CYNIK:
Prirodni zdroje jsou zaklad (enrgie, material, prostor, cas a lidsti pracovnici/konzumenti) troufnu si rict, ze bez toho zadna ekonomika ve fyzikalnim lidskem svete neni uskutecnitelna. Ekonomika se rozvrstvuje, vyrusta a rozviji na tomto prirodnim zaklade. Vsechny jine zdroje jsou z tech zakladnich odvozene a na nich primo nebo neprimo zavisle.
nejake klicove slova primer, sekunder, tercier, kvarter a relativni mnozstvi lidi pracujicich v prubehu historie:
GCSE Revision: Economic change | Geography is easy
https://geographyiseasy.wordpress.com/2014/02/19/gcse-revision-economic-change/
Zakladni znaky zdroje jsou jeho celkova kapacita a vykon - jak rychle je mozne zdroj tezit a za jakou cenu (tj. ktere jine zdroje pri tezbe zdroje jsou zkonzumovany/zniceny).
Zakladni mechanismy rustu bohatsvi jsou delba (specializace) a organizace prace, investice do tvorby kapitalu (investice do tvorby kapitalu na tvorbu kapitalu - zdroj kapitalu, exponencialni akumulace kapitalu), upevnovani duvery a prava. Vse za ucelem zvysovani efektivity tezby zdroju, k jejich ochrane/uspore a hledani novych nalezist zdroju a vyvoje odvozenych zdroju.
Zakladnim principem, ktery umoznuje rust bohatstvi je uspora z rozsahu (economies of scale) a integrace vedouci k zeefektivnovani vyrobnich procesů.
Zakladni dilema je zdali pouzivat zdroje na vyrobu vyrobnich prostredku (zeefektivnovani vyroby) nebo na vyrobu finalnich produktu pri nizzsi efektivite. Zalezi na rozsahu vyroby a doby navratnosti investice do vyrobnich prostredku. (Treba otazka investice do vzdelavani). Cim bohatsi spolecnost je, tim vice se muze soustredit na investice jejichz navratnost je delsi, potencialne rizikovejsi, ale take mnohem vynosnejsi. Nemusi resit neodkladne primarni investice, protoze je ma jiz vyresene - napr. infrastruktura. Otazka rozhodovani ma presah do politiky, zpusobu vlady...
Nejjednodusi priklad:
Po splneni zakladnich zivotnich potreb cloveka je primarnim cilem uspora casu pri zajistovani techto potreb a spolehlivost jejich zajisteni. Misto lovu domestikace zvirat, misto sberu plodin zemedelstvi - eliminace nutnosti kocovat, tvorba zasob na horsi casy nebo na obchod.
Velmi zjednoduseny a
nepresny priklad mesta jako centrum obchodu a sluzeb kde za jeden den muzes obstarat vse co potrebujes a rychle porovnat cenu bez toho abys musel hledat a objizdet jednotlive grunty, ktere byly radialne rozesete kolem mesta. Tehdy nebyla doprava ani komunikace jednoducha. Naklady na zjisteny nejlepsi ceny za urcity produkt byly neprimerene vysoke. Diky mestu takhle treba 100 lidi vyslanych ze 100 gruntu (kazdej grunt mel treba 10 lidi) cestovalo do mesta vzdaleneho 10 km jednou tydne, kam svazeli sve produkty a mohli rychle porovnat co kdo a za kolik prodava a zjistit tak efektivitu a kvalitu vlastni vyroby a poptavku po vyrobcich. Nebyt mesta tech 100 lidi z gruntu by muselo objet vsech 100 jinych gruntu, ktere byly od sebe vzdaleny treba 0.5 km (btw travelling salesmen problem) tj. minimalne ~60 km. Tj. diky mestu lidi z gruntu dohromadi usetrili 5000 clovekokilometru za tyden, coz odpovidalo treba 200 clovekodnu pri tehdejsim stavu cest. Tj. jen diky teto uspore se mohlo 30 lidi z tech 1000 lidi, co zilo v gruntech zabyvat necim jinym nez gruntovanim. Treba udrzbou cest vedoucich do mesta.
Popis dnesni rozvrstvene a velmi provazane ekonomiky by slovne byl dost narocny a hlavne strasne dlouhy. Nejlepe asi pomoci sitoveho grafu, akorat ten graf by byl obrovsky. Docela pekny priklad je se podivat na nejaky dokument z nejake prumyslove fabriky a vsimat si surovin, materialu, jednotlivych soucastek, nastroju, stroju. Za kazdou takovou soucastkou se muze skryvat jina fabrika s celou svou siti vztahu zamestnanec/zamestnavatel/dodavatel/odberatel.