• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KATUSARomipen * cesta k romské duši *
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Sněmovní výbor nebude řešit situaci památníku v Letech. Místo je dostatečně pietně upraveno, tvrdí | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
    https://www.irozhlas.cz/...ebude-resit-situaci-pamatniku-v-letech-misto-je-dostatecne_1707121108_kro
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Jednání o koupi vepřína v Letech pokročila, tvrdí vláda i majitel. Nabídka ale nepadla — ČT24 — Česká televize
    http://www.ceskatelevize.cz/...-veprina-v-letech-pokrocila-tvrdi-vlada-i-majitel-nabidka-ale-nepadla
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Matěj Bílý, autor je historik


    Zeman staví zisk nad lidské utrpení. "Prázdné plochy" vytváří svými výroky | EuroZprávy.cz
    http://domaci.eurozpravy.cz/...an-stavi-zisk-nad-lidske-utrpeni-prazdne-plochy-vytvari-svymi-vyroky/
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    17 Jun 2017 MF DNES David Zábranský

    Romské otázky z Broumovska

    Jsem teď na dva měsíce v Broumově a chtě nechtě se kvůli tomu musím ve vzpomínkách vracet k době, kdy jsem jako čerstvý absolvent právnické fakulty pracoval hned v několika neziskových organizacích na pomoc Romům. V Broumově jsou čtvrti, o kterých by moji bývalí kolegové bez uzardění řekli, že to jsou ghetta.
    Ve skutečnosti to je vždy pár ulic, spíše pár domů „po Němcích“, jak se eufemisticky říkalo v naší rodině, která také tak trochu přiložila ruku k věcem, které v Česku zůstaly po našich odsunutých spoluobčanech.

    Ačkoli moje rodina se toho hrabání účastnila opravdu jen v malém; naši jihočeskou kořist by šlo celou vyskládat do jednoho fochu příborníku, však to taky byly především skleničky. Rodinné stříbrné příbory pak, pokud vím, pocházejí z nějakého hotelu v Mariánských Lázních, kde byly postupně nakradeny mým pradědečkem ještě před válkou a před odsunem, lžička po lžičce, dokud nevytvořily celý servis.
    V tomhle případě nešlo o hromadný odsun a přísun, tohle byly čistě individuální záležitosti. Je ale víc než pravděpodobné, že i v tomto případě se pradědeček levicově hojil na Němcích.

    Na místních Romech mě udivilo především to, jak málo se jejich věc za posledních řekněme patnáct let pohnula. Tuším, že někdo dál romskou otázku řeší, nějaké další nevládní organizace, možná i ty, co kdysi byly „moje“, ale už s tím dávno nemám nic společného.

    Je to pro mne minulost, dosti podivná minulost, když se tak dívám na místní broumovská ghetta a říkám si při tom, zda jsem tehdy vůbec žil, když za mnou nic nezůstalo a když ta romská otázka stále zůstává otevřená, a podle mě navíc docela klidně otevřená.
    Nebo se někde něco děje? Zuří někde někdo? Protestuje? Nebo se někde něco lepší? … Ptám se docela upřímně, nevím o tom už vůbec nic.

    Ale k řešení mohu přispět, pokud se o to tedy ještě někdo zajímá. Jsou to všechno velice komplikované otázky, ano, ale tak třeba… Ten pes mě z toho kola strhávat nemusel. Jasně, mohlo se to stát každému, že nechá otevřená vrata u rozbořeného statku, podél kterého vede cyklostezka, a psa třeba jednou výjimečně chytil rapl, že se rozeběhl zrovna za mým křehkým skládacím kolem.

    Samozřejmě jsem natolik inteligentní, abych chápal, že musím z hlavy vypudit jakoukoli souvislost mezi tím psem, svým vztekem a romskou národností. Nejsem padlý na hlavu. Ale mohl jsem být. Stejně tak nechápu, proč je zdejší Broumovský klášter tak krásně opravený ze všech stran kromě té, která hledí dolů do „podzámčí“, kde je shodou okolností jedno z těch romských ghett. Co na druhou stranu chápu, je fakt, že to na zdejší Romy nemůže působit dobře a že jsou to přesně signály, jako je tento, co v Romech vyvolává skepsi.

    Možná o tom nikdo neví, že si takto vzájemně ubližujeme. Možná se skutečně fasáda na té jedné straně kláštera opravuje mnohem hůře, možná na ni nezbyly peníze, a zdejší Romové si toho rozdílu mezi opravenou a neopravenou fasádou navíc možná ani nevšimnou.
    Ale co naše a jejich podvědomí? Co naše a jejich senzory na náznaky? Ty jsou všechny bez rozdílu velmi vyspělé!

