TABBY: no tím "uklidním" myslím jakože se on uklidní, když mu to takhle řeknu.. jakmile ale přejdu do "nejde to" tak je zas řev

BONIE: Aha. Ja neuklidnuju. Akorat potvrzuju emoce - ne - nechces - zlobis se - chtela bys, nejde to aj.

TABBY: hm, někdy je to dost matoucí.. uklidním ho tím, že ho chápu, ale když mu to pak opět zakážu a vysvětlím, je to opět boj

BONIE: Batoletstina, potvrzeni emoci. Vic nenadelas.

ANNAWA: nevím, vzpomněla jsem si na to spíš i proto, že jsem s ní jednou viděla rozhovor a chtěla jsem si od ní něco přečíst i z mého profesního hlediska.. a pár lidí už mi to dporučovalo.. třeba se tam něco dočtu .) (navíc syn mojí tety - 7 let - dostal návrh na hospitalizaci na psychiatrickém oddělení v Opavě, on je uplně výchovou zničený, takže bych ráda něco věděla o tom, proč a jak a kdy se to může takhle hodně zvrtnou)

já to pořád ještě trochu přisuzuju tomu, že mu rostou trojky zuby a všechny najednou, jak to tak vypadá.. ale i tak no.. byl fakt hodné miminko, takže se musím rychle nějak přenastavit..

BONIE: nakonec nic, protože nějak nevím co.
Batoletština zabírá někdy, ovšem upřímně řečeno, B když je v klidu, rozumí i složitějším sdělením a když je v afektu, tak je to stejně jedno. Myslíš, že je to až na Malýho tyrana?

ANNAWA: no a co proti tomu děláš? :) já jsem si právě stáhla knihu Malý tyran, po nějak nezdařilém pokusu mluvit na něj batoletštinou podle knihy Nejšťastnější batole v okolí.. ne že bych byla knihomol a jela podle toho, co kdo napíše, ale různé rady z okolí mě už mátly, tak zkouším tohle.. jinak podle sebe vysvětluju, domlouvám, ukazuju dokola dokola dokola!!

A je mu právě 15 m.

BONIE: ha ha, nezávidím, nepřeju, ale soucítím, mám doma to samý. Naprosto. Vztek a zároveň mnohem větší fixace, jako bych to psala já.

a nějaké rady na období vzdoru v 15 měsících? :) už jsem z toho lehce vyčerpaná.. nevím, co se mi z toho mého hodného miminka stalo za tyrana.. řve, řve, řve.. u převlíkání, když chce něco co mu nechci dát, když ho nepustím na cestu.. řve a vzteká se.. a teď objevil zábavnou novinku fackování a škrábání.. čtu chytré knihy a nic moc nezabírá, nevím jak mu to vysvětlit, mám pocit, že je to přišlo nějak brzo a tak je těžké mu ty věci vysvětlovat.. zároveň se na m ě začal mnohem víc fixovat, takže si prostě nějak nemůžu odpočinout.. :/

ANNAWA: K tomu poslednímu povzdechu. Nejsem teda nijak zkušená a je pravda, že naší BB jsou teprve 4m, ale ač jí zásadně nenechávám vyřvat a když je vzhůru tak se pořád chová, tak když jsme mezi lidma, je to zlaté dítě. Absolvovali jsme teď dvě svatby, v podstatě ani nezabrečela (to se doma fakt nestane:o)) a večer okolo osmé pokaždé usnula a spala a spala. Oslavy jsme tak opouštěli až po desáté v což jsme vážně nedoufali. A všichni chválili, jaká je hodná. Tak možná má dítko štěstí, že má takovou povahu...

MALKE: Asi to se mnou jinak nejde, já jsem totiž hroznej zmatkář, takže bylo nutno mě vybavit dětmi se schopností se o sebe postarat. Moje robátka pokud možno ani nehlásí, co chtějí, a když je možnost, rovnou si to vezmou. A protože jsem je nikdy nemučila pitím obyčejné vody (kupovat balenou se mi příčí a vodovodní u nás nejde pít), tak se o pití spolehlivě hlásí. Benýs klidně taky vydrží bez jídla, ale o své vůli. Hloupé je, když dostane hysterák ve chvíli, kdy by se měl napít, pak je zaseklý, že ode mne nic nevezme ("nic nechcu, nic nepotěbuju"), a další dvě hodiny nešťastně kvílí, je mu zle, ale vylézt zpod stolu a vzít si vodu by mu zkazilo image. To pak trpím s ním, protože vím, kde je chyba, ale nemůžu s tím nic dělat. Kdybych věděla, kdy tahle fáze přejde, stříhám metr.

