A když jsem tedy zmínil toho Pärta :)
Arvo Pärt's Pari Intervallo - U.S. premiere duet version - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=XcrIrhzxHjg
Zde je myslím pěkně vidět, že minimalismus je v hudbě spíše o minimalizaci skladatelských prostředků, nikoliv o apriorní minimalizaci „zvuku“. V této souvislosti je ovšem dobré poznamenat, že sám Arvo Pärt se za minimalistu zas tak neoznačuje – svému kompozičnímu stylu říká „tintinabuli“ (z lat.
zvonky). Ale věcně vzato i svým přístupem ke kompozici (duchovním) minimalistou bezpochyby je, pouze ne striktním. Tak např. jeho proslulá skladba Tabula Rasa – Silentium sice vykazuje některé prvky minimalismu a – jak název napovídá – i „minimalisticky“ zní, ovšem zároveň v ní Pärt nepohrdá jistými prvky postromantismu (už ono „klenutí“ skladby).
Ale musím se přiznat, že má paměť je na tom hůře než jsem si myslel – ve skladbě Wenn Bach Bienen gezüchtet hätte (v překladu „Kdyby Bach choval včely“), kterou jsem zmiňoval o dva příspěvky níže, mají sice housle většinu času jen B-A-C-H (což jsem si jako houslista pamatoval nejvíce :D ), ale v ostatních nástrojích už příliš minimalismu není...takže spíše takové koketování s minimalismem :)
„Když se přistoupí s láskou k mlčení, může vzniknout hudba. Často musí skladatel na tuto hudbu velice dlouho čekat. Toto zbožné očekávání je právě ona pauza, která je mi tak drahá.“ (Arvo Pärt)