KOTENCE: přechodový předměty jsem taky chtěla nastolit, akorát opačně - skoro bych byla ráda, kdyby měla něco oblíbenýho, v naději, že by třeba při usínání nepotřebovala výhradně moji ruku. Ale fakt asi nemá nic, co by bylo "lepší" než ostatní hračky/přeměty. Resp. občas nějakou panenku musí mít skoro celý den u sebe, ale pak ji odloží a další dva dny si na ni nevzpomene. A druhej den si na vycházku vezme dlouhou lžíci na boty a má to jak nejoblíbenější hračku, na dvě hodiny.

Naše dítě začíná usínat samo :-)
Docela mě lidi strašili, že si jí rozmazlím, když uspávám u prsa a v naší posteli, tak mám radost, že to teď jde tak přirozeně a samo. Pochopila, že se nás dovolá přes chůvičku, takže často usne sama s panenkou, který třeba ještě chvilku zpívá nebo povídá. Neni to pokaždý a ani to pokaždý nezkoušímě, ale čím dál častěji a hlavně úplně bez problémů.

A jak je to teda s těma přechodovejma předmětama? Nána s náma musí teď dělat skoro všechno... Zatím jí nevadí, že má jinou panenku doma, v autě a u babičky, ale hraje si s nima pořád a tu domácí chce i u jídla.

ANDELICEK_ANDY: nenosila jsem a dítě se chce nosit a málo chodí :-))

ANDELICEK_ANDY: ja obcas nosim 1,75 letou a za kocar bych nemenila. Nosit uz moc nechce, casteji chci ja, kdyz uz je unavena a vsude si seda a leha. S kocarem mi prijde batole, ktery uz vic chodi, neprakticky, protoze musim drzet kocar a usmernovat dite. Je to podle me dobra motivace i pro rodice, aby dite na to chozeni zvykali, protoze uz tolik neunesou.
Ted taky chodime spis kratky trasy se spoustou zdrzeni kvuli klacikum a listi, ale aspon se pobavi a unavi, urcite lepsi nez se jen vozit a cucet. Kdyz neco potrebuju rychle obehnout, tak ji proste hodim na zada. Doma uz nejakou dobu nenosim vubec a neni problem.

ANNAWA: Já už ho prostě neunesu, když ho vezmu na koně, tak mám pocit, že mi odpadne hlava, takže jsem ochotná tak jít maximálně posledních 200 metrů, když už to fakt jinak nejde. Ale muž ho taky nenosí, protože bejvá ověšenej foťákama. Prostě smůla, u nás se chodí :D

ANDELICEK_ANDY: syn, za tyden 15 mesicu, 11 kg, nosen stale obcas venku (ale chce radeji sam chodit), obcas doma. ja teda nosim proto, protoze to tak vyhovuje mne a neresim moc, zda se mu to libi nebo ne (kdyz se potrebuju rychle premistit nekde venku, je pro me pohodlnejsi dat dite do nositka na zada nez ho nest v ruce, kocar je pro me pritez). dokonce jsem se pristihla jednou s nervama v cudu doma, jak mu rikam, "nech toho, nebo pujdes do nositka!" :D je tam znehybnenej, v bezpeci a je mi prijemnejsi, kdyz treba chvili pofnukava v nositku (kde se vzdycky rychle uklidni), nez v ohradce a ja zrovna uklizim strepy nebo neco podobnyho. a hranice neresim, protoze jak rikam, takhle to vyhovuje mne (mam to misto posilovny, od doby, co nosim, se mi zlepsily moje problemy se zady - oslabene mezilopatkove svaly). noseni rozhodne nijak zvlast nevyzaduje (treba v porovnani s detma kocarkovych kamaradek), proste prijal fakt, ze je obcas do nositka dan a smiril se s tim.

ANDELICEK_ANDY: taky nepotvrzuju, nosila jsem asi do 10 mesicu hodne, pak uz byl na me dost tezkej a jakmile se vic pohyboval, uz tolik nosit nechtel, chtel lezt/chodit a zkoumat.. ted ve 20 m je spis problem, ze mi zdrha, nez ze by se mi dral do naruce :)) kocar mame furt, kdyz chce, sam si do nej vleze

TAPINA: v tomhle jsme měli spory s mužem, který dítě při prvním fnuknuti i ve třech letech bral na koně. Já ho od dvou let nenosila. Takže mne ve třech letech ušel 10 km a jemu skoro nic. Blbý bylo, že když jsme šli všichni, fnukal taky. Ale šátkem to nebylo.

ANDELICEK_ANDY: Každé dítě řve, je-li odloženo v postýlce, zatímco matka dělá něco jiného. A každé dítě se věší na rodiče, že chce nosit, když už nechce chodit. To dělaly děti i v době, kdy nošení prakticky neexistovalo. Ony ty malé opičky moc dobře vědí, že nosit lze, i když se rodiči do toho nechce.
Kamarádka vozí tříletou dceru, která chodí už letos do školky, stále na delší výlety v kočárku, protože přece to dítě neujde to, co dospělí, a proč si kvůli němu zkracovat trasu...
Já jsem chodila na plnohodnotné výlety, dokud šlo nosit. Pak jsem začala trasy přizpůsobovat a nějakou dobu jsme nedošli dál než pár stovek metrů, ale kočárek (a zároveň i nošení) jsem zrušila asi v roce a půl a dneska mi rovněž tříleté čerstvě školkové dítě ujde bez problému (s kecama, ale ujde) 10 km lesním terénem :o)

ANDELICEK_ANDY: nosila jsem dnes 15lete a 4lete dítě, teď nosím 7tydenni. Asi takhle, pokud nosit chceš, nedej se zviklat, ty obavy jsou neopodstatnene.

ANDELICEK_ANDY: To je strasne individualni..nosila jsem obcas a syn toho nachodi uz dost, ale obcas nosit chce (prevazne venku) a nemyslim si, ze kdyz bych nenosila, bude to jinak. Obcas je proste trochu lenoch a rad si sedne na zada s rozhledem a me vyhovuje, ze s sebou nevlacim porad kocar...

ANDELICEK_ANDY: obe moje deti, jakmile zacly chodit, uz nosit nechtely, protoze chtely behat. Mazleni a noseni mely dost jako miminka.

Kazdy dite je jiny, nekdo je mamanek vic nekdo min... ale nesetkala jsem se s tim ani v okoli.

A kdyz varime, tak deti chteji taky,i 16 mesicu stara dcera si hned soupne zidli k lince a ja ji dam nejakou misku a muze michat nebo si tam ukusuje jabko a kouka, co delam.
ANDELICEK_ANDY:
{reply ANDELICEK_ANDY|4508341