Volby v Česku – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_v_%C4%8Cesku

D'Hondt do roku 2021

Tady namátkou nějaké historické výsledky ze spodní hranice. Čistých 5% bych tipl kolem čtyř až šesti poslanců. Zatím to ale samozřejmě odhadnout přesně nejde.

HONCKA: já vím, může to být i šest poslanců. Ale stejně.

KEDRIGERN: no myslím, že o tomhle mluvím. Pokud by všichni radši šifrovali, aby o tom radši nevěděli. tak by to svým způsobem bylo dobré.

Když jsem o tomhle v začátcích internetu přemýšlel, tak kromě tehdejších primitivních filtrů na konkrétní klíčová slova mi přišlo, že samotný objem komunikace je zárukou, že nikdo reálně nebude mít čas to řešit. Ale dnes reálně hrozí, že na jakékoliv nešifrované komunikaci někdo natrénuje AI nebo použije AI aby v ní něco hledal. Jinými slovy, ta strojová zpracovatelnost byla i u velkých objemů komunikace dosažena. A ten přístup úředníků mi přijde ve stylu "když si to můžete číst vy, tak my taky".

KEDRIGERN:
PULNOC: dovedu si představit jednu věc, ke které by to mohlo vést - a sice "když ta nešifrovaná data máte na discích my, tak my chceme taky". Tedy, naše komunikace stejně prochází těmito systémy v různých fázích nešifrovaná (v různých systémech v různé míře) a i pokud jsou třeba uložena na šifrovaných filesystémech, tak rozšifrování je deterministické. Samozřejmě pouze end2end chaty, které jsou šifrované kdekoliv po cestě, se nebudou moci implementaci tohoto podřídit (ale ve větší či menší míře může být zase jednoznačné, kdo je protistrana, pokud by třeba šlo používat pouze veřejné klíče nějakých evidovaných identit). Do jisté míry: důsledky, které asymetrické šifrování reálně přináší společnosti, si dokázali představit jen někteří sci-fi vizionáři (a ty vize byly pokládané za psycho nebo uměleckou nadsázku, ale často se trefily dost přesně). Pořád ale to lze interpretovat tak, že jde o prostě na tlak o spoustu těch privátní MITM provozovatelů, aby si nemysleli, že když můžou oni, že oni nemůžou taky (ovšem bez přístupu k obsahu by ty aplikace ztratily svojí marketingovou a vůbec tržní hodnotu, což je možná dobře, protože kvůli masovosti je teď musíme používat i my, co nechceme...)

Jinak zajímavou obfuskaci v tomhle představují ty "jazykové modely" - data nejsou transparentně zašifrovaná, ale jsou efektivně obfuskovaná nerozlišitelně se směsí ostatních dat, na kterých to trénovali (ve kterých může být doslova cokoliv), a kdo bude znát to správné "abrakadabra" na promptu LLM, ten se může dostat i k datům, o kterých v první řadě nemůže nikdo požadovat "rozšifrování", když neví, že existuje. LLM tedy mohou být do jisté míry i steganografickou iniciativou, maskovanou jako "zpřístupnění možností počítačů blbcům" (na což stejně moc použitelné nejsou)

PULNOC: přímo end to end šifrování zakázat nemůžou, ale to stejně používá pár bláznů, který už stejně víceméně znaj (protože z metadat toho taky nevyčteš málo... kdo s kým). Víceméně jim jde o ty masy, který používají masově dostupný aplikace, kdy ty data stejně jsou zneužitelný pro marketingový účely, trénování AI a bůhví co dalšího ještě... takže jde hlavně o to mít pod kontrolou ty, kdo provozují velké, veřejně dostupné služby. Na malé komunity tam (snad) byla nějaká vyjímka (asi jako Facebook taky začne aktivně omezovat dosah až komunitám nad 5000 uživatelů, což vedlo paradoxně asi k nárůstu redundancí, kdy se tématicky v podstatě identické skupiny a účty tak nějak "replikovaly", protože žádná z nich nemohla snadno překročit tu přirozenou hranici... společnost se rozkouskovala do identických bublin a zabránilo se tak vzniku superhvězd socsítí, které vznikaly třeba v předchozí éře rockových a filmových hvězd...)

