nenajdeš u ségry na stránkách tu pochopitelně psát nebudu, právě proto že je to spojené s konkrétními jmény.

ZUZKAOU: osvojovat si děti je odvaha, osvojovat si romské děti skoro šílenství :) ale proč ne, každého věc ;)

jak výchovu pojali? snaží se dětem vštěpit civilizované způsoby žití? nebo je podporují v jejich naturelu. žijí děti v kontaktu s jinými romskými dětmi nebo jsou obklopeny majoritním "etnikem". jak staré byly když přišli k sestře do rodiny? a kolik jim dneska je?

Patrně do záhlaví http://romani.uni-graz.at/rombase/

KATUSA: pevně doufám, že to o tom hledání duše je hodně volná metafora. Prootže mi nějak uniká podloženost existence souboru typicných národních či etnicných rysů. Spíš než o podstatu se v drtivé většině jedná o soubor předsudků či stereotypů.

Konec konců - jak chceš definovat romský národ v ČR - jako zbytky rodin, které tradičně žily na českém území a naprostá většina jich zahynula za druhé světové války? Nebo olašské romy? Slovenské romy, kteří byli nejprve stěhováni do pohraničí a pak i náslině stěhováni z osad fungující v preindustriálním duchu do paneláků let 60.? Nebo sinthy, o kterých neví nikdo nic, protože se po zkušenostech ze 40. let prostě s nikým nebaví?
Nebo každého, kdo vykazuje nějakou typickou fyziognomii? Třeba Sagvan Tofi?

http://ling.kfunigraz.ac.at/~rombase/cgi-bin/art.cgi?src=data/ethn/topics/names.cs.xml

Když už tak by potom romové by byla etnická skupina jako slované. A mezi Rusem, Čechem a Srbem najdeš daleko větší rozdíly, než mezi jihočechem a rakušanem či bavorem.

Když zůstanu u těch poztivních stereotypů o romech - každý je hudebně a pohybově nadaný a každý je daleko více sociálně vnímavější než běžný gadžo?

Něco takového se dá při troše snahy vyčíst z níže pověšené knížky Martiny Vančákové. Shodnou okolností je to moje sestra (psycholoža + romista, s českým manželem mají osvojené 2 romčata), a než se vdala, tak chodila s romem.
Řidič autobusu, pohybově nic moc - měl dost zničená záda, zpíval jedině z donucení, a neurotickej byl docela dost, protože byl malej, ušatej a nedodělal střední. Přitom jeho rodina žila typicky jako většina slovenských romů v ČR. Bydleli v pečlivě uklizené bytovce na malém městě, která ovšem trochu chátrala ve společných prostorách, otec pracoval, matka nejdřív byla doma s dětmi a posléze na (oprávněném) invalidním důchodě, děti se vyučili a pracovali a nebo byli doma s dětma. Do střetu se zákonem se dostali nějací bratranci žijící ve východních čechách, kde také byli prarodiče - tam už to víc naplňovalo vnímaní stereotypy - omlácený baráček na kraji vesnice, kde žilo výrazně víc lidí než v sousedních domech.

KATUSA: a není to třeba jenom úhybný manévr jak nezodpovědět nadhozené otázky..? ;) jestli názor romů není jednotný, klidně se rozepiš

(ad zobecňování, on ten "způsob soužití" jinak než obecně aplikovat nepude)

KATUSA: Ideální by bylo najít někde elektronickou verzi Marešovy Sociologie chudoby.

Články o Lewisově Kultuře chudoby
http://antropologie.zcu.cz/clanek/kultura-chudoby

Základní info v češtiě o sociálním vyloučení:
http://www.ceskaghetta.cz/
http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=11

napadlo mě dát sem odkaz na latcho drom, ten fim, protože mi přijde jako výborný průvodce krajinou romipen...

DIVA: nehledáme duši roma, ale romskou duši, což jsem se pokusila vysvětlit v záhlaví, co tím myslím, čhaje more ;)))
a přestože romskou duši můžeme číst v každém Romovi, jako z každého Čecha či Slováka je možné vyčíst tu českou či slovenskou (toho národa, co je pro něj typické v duševní rovině), tak si myslím, že to neznamená, že každý Rom bude mít stejnou představu o možnostech soužití... možná to zbytečně okecávám, prostě jsem nepochopila tvůj první příspěvek... zaváněl mi zobecňováním..

KATUSA: a když už, tak ne more, ale čaje ;)

KATUSA: toho jehož duši tady hledáme

(a který že to teda je?)

ZUZKAOU: dík!


DIVA: A kterého roma myslíš? Toho, co bydlí vedle mojí ségry v baráku? Nebo toho, co mu o víkendu vypálili barák a upálili dítě? Nebo toho, co sebral rodinu a odstěhoval se s ní do zahraničí? Nebo toho, co mu po výplatě sociálních dávek prachy vzal rovnou exekutor? Nebo toho, jak hlásí zprávy v televizi? Nebo toho, co hraje na housle v cikánské kapele? Nebo snad nějakého "typického", ukázkového R-O-M-A? Žeby nějaký prototyp? Jestli chceš psát dál ,tak si to prosím trochu promysli, nic proti more...

docela by mě zajímala představa roma o způsobu, jakým je možné s gadžema soužít, ve vzájemné úctě a souladu. jaká je jeho vize přijatelného kompromisu. co očekává, co nabízí

Publikace Romské dítě v adpoptivní rodině - koncentrovná problematika hledání identity ve většinové společnosti....

http://pestounskapece.cz/aktuality/Prirucka_RD.pdf

Případní dobrovolníci - zejména na hlídání děti vítáni.

Projekt Naše romské dítě.
http://rodina.cz/scripts/journal/journal.asp?f_id=6443

to jsem zvědavej,co na to místní náckové a rasisti :)

Upre Roma!