YUUKI_23:
no, pokud Te to (nejen Tebe tedy) zajima .. mohu prispet svou malou zkusenosti - potazmo spis takovym osobnim pribehem no (:
Toto auditorium sleduji delsi dobu, ale nikdy sem nebyl tak "daleko", abych sem nekdy s necim svym prispel ... (tak daleko se necitim ani ted, spise radeji ctu, nez pisi o sobe ... ale pokud by to mohlo pomoci, ci by to nekoho zajimalo) ...
Nekdy pred rokem sem se zde v Berline seznamil s velmi sympatickou slecnou z Brazilie ... zije zde uz sedmym rokem, sice vdana, ale se svym muzem delsi dobu nezije. Proc zminuji, ze je z Brazilie ... nechci potvrzovat nejaka zazita klise, ale faktem urcite je, ze me ucaroval jeji otevreny pristup ke vztahum, lasce, sexu, k lidem vseobecne, jeji stala zvedavost, otevrenost a samozrejme jeji naturel jako takovy. Zjistil jsem, ze je jeste stale se co ucit a objevovat a to mi prislo svym zpusobem okouzlujici a vzbuzovalo zajem byt s ni - travit s ni cas. Byt sme vztah, v tom pravem smyslu nemeli.
Ten zajem se tykal take objevovani mych vlastnich pocitu, citu skrze ni a zpusoby jak s nimi nakladat a poznavat sam sebe. Z tech citu bych predevsim zminil zarlivost (ktera je asi jednim z nosnych temat v kolektivnich vztazich). Samotneho me prekvapovalo, ze zarlivost sem z pocatku nepocitoval ani v nejmensim. Pokud sem s ni byl, byl sem s ni na sto procent a to stejne sem pocitoval i z jeji strany. Tento stav mi tudiz nenechaval zadny volny prostor ke spekulacim (tak vyborne zivne pude pro zarlivost) ... a pokud sem s ni fyzicky nebyl, snad sem diky teto jednoduche formuli zadne pochybnosti nemel. Byt naivni sem rovnez nebyl. To se tedy cele zmenilo, kdyz odletela zpet do Brazilie a byt sme nemeli "regulerni" vztah ... tak tu formu (quasi vztah na dalku) ... sem nakonec stejne urcitou formou zarlivosti ve finale zabil.
O nejakou dobu pozdeji jsem se zde seznamil s nekym novym ... Uhranula mi shodou okolnosti obdobnymi vlastnostmi, jako ona slecna z Brazilie. Svym zpusobem podobne zivelna, otevrena, neskutecne mila, empaticka, vstricna, zvedava, jen teda misto havranich vlasu mela vlasy ohnive rude (: A spolecny cas s ni ... byl proste intenzivne prozivany cas po jejim boku. V tehle kombinaci me ani neprekvapilo, kdyz mi jiz druhe setkani bez zabran vypravela o sve minulosti, o experimentovani, o svych otevrenych vztazich, ktere vedla apod.
I pres intenzitu onoho vztahu, sem stale choval sve city k one divce z Brazilie ... (ktera se tedy mezitim z Brazilie vratila) ... respektive choval sem sve city k nim obema. Mozna to bude znit hloupe, ale z obou dvou sem citil jakousi uzasnou-stejnou energii, ktera me neskutecne naplnovala. Pro me byly jako jakasi alegoricka dvojice ... vitr, ohen ... cerna holubice, bila holubice ... na prvni pohled uplne odlisne, ale ve svem jadru naprosto identicke. (: Vim, tyto prirovnani zni mozna pritazene za vlasy a s odstupem casu take pripoustim, ze sem se mou vlastni fantazii nechal mozna unest. Respektive vlastni myslenkou. A jakou myslenkou?
Samozrejme mi ona urcita forma otevreneho, ale spolecneho vztahu s nimi obema nedavala spat. Kazdym dnem sem se utapel vic a vic ve svych predstavach ... a to byt nejen s kazdou z nich ... ale byt predevsim s obema dohromady. Byt dohromady jako jedna trojice. O tom sem byl cim dal tim vice presvedceny, ze je to mozne ... obe jsou bisexualni, obe maji prece zkusenost s otevrenymi vztahy, zadna z nich se jim nebrani, obe jsou si tak podobne, ne-li stejne! Obe me miluji a ja miluji samozrejme je! ... Ano ... to musi jit! Jednoduse to musim vyzkouset a pri prvni prilezitosti to nadhodit jako tema ... a jak sem si usmyslel, tak se i stalo ...
Asi neni treba zachazet do detailu ... ale ... ale nevyslo to (: S odstupem casu vim, ... ze sem se zaujal az moc svou fantazii .. tou sem se nechal v podstate pohltit, unest ... Ztratil cast sve empatie, ve smyslu naslouchani opravdu tem vnitrnim potrebam a pranim one rusovlasky ... nechtel sem, ci sem neslysel urcite veci a naopak vyzdvihoval ve svych myslenkach ty nepodstatne.
Asi to zni cele mozna stale trochu abstraktne ... ale chci tim jen rict, ze by asi clovek stale nemel podcenovat silu slov pri hovorech na toto tema. Rovnez vkladat nadeje, ocekavat zazraky ci nesplnene touhy do kolektivnich vztahu muze byt nekdy az bolestne zcestne. Kolektivni vztahy (respektive jejich poznavani a seznamovani se s nimi) bych si dovolil k prirovnat k pomyslnemu balancovani na hrane noze ... ale balancovani na hrane noze, ktere stoji za to vyzkouset ...