RACHEL:
EWICZZZKA: my autem moc nejezdíme, ne denně ani ne dlouhé cesty, takže jsem v klidu dítě doma v sedačce občas nechala stejně to měl doporučené kvůli zvracení pro změnu.

RACHEL: no říkám si, že když v tom malý děti jezdí třeba každý den v autě, pokud někdo takhle jezdit musí, tak by to taková zkáza pro záda být neměla. Ale jako jo, je mi to taky nesympatické.

Teď Františka už půl hodiny spokojeně sedí v autosedačce, kterou přenáším po bytě podle toho kde co potřebuju udělat a pořád jí u toho něco vyprávím. Tak si říkám, jestli by nefungovalo tohle, protože krásně vidí ven ... Ale zároveň se mi tenhle způsob vození v autosedačce nelíbí. A na zimu je to asi stejně naprd.

EWICZZZKA: syn měl bojot kočárku asi dva měsíce (tuším v jeho 3.-4. měsíci to bylo). Samovolně ho to pak zase přešlo a i v hlubokym kočáru se nechal vozit v pohodě.

Tak díky všem ze zkušenosti, budu se holt těšit na sporťák, a do té doby mé milé kontaktní dítko nosit. Budu testovat i nošení jinými lidmi, pokud budou mít zájem, jsem zvědavá, jaký bude výsledek.
MEDVED007: ježišikriste nestraš!

EWICZZZKA: Jestli budu mit druhy a narodi se na podzim, tak do hlubokyho pujdu, jinak uplny zacatek odnosim a pak sup do sportaku. Ten nas hluboky mel jedinou vyhodu a to, ze se dalo odstranit kus latky z korby a byla tam sitovina, takze eri byl na brise a cucel ven. Mezi sestym a 7. mesicem se snazil vyskocit ven, tak sel do sportaku pololezici. Sam sedel az v 10,5

EWICZZZKA: druhá holky byla taky problémové děcko....v kočáru řvala a řvala a vyvrcholilo to tím, že v 6 měsících už nechtěla být ani v šátku, věčně se z něj soukala, nakláněla a dělala psí kusy....fakt jsem už nevěděla co, tak jsem jí nakonec vozila v hlubokém kočáře zakšírovanou prastarýma kšírama z mého dětství v poloze na všech čtyřech čili obvykle opřená o rantl, klečící případně visící přes bočnici a pozorující kolečka....pohled pro bohy....ale neřvala a to bylo hlavní....holt ale neseděla a co s ní, že

u nás stejný průběh, korbička řev...kolem/ měsíce jsem přešla na sporták, mám ho poměrně konfortní a od té doby kočár akceptuje... ne že by ho vyloženě miloval,ale snášího.

EWICZZZKA: stejně, jako tady píšou ostatní, jedno z mých dvojčátek je kontaktní a chce hodně nosit, takže občas nosím ji a druhá spokojeně spinká v kočárku. Ja to obcas zkusila pretlacit - davat do kocarku trochu driv, nez se ji chtelo spat, hned vrazit nejakou sikovnou hracku a za jizdy v kocarku obcas usla i bez place, s hrackou v puse. Obcas usnula bohuzel s placem, ale dalo se to udrncat. Kazdopadne se naucila tam usnout a pokud pred spanim place, tak jen kratce, nez vytuhne (max 10 minut) Ja se na sportak odvazila az v 7. mesici, taky pomohlo, ze lip vidi a naucila se tam spat, i kdyz pred usnutim place obcas porad. Ja jsem nastavila rezim, ze se spinka cca od 10-12 a odpoledne od 15:30-16:00 hod a to jezdi v kocarku a driv nebo pozdeji vzdycky usnuly -plati to asi od 5.mesice.

EWICZZZKA: u nás taky tak. do 5ti měsíců výhradně nošení, kočár leda na spaní. a když vždy sebou ergo, jelikož po probuzení v kočárku řval.pak jsem po troše vozila ve sportaku, v polo sedící pozici. po půl roce už hlavně kočárek, nošení dle potřeby. jelikož má přes 10kilo moje záda moc ocenili že si syn sportak oblíbil;-)

ANNAWA: takže taky sporťák. Asi by mě nenapadlo ho zkoušet takhle brzo, ale když budu vědět, že se to někomu osvědčilo, vyzkouším, díky.

EWICZZZKA: u nás pomohl v necelých 4m přechod do psorťáku s mírně nakloněnou lehací plochou, dítě stejně bylo zvracející a muselo ležet na šikmém, ale stejně definitivně přišel kočárkům an hcuť až jako sedící.

EWICZZZKA: to je bohužel asi pravda. nebo leda v dobu, kdy se blíží spaní a je šance, že drncání jí uspí.

na druhou stranu, až napadne sníh, tak je nosítko stejně nejvíc praktický

RACHEL: No, to jsem si taky sama říkala, že se sporťákem se to zlepší, tak snad se aspoň můžu těšit. Teď mi to ale trochu kazí náladu. Pokud jde o mě, tak mi nevadí nosit pořád. Ale zaprvé to teď v zimě nebude tak komfortní a zadruhé tím padá možnost Františku vypravovat na procházky s nadšenými babičkami a tetami.

Ahoj, chci se zeptat, jestli a případně jak jste řešily u nošených dětí nechuť být v kočárku. Nosím tak dvakrát denně na hodinku až tři, podle toho, na jak dlouho dcera vytuhne. Poslední dobou ale řve v kočárku, který chceme používat taky, zvlášť pro širší rodinu, která by ráda vozila. Dceři jsou teď necelé tři měsíce a pokud se do kočáru nedává vyloženě usínající, tak po chvíli začne řvát, výjimečně se ji podaří ukodrcat ke spánku, ale i když, tak začne řvát hned po probuzení a nepřestane, dokud ji nevytáhneme. Pomohlo některé z vás něco, přešlo to?

TAPINA: ja jsem v 5ti mesicich zkusila pozici na zadech pro domaci prace a super. vareni teda moc ne, pac to je moc staticke, ale veskere popochazeni jako vysavani, vytirani, veseni pradla...kolikrat mi tam uz i usnula. venku ji teda nosim jeste porad na brise, ale doma jsou ty zada praktictejsi a dite vetsinou neprotestuje pokud jsem v pohybu. dokonce se mi uz povedlo ze mi na zadech usnula, ja si ji stale spici prehodila na bricho a mohla jsem si tak sednou k pocitaci :-)

TAPINA: v tomhle veku jsem taky hodne nosila.Druhe dite sice slo trochu vic odkladat, ale doba stravena pod hrazdickou proste byla krute v mensine proti pobytu v satku. Vzpominam zrovna na tohle obdobi dost rada - dite jeste neni tak tezky, nosi se rado a jde s nim tim padem lecos udelat. U obou deti jsem noseni docela rychle (v porovnani s mistnim osazenstvem) opustila v okamziku, kdy zacaly lezt. Vypadaly, ze tim uz moji asistenci pri poznavani sveta prestavaji potrebovat, takze noseni prichazelo v uvahu prakticky jen jako zpusob premisteni se venku (a i tam z ruznych duvodu v tomhle obdobi vic vyhovoval kocar).

TAPINA: Cop je právě výbornej v tom, že se dá hodit přes rameno dopředu, aby vzadu vlasy nezavázely :)