TRISSIE: možná tam bude důvod nepřijetí, ale pořadí pod čarou ne, ředitelka mi výslovně řekla, že to nikomu neříkají a nemyslím, že jsem to pochopila špatně. Ale počkám tedy.

ANNAWA: a není ještě šance, že to bude v tom dopise?
U nás loni veřejné šel jen seznam přijatých (podle jednacích čísel), po telefonu neřekli nic, ale v dopise bylo i pořadí pod čarou a věk nejmladšího přijatého.

EDERA: to ještě nevím, poštou to teprve přijde, zatím je to seznam na netu a nástěnce u školky.

ANNAWA: no to je v háji :(
rozhodně se odvolávej, stěžuj a tak vůbec

TUTIK: díky, to jsem taky zvědavá.

ANNAWA: Zrovna jsem si s nasi reditelkou neco psala po emailu, tak jsem se ji na to ted zeptala. Jsem zvedava, co mi rekne. :)

TUTIK: no přesně, nevím, co je to za taktiku s nezveřejňováním.
Tady je školka se základkou dohromady, mají společnou ředitelku, ale bohužel tímto směrem se to neprojevilo, ačkoli jinak třeba škola tady má výbornou pověst - a její kapacitu rozšířili, školku bohužel nezvětšili. Asi je školní docházka je povinná.

ANNAWA: A nemaji povinnost to poradi zverejnit? Muzu se zeptat nasi reditelky. Nakonec i pro ne prece to neni na zavadu to sdelit - aspon nedostanou 27 odvolani, ale treba jenom deset. Ja byt 27 pod carou se na to asi vybodnu, ale treba treti, pata... klidne.

My mame stesti, ze i kdyz je tu tez velky previs, fakt se snazi hledat reseni - reditelka si vybojovava mista, kde muze - vloni domluvili, ze v nove rekonstruovane zakladni skole v casti pro prvni stupen bude bokem jedna trida pro odkladove deti a nejstarsi predskolaky. A letos oteviraji od zari jednu tridu postavenou v budove nove postavene a otevrene telocvicny. S tim, ze az bude potreba, prostory se vyuziji jinak.
Starosti navic s tim ma akorat reditelka (dohlizet na tri pracoviste misto jednoho, atd, provozni (zajistovani jidla a pod.) a ucitelky (prevadeni/oblikani deti na nektere aktivity. Deti jsou maximalne spokojene, ty budovy jsou blizko sebe, zahradu vyuzivaji vsichni. Nase Zuza chodi do te tridy v ZS a je nadsena, ze tam chodi jako velke deti do jidelny a tak.

A taky to vypadalo, ze se pred nekolika lety s velkou slavou otevrela skolka pro 100 deti a tim budeme vsichni za vodou... jenze se zavrela budova dosud fungujici pro 50 deti, a previs tu je treba trojnasobny... Tak se to ted snad trochu srovna.

Ja jen doufam, ze nezacnou ty tridy navic zavirat driv, nez pujde do skolky Timmik. Aby pak zas nebyl nedostatek mist. :-)


ANNAWA: Dej vedet, co napise.

TUTIK: oni to neudělají, to mi jasně řekli, takže to nepoznám - promptně jsem volala ředitelce, která mi řekla, že to neříkají, že to je jejich taktika. Aha?
Díky :-) Jsem teda vytočená děsně.

ANNAWA: Ale prese musi zverejnit poradi, ne? Podle toho minimalne poznas, kolikaty je, i kdyz nebudes vedet, kdo je pred nim/po nem.
Je mi to lito, drzeli jsme vam palce.

Ja letos poprve po nekolika letech nebyla s zadnym ditetem u zapisu. Ale byl to masakr.

KATIA: já jsem taky v soukromé školce spokojená, nebo teda B, ale našemu rozpočtu by ta státní už taky prospěla, plus věkovej mix, přesně.

A naše za týden čtyřleté dítě do školky nevzali - brali 20 dětí ze 47 přihlášených a odmítají říct, kolikátý byl pod čarou. He? Takže budu psát odvolání, ale jaksi moc nevím, na čem to stavět.

Moji synové přestali plenky v noci nosit ve 3,5, ve 3 letech a ve 2,5 letech (že to bylo čím dál tím dřív je náhoda, nejmladší je navíc odložil v noci dřív než ve dne), ale třeba neteř až v šesti, prostě to její nervový systém to dé doby nedával. Ale už je taky nemá.

U Tondy jsem nevypozorovala žádnou změnu v pití, ale podle mě je to nevyzrálým nervovým systémem, později chodil, později se odplínkoval, i to tvoření hlásek je podle logopedičky později, i když celkově žádný problém nemá, žádná dysfázie a pod. Ale všimla si, že když v noci chodí na ten záchod víckrát než jednou (o jeho četnosti mám přehled, protože práská dveřema, prkýnkem a ještě zavře dekl), tak pak spí tvrději a počůrá se, takže ono možná to posazování to může ještě zhoršit, protože dítě je pak unavené a spí tvrději. Já sama jsem se počůrávala ještě na základce a pamatuju si dodnes, ten pocit, že už jsem zase celá mokrá na mokré posteli a že to musím říct mámě....fuj. Večer jsem si říkala, že nesmím usnout, cpala jsem si medvěda mezi nohy, abych počůrala jeho a nikdo nic nepoznal, hrůza. A čím jsem se bála, tím častěji jsem se počůrávala.