    No a pak ta rychlost, se kterou se skrze zdejší ghetta prohánějí řidiči z Broumova i odjinud. Chodím po jedné z těch tras denně a říkám si, jestli by mi taky po čase nezačalo lézt na mozek, pokud by řidiči v mé ulici jezdili stovkou, když tam je padesátka. A pak se taky ptám, jestli tím důvodem, proč skrze romskou ulici jezdí řidiči tak rychle, není třeba fakt, že ta ulici je hodně neupravená, za což může asi město nebo bůhvíkdo.
    V krásně načančané bavorské vesnici si oproti tomu nikdo jet rychle nedovolí, to vím docela jistě, ať by to byl sebevětší gauner, protože v tomhle případě člověka v jeho automobilovém rozletu brzdí něco nevědomého, něco jen těžce zbadatelného a zachytitelného. Nakonec, říkám si, vinu asi nenese nikdo a všichni, nebo naše podvědomí.

    V každém případě ale: zpomalit auta a opravit tu fasádu. To by do začátku mohlo pomoct. Třeba se pak ti zdejší Romové jednou „chytí“.
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    knihovna Romafuturismo a tranzit.cz vás zvou na debatu

    Romafuturismus

    v pátek 16. 6. od 19:00, v tranzitdisplay, Dittrichova 9, Praha 2

    hosté:
    Ytasha L. Womack (filmařka a spisovatelka; skype příspěvek)
    P.A.T (rapper)
    Eva Danišová (spisovatelka)
    Michal Mižigár (romista)
    Jan Čonka (gipsy.sk)

    moderuje: Edita Stejskalová

    https://www.facebook.com/events/1580206278676906/?fref=ts
    MTO
    MTO --- ---
    foto josef koudelka





    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    So 10/06
    21:30
    Nákladové nádráží Žižkov
    Film s živou hudbou: Čarovné oči & The Harmonic Play
    Režie → Václav Kubásek
    1923 / 98 minut
    Snímek režiséra Václava Kubáska z roku 1923 vypráví příběh romské dívky, která pro lásku opustila rodný kraj a s manželem statkářem začala žít v Praze. Její touha po svobodném životě vzrůstá, jiný styl života ji vyčerpává a touží po domově...
    Film, který obsahuje nejstarší dochované záběry Romů u nás, doprovodí romská kapela The Harmonic Play (Milan Horváth - housle, Radek Čonka - piano, Pavel Dirda - piano, Julius Kliment - baskytara, Josef Propper - kytara), která hudbu nastudovala přímo pro snímek Čarovné oči.

    Vstup: 100,-, v předprodeji na Goout, v den konání na místě.
    https://www.facebook.com/events/221327595042303/?fref=ts
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Agentky změny | | A2 – zvíře nikdy nespí
    https://www.advojka.cz/archiv/2017/11/agentky-zmeny
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Zdeněk ‏ @iKoudy
    Má-li daň z cigaret odradit lidi od kouření a daň z alkoholu od pití, tak daň ze mzdy plně pochopili jenom cikáni....

    Zdeněk on Twitter: "Má-li daň z cigaret odradit lidi od kouření a daň z alkoholu od pití, tak daň ze mzdy plně pochopili jenom cikáni...."
    https://twitter.com/iKoudy/status/867632564999262208
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    Povstání Romů v Osvětimi 1944. 16. květen jako Den romského odboje - Romea.cz
    http://www.romea.cz/...ijene-dejiny-povstani-romu-v-osvetimi-1944-16-kveten-jako-den-romskeho-odboje

    V koncentračním táboře Osvětim došlo 16. května 1944 k něčemu naprosto mimořádnému – proti příslušníkům SS se vzbouřili Romové věznění v tzv. Cikánském táboře. Tato událost je v Česku stále téměř neznámá, přestože se k ní váže celosvětově stále populárnější Den romského odboje. Co se v Osvětimi 16. května stalo?
    MTO
    MTO --- ---
    Fotoreport: Uctění památky romských obětí holocaustu | A2larm
    http://a2larm.cz/2017/05/fotoreport-ucteni-pamatky-romskych-obeti-holocaustu/
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Učitel neunesl hajlování romského žáka, teď má obavy z jeho rodiny - Deník.cz
    http://www.denik.cz/...itel-neunesl-hajlovani-romskeho-zaka-ted-ma-obavy-z-jeho-rodiny-20170428.html
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Zbyněk Žitný‏ @KennyBz1
    Nejdůležitější text o integraci Romů, jaký jsem v posledních letech četl. Řekněte rodičům, že zápis do MŠ je teď.