Obecně EU to má o to víc komplikovaný, protože na rozdíl od firem amerických (Google, Facebook, Xitter) a čínských (doma Wechat, v cizině Tiktok), žádná úspěšná evropská centrální online aplikace neexistuje (diskutabilně na úrovni národních států, jako u nás Seznam a mapy). Prostě v Evropě jdou všichni spíš po grantech a dotacích a není tu tolik venture kapitálu, teď se to snaží Francie nějak dohnat s AI, ale ta vždycky spolehlivě v IT vyrazí někam mimo (viz Minitel, zatímco všude okolo bujely domácí počítače...). V tomhle případě jde tedy o snahu nějak se dostat k informacím soukromého provozovatele, který je stejně má (a pouze mu věříme, že je k ničemu nezneužívá).

na Telegram Francouzi zatlačili úspěšně, jak by to bylo s takovým Signalem... nevím. Tahle otázka je složitá. Vlastně by to mohlo být dobré k tomu, že se lidi budou víc zajímat o end2end komunikaci. A celkově o základy, na kterých konzumní informatika stojí. Celý ekosystém se proměnil, od chvíle, kdy začaly být jasné konsekvence masové dostupni "generické výpočetní síly", tedy PC platformy, na kterou si lze nainstalovat cokoliv, začaly se objevovat na všech frontách nové struktury, typy appshopy pro ne-až-tak-otevřenou architekturu mobilů, instalace něčeho vyvinutého in-house se stala záležitostí firem, co něco vyvíjej a deployujou, ale konzument má samozřejmě prostředí dost unifikované. Vlastně je až neskutečné, jak se to od počátků PC revoluce v 70tých letech celé proměnilo a kam se to posunulo.

Osobně se domnívám, že opravdové šifrování má několik málo use-casů, s tím, že finanční a vojenské od sebe téměř nejde odlišit. Ono to, že nějaká data má někdo, kdo je nezneužije, taky není úplně marná sociální hra: pokud ty data nemá nikdo, tak se můžou najít lidi, kteří se domnívají, že v té komunikaci je něco horšího, než tam je (a další lidi můžou mít vysloveně zájem na tom, aby lidi věřili, že je v ní něco horšího). Zatímco v minulosti se předpokládalo, že všechno může být tak či onak "odposlouchávané", kvalitní šifrování dalo lidem iluzi soukromí, která je vždycky relativní (místem útoku můžou být samotná čím dál sofistikovanější koncová zařízení, pokud nechceme šifrovat morseovku bez klávesnice a displeje, na nějakém jednočipu :-)

Na to, jak moc o všech možných scénářích vývoje přemýšlela subkultura v 90tých letech, se vlastně vývoj vydal úplně jiným směrem. Všechny ty systémy, do kterých EU požaduje backdoor, jsou vlastně výsledkem obrovské investice do toho, aby lidi žádné opravdu end2end komunikace nepoužívali. Už třeba jen evoluce emailu k čím dál větší roli centralizovaných serverů... ne, nebudeme všichni provozovat vlastní SMTP, budeme si stahovat POP3 ... a jasně mazat to ze serveru (ale adminovi to rukama už projde, že?), ne pak to budeme na serveru nechávat jako IMAP a pak rovnou přejdeme k freemailu na Gmailu, Seznamu, apod. a na lokální kopii dat rezignujeme úplně. No a když lidi od e-mailu utečou k mobilním appkám, tak proces obnovení centrální kontroly tak nějak pokračuje. Protože centralizace těch dat má svojí hodnotu a investoři si to uvědomují. A pocit, že díky masovosti té komunikace vlastně nikdo nemá čas to šmírovat (max. se používaly trapné triggery na konkrétní klíčová slova), samozřejmě mizí ve chvíli, kdy AI dokáže hypoteticky šmírovat úplně cokoliv (nebo minimálně lidem, které je zajímavé sledovat)