Můj učitel z romistiky je právě na Ukajině a to co se tam děje Romům je naprosto otřesný ...
https://www.facebook.com/michael.benisek.5/posts/1705374789509580
V romské osadě v Perečyně (Zakarpatská Ukrajina), kde v těchto dnech pobývám, dnes v noci někdo podpálil dům mladé ženě, která je shodou okolností se mnou spřízněná kmotrovskými vazbami. V domě v tu dobu spali vedle ní tři malé děti. Všem se podařilo utéct před tím, než celý dům shořel. Zoufalá žena teď bydlí u své matky. Neví se, kdo to udělal a proč.
Při jiném incidentu na jiném místě Zakarpatí (v Berehovu) byla včera zavražděna Romka. Přesný důvod opět není znám, ačkoli spekulace existují.
Policie dnes přiznala, že situace je vážná a navyšuje ochranu romských osad na celém území Zakarpatské oblasti.
Náladu, jaká tu mezi Romy momentálně panuje, nepamatuju za celých 11 let, co sem za Romy jezdím. Romové otevřeně mluví o strachu z budoucnosti a strachu o život. Společenská atmosféra se na Ukrajině za poslední rok radikálně zhoršila, verbální projevy nenávisti, ať už na ulici nebo na sociálních sítích, se extrémně prohloubily. Všudepřítomný protiromský rasismus se stal dominantním tématem rozhovorů mezi Romy. Na rozdíl od Česka či Slovenska tu navíc prakticky neexistují proromsky angažované liberálně či antirasisticky orientované skupiny Neromů, veškeré proromské aktivity tu organizují sami Romové. Na pohřbu ve Lvově zavražděného Roma z předminulého týdne byl mimo novinářů jediný Nerom, demonstrace proti rasismu v Užhorodě minulý týden byla taky prakticky jenom složená z Romů. Jednu z nadějí tak upínají alespoň k mezinárodnímu společenství a chtějí, aby svět věděl o jejich situaci.