    Aneta Suchá: Povinný předškolní ročník znamená šanci pro novou generaci Romů - Deník Referendum
    http://denikreferendum.cz/...k/25148-povinny-predskolni-rocnik-znamena-sanci-pro-novou-generaci-romu
    MTO
    MTO --- ---
    Všichni Romové jsou zloději? - Blog iDNES.cz
    http://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=600409

    "S Romy na ulici jsem pracoval několik let, a to během svých studií na Teologické fakultě v Českých Budějovicích. Problematika je mi velmi blízká a díky své zkušenosti s prací s lidmi z tzv. vyloučených lokalit si troufám říci, že jsem měl možnost seznámit se se situací mezi nimi jako málokdo z většinové společnosti.

    V tomto článku chci proto nabídnout trochu jiný pohled, než je ten běžně rozšířený v české společnosti. Ano, můžeme na Romy nadávat. Můžeme ukazovat to, že má někdo mercedes a nechává děti běhat nahaté po ulici. I takoví lidé se najdou. Jen si ale říkám, proč se více neukazují příklady Romů, kteří dokázali úspěšně dostudovat, normálně pracují a jsou společnosti prospěšní?"
    UFOSSS
    UFOSSS --- ---
    [ Hlas romským ženám / ostatniother / 18.4.2017 / CR - Praha - kavárna klubu Cross ]

    O zkušenostech romských žen a jejich postavení v rámci romské komunity i v rámci celé společnosti si budeme povídat s Renatou Berkyovou, Ivetou Kokyovou a Martinou Horváthovou. Uslyšíme něco z literární tvorby Tery Fabiánové a Ivety Kokyové, Martina Horváthová pak bude povídat o ženách skupiny Manushe.

    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Odlišnost - vedeme složité konverzace
    http://www.odlisnost.cz/
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Problém s vepřínem v Letech vyřešíme v červnu, věří ministr Chvojka - iDNES.cz
    http://zpravy.idnes.cz/...-prima-partie-veprin-v-letech-f3v-/domaci.aspx?c=A170409_112647_domaci_pku
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Magická role vzdělání. I pouhé vyučení prudce zvedá zaměstnanost Romů - iDNES.cz
    http://zpravy.idnes.cz/...ceni-romove-prace-zamestnanost-f49-/domaci.aspx?c=A170327_140217_domaci_zt
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    10 Apr 2017 Lidove noviny

    Je to Pyrrhovo vítězství?

    Významné ocenění publikace Brnox je symptomem hlubokého předělu mezi Romy a zbytkem společnosti

    Ve čtvrtek 6. 4. proběhla v Brně veřejná debata nad publikací Kateřiny Šedé Brnox. Průvodce brněnským Bronxem, za kterou renomovaná výtvarnice obdržela cenu Magnesia Litera 2017. Veřejnost je většinou nadšená vtipností knihy, Romové se většinou bouří proti propagaci stereotypů, autorka se hájí, že jde o umění, a literární vědci dílo ocenili v kategorii publicistika. Jak se v tom vyznat?

    Svého knižního průvodce po „brněnském Bronxu“představila Kateřina Šedá veřejnosti 20. 12. právě v Brně. FOTO ČTK

    Spolu v Brně.

    Jen klouzání po povrchu

    Věřím autorce, že k podání obrazu o známé a stereotypními mýty opředené vyloučené lokalitě přistoupila upřímně, bez postranních úmyslů, o tématu blíže nepoučená. Tvorbou knihy se chtěla sama vypořádat se svými zmatky na dané téma a přiblížit veřejnosti lokalitu, k níž sama měla od dětství odtažitý vztah. Předkládá nám tedy střípky obrazu bez posuzování tak, jak je zachytila, a ctí metody práce svých předchozích úspěšných projektů. Publikuje různé pitoreskní a často logiku postrádající výroky, které svou abnormalitou nepoučené baví a Romy urážejí nedůstojností, necitlivostí i nevkusem z narušení intimity domácností nevzdělaných lidí vyloučených ze středu všeho dění.

