FIDO_LETI_DOMU: Dotycna kamaradka ma celkove pristup "rozbrecet dite je spatne, musim zabranit frustraci za kazdou cenu", takze dite nema jakykoli rad, po trech soustech jogurtu prohlasi, ze je hnusnej a jist to nebude, dostane na vyber z dalsich trech veci, ktere sotva ochutna, zahy se rozbreci hlady, dostane prso. a to mi proste v tom celku prijde spatny. Protoze kdyz se trilety dite nedozvi, ze svet zkratka obcas neni takovy, jaky by si pralo, nevede to v dusledku ke spravnym vecem. A kdyz jsou diteti dva tri, mozna pet, muze to byt roztomile, ale jak chces tohle provozovat, kdyz mu je dvanact, patnact?
Nechci, aby to vyznelo, ze dite musi mit doma teror, aby zvladlo okolni svet, ale nekdy pockat, dat prednost potrebam rodice/sourozence, nedostat, co chci; je podle me v poradku