CORNELA: hele, já nevím, jak je to dlouho, co jsi z fakulty vyšla ty, ale s tím, kolik lidí dneska na medicíně chlastá, bere anxiolytika nebo antidepresiva, tak by ti s tímhle přístupem za chvíli fakt neměl kdo držet háky. a většina s tím začne dlouho před státnicema.
a řešení není zas tak těžký - udělat tu školu trochu víc student-friendly. povinnou výuku udělat smysuplnou a tak, aby měla aby měla pro studenty nějaký přínos, místo aby si to museli jen jít odsedět. vypisovat víc termínů na zkoušky, místo aby se jel tradiční clickfest. u zkoušek zkoušet z toho, co je skutečně důležité, a ne to, co si daný zkoušející myslí, že "by studenti přece měli umět". restrukturalizovat curriculum, aby tam byla nějaká návaznost a logická posloupnost, studenti věděli proč se co učí místo aby dostali telefonní seznam, trochu to proškrtat a vyřadit věci, co se učily před sto lety, protože těch poznatků víc nebylo a tak se snažili naučit všechno co znali, nebo co tam někdo zařadil dvacet let zpátky, protože si myslel, že to jednou bude přelomový objev (a ono nebylo, ale z curricula to nikdo nevyškrtnul). a trochu korigovat to, jak se vyučující a zkoušející chovají. tenhle systém akorát bludným kruhem produkuje lidi, kteří to nějak přežijí a pak to po další generaci chtějí taky, protože "když jsme to dali my, tak oni musejí taky."
a sry, vím, že kolegialita, sebeobětování a nikdo to za tebe neudělá, ale pokud s 39°C operuješ, tak jsi pro pacienta větší nebezpečí než doktor co bere anxiolytika.