How to Read Mathematics
http://web.stonehill.edu/compsci//History_Math/math-read.htm

Moore's paradox - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Moore%27s_paradox

Tahle kniha, která se u nás připravuje k vydání, bude návštěvníky tohohle klubu asi zajímat
[ THOMASMORTA @ KOJOT - Klub obecných jazykemzpitců odkojených teorií ]

Massive Error: Bertrand Russell (1872-1970)
http://massive-error.blogspot.com/2012/03/bertrand-russell-1872-1970.html

Wittgenstein, Wheeler and Wallace: The Curious Relation of Philosophy, Mathematics and Physics - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=_QDZqFKmnBo

Řek bych, že to nevadí :)

pravda, pardon. - reagoval jsem na predchozi prispevky

to se vsechno hodi spis sem
[ Teoreticka a matematicka fyzika - teorie, matematicky aparat, filosofie ]

no jak tady DELTA 508 popisoval duvod dilatace casu, tak bych taky prispel svou uvahou jak jsem o tom premyslel kdyz jsem se setkal s STR.
1. Cas mi prijde spis neco jako pomocna berlicka pro cloveka. Cas jako takovy vychazi z pohybu, jinak receno neni-li pohyb , neni cas. Predstav si ze se v nasem vesmiru nic nehybe- tim myslim opravdu nic- ani elektrony v atomu ( i kdyz to neni mozne)- potom neni mozne jakkoli zmerit cas a je to velicina naprosto k nicemu. respektive pokud byy se neco takoveho (fiktivne) na nejaky okamzik stalo, nema cenu mluvit o tom na jak dlouhy okamzik se to stalo, protoze nelze rici jesli se to stalo na 2 sekundy nebo na 500 miliard let. (vlastne teoreticky se to muze dit v jednom kuse , ale neni moznost jak to zjistit, takze je to jedno)- takze to ze rychlost ovlivnuje cas je je pomerne logicke, nebot cas je odvozeny od rychlosti (coz je takove moje male kacirstvi, jelikoz ve fyzice je tomu prave naopak).
No a pak je tu uz zmineni poznatek ze v nasem casoprostoru je nejaka maximalni rychlost c . dalsimi uvahami jde dojit treba na to ze hmotne telesa se na tuto rychlost nemohou dostat. protoze kdyby ano tak se uz v jinych smerech(kmitani castic, pohyb elektronu) nemohou pohybovat jinak by doslo k prekroceni rychlosti cvetla (c). kdyby se nehybaly tak by nastal ten zmineny pripad ze by staly v case (coz take znamena dosahnuti absolutni nuly , coz dle termodynamickych zakonu nelze).
tato moje uvaha (aspon mi to tak prijde:D) `vysvetluje` proc dochazi k dilataci casu u rychlosti blizkych c , ale uz ne proc k tomu dochazi (byt nepatrne) u mensich rychlosti , takze tomu jeste neco chybi:)

na sicher

WENCA: Při srovnání s originálem jsou tam pasáže, které bych z českého překladu nepochopil nebo pochopil špatně.

KOMATSU: proc?

WENCA: Ano. Přeloženo Glombíčkem a k vřelému nedoporučení...

az vcera jsem si vsiml, ze v roce 2008 vyslo novy vydani traktatu do wittgensteina

Wittgenstein, L.: Tractatus logico-philosophicus | Nakladatelství OIKOYMENH: Filosofická a theologická literatura.
http://www.oikoymenh.cz/tractatus-logico-philosophicus/

AIRGURU: Dík za otázky. Přečetl jsem si je až teď a musím se přiznat, že na první podívání mě nic chytrýho nenapadá. Zkusím se nad tím zamyslet. Třeba budu mít ráno zase nějaký ten stav prozření. Akorát si netroufám odhadnout, který ráno to bude.

DELTA508: Ano, ve skutečnosti to s těmi kyvadly není zas tak jednoduché a muselo by se to popsat do většího detailu a přijde mi, že aby to dobře fungovalo, tak by to kyvadlo muselo být minimálně vě tvaru obráceného Y, se dvěma světelnými zdroji :) Ale jak sám říkáš, pro smysl příběhu to není podstatné. Má to jen ilustrovat, že se v životě běžně děje, že rovnice reprezentující věci na které smysly máme, jsou dost podobné rovnicím reprezentující věci, na které smysly nemáme a že to s sebou nese spoustu vedlejších efektů :)


DELTA508: Ty otázky nějaké zkusím, ale nevím úplně, jestli se mi povedly. Aspoň se kdyžtak budeš mít nad čím zamýšlet :)

První otázka je jen tak pro kontrolu:
1) Mluvil jsi o poslání atomových hodin kolem zeměkoule v protiběžných směrech, ale to je poměrně komplikovaná záležitost. Předpokládej, že máš nějaké bodové hodiny, které měří čas od začátku experimentu. Ptám se, co teda konkrétně se s těmi hodinami musí udělat, aby se rozešly (nějaký minimální soubor akcí). A jaké "vysvětlení" pro to máš.

2) Budou pozorovatelné nějaké změny velikostí věcí ? (nápověda: ano) Jaké a proč? :)

A trochu sviňárna:
3) Je možné dvojici hodin z bodu 1) zase nějak sesynchronizovat? Pokud ano, tak jak? A jak se od sebe budou lišit pozorování, když budu sedět na prvních, nebo na druhých hodinách?

Z Tebou použitého pojmu dírka asi vyplývá, že jediné informace, které pozorovatelům poskytuje, jsou svítí - nesvítí a z nich odvozené periody těchto stavů, takže to co jsem k tomu napsal je asi nesmysl. Ale nebudu už ho mazat.

Jo, prosím Tě, Ty otázky by mě zajímali. I když po pravdě taky si moc šancí na správnou odpověď nedávám. Když budeš mít chvilku čas, zkus mi je napsat. Dík.

Píšeš: "Žárovkisté vypracovali funkce popisující omezenou dobu svícení žárovky v dírce a šírení signálu mezi nimi. Kyvadlisté vzali standardní rovnice, kterými se popisuje pohyb kyvadel a spočítali jaké přesně parametry má to kyvadlo, které je uvnitř krabičky. Pozorovatelné výsledky obou modelů se shodují." Podle mě se shodovat nemůžou. Nespecifikoval jsi sice vlastnosti černé krabičky a jevu, který produkuje. Předpokládejme ale, že jeho průběh je pozorovatelný (i když to asi záleží na velikosti otvoru a specifikaci pojmu dírka). Už na první pohled je zřejmé, zda se světelný zdroj pohybuje, nebo je statický (to nemluvím o impulzu, který ho řídí) a tím se dá omezit výběr vhodných modelů. Při teorii kyvadlové by se dírky rozsvěcovali a zhasínaly postupně od okraje k okraji. Zatímco při žárovkové by jejich intenzita např. postupně sílila a slábla v celém průměru otvoru rovnoměrně, nebo od středu k okrajům. Pokud by nastala první situace, zdroj se pohybuje. Pokud nastane možnost druhá, zdroj je statický a kyvadlo nepřichází v úvahu. Ale může být zdrojem řídícího impulzu, který např. spíná kontakty statických žároviček. A tak dál a tak dál co se týče povahy zdroje svícení, což ale nemusí nutně vypovídat nic o vlastnostech řídícího signálu, pokud není spojen přímo s pohybem zdroje, jako v případě Tebou uváděného příkladu privilegovaného kyvadla.
Ale chápu, že Ti asi nešlo o to šťourat se v Tajemné Černé Krabičce, nýbrž o to, vysvětlit mi na jejím příkladě, co je vědecky relevantní tvrzení a co irelevantní. Bez urážky připouštím, že má tvrzení jsou z hlediska vědeckého irelevantní a jako taková by asi měla viset na jiných diskusích. Ale jsem rád, že jsem Tě vyprovokoval k zajímavé odpovědi, které bych se zase na jiných diskusích asi nedočkal.