Znám to, jsem nevymazlené dítě, právě :-) i když patologicky to nakonec snad neskončilo. Vlastně al to, že je B takovej závislák, celkově chápu spíše jako plus, jen mě to občas zmáhá.

ANNAWA: Měla jsem tam dát uvozovky... ale měla jsem na ruce bratra, tak jsem se na ně vykašlala. Chyba!:c) "Zavinila" spíš ve smyslu, že to tím mohla ovlivnit, nemělo to být nějaké zásadní hodnocení.


ADD: A hele, výhoda nezklidněných. Beno je tak vyklidněný, že byl v určité době schopen být bez jídla a pití a začít mrčet až po mnoha hodinách. Pravda, v 99 % případů jsem do něj prostě valila, ale párkrát se mi taky stalo, že jsem na to prostě zapomněla a pak hleděla na opocené dítě a počítala, kdy sakra naposledy pil. Řekl si, chudák, snad jednou, a to ještě nebyl pochopen - když nemluvil, tak jsem se snažila naučit ho pár znaků on si pro jídlo vybral něco, co šlo bohužel zaměnit s máváním. Takže u našich na zahradě mával a mával a máti ho tahala domů... a on měl chudák jenom hlad:c) Zaplaťpámbu, že je to za náma. Teď by sice papkal jenom bombóny, ale aspoň si o ně řekne.

ANNAWA: Tak nějaké dispozice tam asi být musí - a pak je matčin přístup bohatě využije. Mně už jen ta představa tak děsí, že na mě Hospodin očividně takovými klidnými stvořeními neplýtval a dal mi rovnou extrémně silné osobnosti. Jestli bych za něco vraždila, tak za větu "já nevím, mně je to jedno" - ale nezdá se, že bych se jí od svých chlapců někdy dočkala. (A že Nik první rok býval velmi klidný a nenáročný - ale rozhodně ne apatický. Jen se soustředěně věnoval a věnuje svému výzkumnému záměru "Mapování poživatelných předmětů v domácnosti a jejich testování".)

ADD: já jsem vyřvávací metodu neuplatnila ani na jedno dítě (a že dneska ve čtyři už jsem teda měla B tak akorát plný zuby), prostřední byl celkem klidný, první byl příšerný, Bartoloměj mi přijde tak nějak mezi, nicméně na svatbě z přítomných batolat rozhodně největší poděs. Jenže to já jsem trochu taky, navíc v sedmičlenné rodině je a) zvyklý na pozornost a b) zvyklý se ozvat.

Mně by jen zajímalo, což je ale nezjistitelné, zda je sestřina dcera mouchysněztesemě sama od sebe nebo je to tím přístupem.

ANNAWA: Mně přijde "vyřvávací" metoda hrozně nebezpečná, protože u takhle zklidněného dítěte by pak bylo na mě, odhadovat všechny jeho potřeby. Když mám dva nezkrotné živly, nemusím málem myslet ani na jídlo, protože oni si o všechno řeknou sami a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Rozhodně nehrozí, že by strádali a neřekli mi to. :-) Mladší taky vydrží dost dlouho sedět u někoho na klíně a jen koukat - ale zkus ho položit vedle a sousedi budou myslet, že je poledne první středu v měsíci. :-)

MALKE: já snad ani nepoužila slovo zavinila, i když samozřejmě je to taky možný úhel pohledu. Jen jsem si vlastně posteskla, jaký že ona to má veget, mně se fakt nestalo, že bych mohla Barta na pět hodin během dne pustit tak nějak ze zřtele :-D
V čemž samozřejmě hraje roli i to, že já jsem taky s ním ráda, čili mně by chyběl.

ANNAWA: Jenom přípodotek - ano, je možné, že to zavinila (dítě si zvyklo, že se nedovolá), ale na druhou stranu taky může být takhle nastavená. Pozoruju to u rozdílu synů - Beno nebyl chovací, u všech spokojený, kam jsem ho ráno položila, tam jsem ho večer našla a v podstatě ječel, jen když měl hlad, a když nemohl usnout. Bratr je sice taky neječící dítě, ale rozhodně se daleko radši chová a preferuje mě před ostatními... a taky častěji jí.