    Z diskuse romských i neromských intelektuálů s čerstvě oceněnou autorkou kontroverzního díla je možné přinést dílčí závěry. Brnox na svých stránkách přináší sice upřímně sbíraná, leč povrchní sdělení, směšná svou primitivností a často zmateností. Autorka tak nepřekračuje rámec běžného občana, který je při letmých nebo i frekventovanějších, ale stále jen po povrchu klouzajících dotycích s obyvateli čtvrti překvapen jinakostí jejich myšlení i projevů a nemá možnost náhledu ani vysvětlení, odkud tyto podivné reakce vyvěrají. Autorka je záměrně nechce analyzovat ani komentovat, jen je předkládá, ale tak vlastně reprodukuje to, co všichni známe a při průchodu těmito ulice vídáme. Slyším ji, že namítne, že tam přece dala bylinkářku i romského virtuóza. Ale i ti jsou podáni jen jako bizarní postavy zapadající do divotvorného hrnce „vesnice ve městě“, de facto nikým nechtěného ghetta. A vlastně dobře tomu, kdo se do Brnoxu nedostal, jásají dneska ti bystřejší a prozíravější. Pod povrch věcí se Šedé nepodařilo dostat a ani to nebylo jejím cílem. Jenže aby kniha nebyla jen lacinou berličkou pro potvrzení mimoběžnosti vyloučených Romů, chybí v ní kontext těchto jevů, nutný k pochopení podstatných souvislostí. I díky setrvávání na povrchu mnohdy až surrealismem atraktivních jevů autorka nepochopila, že právě Romové, kteří jsou nejčastějšími obyvateli této čtvrti (byť autorka říká, že přímo na ně nemířila), si z ní zjevně střílejí. Dokládají to mnohé odpovědi na její bezelstné a někdy zase všetečně vlezlé otázky. Poznávám typický způsob humoru, jakým se tito lidé po staletí bránili proniknutí nedůvěryhodných gádžů do svého niterného světa, který byl vlastně jejich jediným bezpečným, a proto přísně střeženým místem.

    Takových nedorozumění je v knize mnoho: třeba chybný pokus o výklad toho, proč Romové nejedí stará jídla, nebo zmatení autorky vmomentě, kdy v kontaktu s ní označují Romové sami sebe jako cikány, ačkoliv v kontaktu s Romy toto slovo nikdy neužijí.

    Kateřina Šedá to myslela dobře, ale její záměr přiblížit lokalitu veřejnosti, aby v ní vzbudila o místo zájem, se moc nepovedl. Autorka ulpěla na začátku svého objevného procesu, kam se dostala většina z běžného vzorku této společnosti. Jenže Šedá je ceněná umělkyně, vnímaná jako elita národa, jíž obyčejní lidé věří cokoliv, však se taky její kniha výborně prodává. Má tedy obrovskou moc. Rozpor je v tom, že umělec má jakousi odpovědnost a podle mě by se měl snažit ukazovat vzdálenější obzory, než vidí většina.

    Romové se halí do obav

    Kniha i událost s výhrou je však jen symptomem stavu naší společnosti, hlubokého předělumezi dvěma paralelními světy: těžko proniknutelným světem Romů a zbytkem společnosti, která o nich ví stále moc málo.

    Literu za publicistiku vyhrálo dílo, které právě v tomto oboru nepřináší mnoho nového, a zatímco společnost jásá nad významem knihy, Romové se halí do studu a obav, kdo z politiků se těchto uličních sběrů první chytí jako laciné zbraně do volebního klání. Zmíněná debata však odhalila jeden zjevný pozitivní náboj knihy – vyburcovala tak potřebnou debatu na téma společného soužití. A výsledky z této a dalších debat nás mohou v poznání, které kniha nepřináší, skutečně posunout dál. Z ne zcela povedené knihy tedy nakonec může být i velmi dobrý užitek. Na otázku, kterou pokládám v titulku, tedy odpovídám – nejde o Pyrrhovo vítězství.

    MTO
    MTO --- ---
    Všichni píší o genocidě Židů, ale za války zemřelo přes milion Romů, říká spisovatelka | Lidé | Lidovky.cz
    http://www.lidovky.cz/...pres-milion-romu-rika-spisovatelka-gnc-/lide.aspx?c=A170406_114244_lide_ape

    Dva překladatelé odmítli román překládat se slovy, že je pro ně příliš emocionálně náročná. Kniha Jákobovy barvy je příběhem chlapce, který je ze čtvrtiny Rom a ze čtvrtiny Jeniš. Zůstal úplně sám v nacisty okupovaném Rakousku. Prchá lesem, na nohách boty z pytloviny potřísněné cizí krví, v jedné ruce kámen a v druhé dřevěnou truhličku jako jedinou upomínku na dřívější život. „Zaujalo mě, že příběhy, které jsme zvyklí slýchávat o holocaustu, se týkají výlučně Židů, přestože ve stejném časovém období zahynulo přibližně jeden a půl milionu Romů. Přesné číslo není známo,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz spisovatelka Lindsay Hawdonová.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam