• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYEkonomie - střet ideí
    v tomto klubu resime ekonomii na vyssi odborne urovni, neresime ktera ekonomicka skola je nejlepsi, ale jak se od sebe jednotlive skoly lisi, co nabizeji, v cem boduji a kde selhavaji. neboli (neo)klasika vs. (neo)marxismus vs. (neo)keynesianstvi vs. monetarismus vs. rakouska skola.
    rozbalit záhlaví
    SUCZKER
    SUCZKER --- ---
    JOSEF_K: No, že přes to vlak nepojede... ;) Myselo by se to zavést globálně. Kdyby ne, tak si prostě každej pracháč vytvoří trust tam, kde se to neplatí a operace se pak pojedou na tom trhu, na kterém se to neplatí - zřejmě v USA.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    PIZI
    PIZI --- ---
    _BENNY: Na ted.com je o tom hezke video s prednaskou chlapika, ktery delal na toto tema pokusy. Je to tak.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Dospívají k závěru, že lidé se opravdu adaptují na výši příjmu. Lze říci, že už čtyři roky po změně příjmu, ať už směrem nahoru či dolu, nemá tato změna na jejich spokojenost vůbec žádný vliv. To ostatně potvrzuje závěr dnes již klasické psychologické studie z roku 1978, dle níž lidé, kteří vyhráli v loterii mezi padesáti tisíci a milionem dolarů, už pouhý rok poté uváděli stejnou spokojenost jako lidé, kteří vůbec nic nevyhráli. To souzní i se závěry jiných studií, které uzavírají, že lidé aspirují na vyšší příjem s každým jeho zvýšením (jde o takzvaný "preference drift"). S jídlem rostě chuť, jak říká známé moudro. To ovšem znamená, že sebevětší příjem nemá dlouhodobě vliv na životní spokojenost.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY: Stará anekdota vypráví o Čechovi, jenž se modlí k Bohu: „Pane Bože, můj soused má kozu a ta mu hodně dojí." Bůh ho přeruší a říká vlídně: „A ty, můj synu, bys jistě chtěl mít také takovou kozu, že?" A Čech odpoví: „Ne, Bože, já bych jenom chtěl, aby ta koza sousedovi chcípla." Dávný vtip potvrzují nejnovější ekonomické a psychologické studie - lidé, a zdaleka nejen Češi, se nestarají ani tak o to, kolik mají, nýbrž o to, kolik mají v porovnání s ostatními.

    ...

    Dosud má rébus dvě základní vysvětlení.

    Prvním je, že pro lidi je důležité pouze to, kolik mají relativně, v porovnání s ostatními, jejich relativní postavení, společenský status, a nikoli to, kolik mají absolutně. Životní spokojenost lidí tedy vzrůstá tehdy, polepšují si v rámci nějaké pro ně relevantní skupiny (například v rámci země či jen mezi sousedy). Bohatec z chudé zemi je pak mnohem spokojenější než průměrně vydělávající z vyspělé země, i když třeba v mezinárodním srovnání jsou jejich příjmy shodné.

    Druhé vysvětlení pak staví na tom, že lidé se v průběhu času na absolutní výši příjmu vždy nakonec adaptují, zatímco na relativní rozdíly v příjmech nikoli. I nespokojenec, co dnes takříkajíc reptá na poměry, octl-li by se náhle, řekněme, v roce 1990, rychle by nejspíše změnil názor („žádné mobily, žádné pořádné PC, žádný internet - hrůza") a toužil by se vrátit zpět do současnosti, nad níž tolik láteří; na vymoženosti doby si uvykáme, aniž to pořadně vnímáme. Na druhou stranu je dost dobře možné, že láteří právě proto, že soused je na tom relativně lépe („má lepší mobil, lepší PC, rychlejší internet - hrůza") - relativním rozdílům, odlišnostem ve společenském postavení, prostě neuvykáme.


    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Tomáš Sedláček: Kdyby eura nebylo... | Finmag
    http://www.finmag.cz/clanek/18184/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/3986/obama-to-skonci-katastrofou-richard-epstein.html

    Váš kolega z Chicagské univerzity Richard Posner (rozhovor autora blogu) loni napsal v reakci na krizi článek „Jak jsem se stal keynesovcem". Co na to říkáte?

    Myslím, že je to velká chyba. Vezměte si už třeba jen to, že Keynes sám se těsně po druhé světové válce připojil k těm lidem, kteří předpovídali hlubokou poválečnou recesi. Zcela podcenil fakt, jak příliš se během války rozvinula výroba a jakým způsobem obohatí tyto nové postupy ekonomiku, až přestanou být užívány pro vojenské účely; například automobily, ty byly v letech 1946, 1947 už na mnohem, mnohem vyšší úrovni než v roce 1938. To je typické; keynesovští ekonomové hledí na celkové, značně agregované ukazatele typu celkové spotřeby, celkových investic či celkového daňového příjmu ekonomiky, ale nezaobírají se třeba kvalitativními posuny v rámci těchto agregátů. Celá keynesovská ekonomie, to jsou jen kejkle.



    Hospodářská politika Obamovy administrativy je ale dnes dirigována lidmi, kteří by takto příkře Keynese neodsoudili, spíše právě naopak.

    Už předtím, než se stal Obama prezidentem, jsem předpovídal, a to se potvrzuje, že bude slabý ve čtyřech oblastech: ekonomice škodí zaprvé zvyšováním daní bohatým, zadruhé poskytováním většího prostoru odborům, zatřetí nezvládnutým stimulačním balíčkem v úděsném duchu „Buy American" a začtvrté přesvědčením, že každý má právo na zdravotní péči, aniž by ovšem existoval způsob, jak bude stát takové závazky financovat.



    Ale třeba zvýšení daní bohatým vidí mnozí ekonomové jako rozumné. Předchozí Bushovy škrty prý přispěly ke krizi.

    Bushovy daňové reformy považuji ve skutečnosti velmi úspěšné. Obecně si myslím, že nižší daně jsou úspěchem. Jedním z důvodů, proč se Spojené státy nemohly během velké deprese třicátých let hospodářsky vzpamatovat, byl fakt, že bohatí byli silně zdaněni. Byl to výsledek Hooverova zákona z roku 1932. Nyní vláda opět zvyšuje daň za daní. Správné by bylo zapomenout na stimulační balíček a držet nízké daňové sazby. Takhle míříme vstříc katastrofě.



    Proč to Obamovi někdo neřekne?

    Všichni vládní ekonomičtí rádci takříkajíc drží basu. Nikdo se neodchýlí od vytyčeného kursu. Poradci jsou v současnosti - a u republikánů to není jiné - spíše jen ochrannými štíty politických rozhodnutí. Přitom dříve bývali sebevědomí poradci, kteří se politikům nebáli sdělovat i špatné zprávy. Oponovali jim. Dnes už nikdo neřekne, promiňte pane prezidente, ale mýlíte se. Do čí bijící je to v případě reformy zdravotnictví. Administrativa si z prstu vycucává data, která jsou úplně groteskní. Snaží se proklamovat, že největší sociální program minimálně za poslední půlstoletí šetří náklady! To mi prostě rozum nebere. Již delší dobu říkám, že takhle americké dluhopisy ztratí svůj punc bezpečné investice - hodnocení „AAA".
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY
    _BENNY --- ---

    Bernanke: Ekonomika stále potřebuje nízké sazby VS. Hoenig (Fed): Je třeba sazby zvýšit, hrozí další bublina

    http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1598995/bernanke-ekonomika-stale-potrebuje-nizke-sazby-vs-hoenig-fed-je-treba-sazby-zvysit-hrozi-dalsi-bublina.html
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Peníze.cz - John Law a jeho Mississipi-projekt (1720)
    http://www.penize.cz/15741-john-law-a-jeho-mississipi-projekt-1720
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Pavel Kohout » Měla by Čína posílit svoji měnu?
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-kohout.php?itemid=9371
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Žádný strachy, chce to prostě další prachy! | Finmag
    http://www.finmag.cz/clanek/17824/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Nassim Taleb: Život v nejistotě | Finmag
    http://www.finmag.cz/clanek/17457/nova-polozka/
    _BENNY
    _BENNY --- ---

    Greenspan a Bernanke si stále nemyslí, že vinu za krizi nese monetární politika

    http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1589434/greenspan-a-bernanke-si-stale-nemysli-ze-vinu-za-krizi-nese-monetarni-politika.html
    SUCZKER
    SUCZKER --- ---
    Velmi pěkně napsáno:

    http://market-ticker.denninger.net/archives/2082-The-Grand-Chinese-Fraud.html

    Pokud Čína nebude apreciovat RMB, je čas zavést cla, odpovídající apreciaci.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Myslíte, že tato monetizace dluhu je nutná?

    Nemyslím, že je nutná, ale bude velmi těžké z hlediska jednotlivých zemí se takovému řešení vyhnout. Podívejte se na Řecko: lidé tam protestují a nechtějí si nechat utáhnout opasky. Jediné řešení, které pak zbývá, je dostat se z toho inflačně. Učinit jejich mzdy méně reálně méně hodnotné (smích). Vzít jim ty peníze nikoli nominálně, ale reálně.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    The Associated Press: Curbing derivatives might hurt, not help, Greece
    http://www.google.com/hostednews/ap/article/ALeqM5h7Pq_jVjqVspTNu8UeuhvNtAVTXQD9EBIJ7O0
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY
    _BENNY --- ---

    Trhy ano, ale jen na chvíli – co fungovalo doposud nemusí fungovat nyní

    http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1578361/trhy-ano-ale-jen-na-chvili--co-fungovalo-doposud-nemusi-fungovat-nyni.html
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    Jaképak negativní sazby! Já bych rovnou uzákonil, že banky mají povinnost půjčovat si od CB. A pochopitelně mají povinnost půjčovat to dál lidem. Pod hrozbou tvrdého trestu, pochopitelně. A nebo bych rovnou zakázal držení peněz. Co je to za chování, spořit! Vždyť to brzdí ekonomiku! Povinně utratit celou výplatu a ještě si povinně vzít spotřebitelský úvěr!
    Ne, teď vážně. Možná to zní šíleně, ale jak tak pozoruji některé nápady ekonomů, někteří by to jistě uvítali. Nedá se někde najít nějaký obsáhlejší rozbor, co by se stalo, kdyby se skutečně zavedly negativní úrokové sazby?
    Mimochodem, současná situace poněkud vypovídá o důvěře v ekonomický růst. Banky už nechtějí peníze ani zadarmo... Rčení: "Nedělal bych to, ani kdyby mi za to platili!" tady získává zcela nový rozměr.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    _BENNY: negativni urokove sazby, tomu rikam veru napad :D
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/3895/americe-hrozi-hyperinflace-jorg-guido-hulsmann.html

    Co si myslíte o myšlence nominálních negativních úroků. Ty někteří ekonomové (viz Zruší krize peníze?)navrhují do budoucna jako řešení podobných krizí - aby mohly jít úroky ještě níže než na nulu, kde jsou, například v USA, dnes. Mnozí proto v této souvislosti navrhují zrušení peněz a jejich nahrazení pouze elektronickými vpisy.

    Myšlenka negativních nominálních sazeb není nikterak nová. Co nové je, jsou technologie. Myslím, že celkově jde o potenciálně velice destruktivní ideu. Bere ten problém za špatný konec. Problémem totiž dnes nejsou nedostatečné výdaje, leč špatná alokace kapitálu, která byla učiněna na základě chybných investičních rozhodnutí v minulosti.



    A nízké, třeba i záporné sazby mají řešit ty nedostatečné výdaje?

    Nízké úroky usnadní přístup k úvěru a krátkodobě opravdu lze uměle navýšit ony výdaje zachraňováním podniků, které by správně měly být řízně zeštíhleny či by měly z trhu zcela odejít - a na jejich místo přijít nové, opravdu perspektivní. Kapitál je prostě plýtván. Je vynakládán na investiční projekty, který nevytvářejí takovou hodnotu, jakou spotřebovávají - to je celý problém. A tenhle problém nevyřešíme umělým navyšováním výdajů.



    Nominální úrokové sazby však navrhují opravdu renomovaní ekonomové, například Gregory Mankiw z Harvardu.

    Jejich uvedení by znamenalo celkovou přeměnu peněžního systému. Vezměte se Nizozemsko - tam plány na zrušení papírových peněz a jejich nahrazení elektronickými platbami existují. Obhájci říkají: role monetární politiky spočívá v tom, že v těžších časech snižuje sazby, aby bylo pro lidi - spotřebitele a hlavně firmy - více atraktivní brát si úvěry. V časech krizí, jak dnes vidíme, se tak sazby mohou ocitnout až téměř na nule. Jenže negativní úrokové sazby znamenají, že jste vyplácen za to, že si vyberete peníze.



    To by se mnoha lidem asi zamlouvalo...

    Samozřejmě. Lidé by si tedy v takovém případě vybírali peníze, jenže to přece ještě neznamená, že by je také utráceli. Drželi by je, pak by je vrátili centrální bance a „kasírovali" by úrok. Musela by se tedy objevit ještě nějaká dodatečná regulace, jež by lidi za držbu peněz penalizovala, a tak je nutila je utrácet. Výsledkem jedné regulace bude regulace další a tak dále. A problém to nakonec nevyřeší.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam