• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYEkonomie - střet ideí
    RAGNAROK
    RAGNAROK --- ---
    CYNIK:
    Prirodni zdroje jsou zaklad (enrgie, material, prostor, cas a lidsti pracovnici/konzumenti) troufnu si rict, ze bez toho zadna ekonomika ve fyzikalnim lidskem svete neni uskutecnitelna. Ekonomika se rozvrstvuje, vyrusta a rozviji na tomto prirodnim zaklade. Vsechny jine zdroje jsou z tech zakladnich odvozene a na nich primo nebo neprimo zavisle.

    nejake klicove slova primer, sekunder, tercier, kvarter a relativni mnozstvi lidi pracujicich v prubehu historie:

    GCSE Revision: Economic change | Geography is easy
    https://geographyiseasy.wordpress.com/2014/02/19/gcse-revision-economic-change/

    Zakladni znaky zdroje jsou jeho celkova kapacita a vykon - jak rychle je mozne zdroj tezit a za jakou cenu (tj. ktere jine zdroje pri tezbe zdroje jsou zkonzumovany/zniceny).
    Zakladni mechanismy rustu bohatsvi jsou delba (specializace) a organizace prace, investice do tvorby kapitalu (investice do tvorby kapitalu na tvorbu kapitalu - zdroj kapitalu, exponencialni akumulace kapitalu), upevnovani duvery a prava. Vse za ucelem zvysovani efektivity tezby zdroju, k jejich ochrane/uspore a hledani novych nalezist zdroju a vyvoje odvozenych zdroju.
    Zakladnim principem, ktery umoznuje rust bohatstvi je uspora z rozsahu (economies of scale) a integrace vedouci k zeefektivnovani vyrobnich procesů.
    Zakladni dilema je zdali pouzivat zdroje na vyrobu vyrobnich prostredku (zeefektivnovani vyroby) nebo na vyrobu finalnich produktu pri nizzsi efektivite. Zalezi na rozsahu vyroby a doby navratnosti investice do vyrobnich prostredku. (Treba otazka investice do vzdelavani). Cim bohatsi spolecnost je, tim vice se muze soustredit na investice jejichz navratnost je delsi, potencialne rizikovejsi, ale take mnohem vynosnejsi. Nemusi resit neodkladne primarni investice, protoze je ma jiz vyresene - napr. infrastruktura. Otazka rozhodovani ma presah do politiky, zpusobu vlady...

    Nejjednodusi priklad:
    Po splneni zakladnich zivotnich potreb cloveka je primarnim cilem uspora casu pri zajistovani techto potreb a spolehlivost jejich zajisteni. Misto lovu domestikace zvirat, misto sberu plodin zemedelstvi - eliminace nutnosti kocovat, tvorba zasob na horsi casy nebo na obchod.

    Velmi zjednoduseny a nepresny priklad mesta jako centrum obchodu a sluzeb kde za jeden den muzes obstarat vse co potrebujes a rychle porovnat cenu bez toho abys musel hledat a objizdet jednotlive grunty, ktere byly radialne rozesete kolem mesta. Tehdy nebyla doprava ani komunikace jednoducha. Naklady na zjisteny nejlepsi ceny za urcity produkt byly neprimerene vysoke. Diky mestu takhle treba 100 lidi vyslanych ze 100 gruntu (kazdej grunt mel treba 10 lidi) cestovalo do mesta vzdaleneho 10 km jednou tydne, kam svazeli sve produkty a mohli rychle porovnat co kdo a za kolik prodava a zjistit tak efektivitu a kvalitu vlastni vyroby a poptavku po vyrobcich. Nebyt mesta tech 100 lidi z gruntu by muselo objet vsech 100 jinych gruntu, ktere byly od sebe vzdaleny treba 0.5 km (btw travelling salesmen problem) tj. minimalne ~60 km. Tj. diky mestu lidi z gruntu dohromadi usetrili 5000 clovekokilometru za tyden, coz odpovidalo treba 200 clovekodnu pri tehdejsim stavu cest. Tj. jen diky teto uspore se mohlo 30 lidi z tech 1000 lidi, co zilo v gruntech zabyvat necim jinym nez gruntovanim. Treba udrzbou cest vedoucich do mesta.

    Popis dnesni rozvrstvene a velmi provazane ekonomiky by slovne byl dost narocny a hlavne strasne dlouhy. Nejlepe asi pomoci sitoveho grafu, akorat ten graf by byl obrovsky. Docela pekny priklad je se podivat na nejaky dokument z nejake prumyslove fabriky a vsimat si surovin, materialu, jednotlivych soucastek, nastroju, stroju. Za kazdou takovou soucastkou se muze skryvat jina fabrika s celou svou siti vztahu zamestnanec/zamestnavatel/dodavatel/odberatel.
    CYNIK
    CYNIK --- ---
    ENDER: no mě zajímal hlavně to, co psal Ragnarok. Protože, jak víme, bohaství není spojeno přímo s přírodními zdroji.

    Takže ten dotaz je prostě takovýhle: "Ekonomický popis procesu, jak bohatne společnost". Ideálně na nějakém jednoduchém příkladě popsat přímo ten mechanismus.

    Protože chápu to, co napsal Ragnarok, ale pokud si představim nějakou malou společnost, která začne vyrábět a obchodovat uvnitř sebe, tka se "snadno ztratí nit" v tomhle myšlenkovym experimentu.
    RAGNAROK
    RAGNAROK --- ---
    CYNIK:
    akumulaci vyrobnich prostredku, zdroju. mozností rychle a efektivni smeny vyrobku, sluzeb a informaci.
    ENDER
    ENDER --- ---
    CYNIK: definuj bohatstvi (jednotlivce, spolecnosti? apod.) a uzavreny system.

    Jinak to muze byt technologie, pro bohatnuti spolecnosti, pripadne oblibene drancovani prirodnich zdroju nebo taky kdyz vyroste strom. Planeta zeme se da take povazovat za uzavreny system a bohatstvi tu vznika diky slunci. Bohatstvi jednotlivce muze vznikat prerozdelenim zdroju.

    Ta odpoved mela slouzit predevsim k tomu, abys lepe definoval dotaz. V dnesni dobe maji vetsi hodnotu otazky, odpovedi vygooglujes..
    CYNIK
    CYNIK --- ---
    Kolegové,
    dovedl byste mi někdo polopaticky vysvětlit jak vzniká bohaství v uzavřeném systému?
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    koukam, ze jste tu velmi euforicti .. je uz ted jasnejsi, ze "konec intervenci" je jenom mlha aby utlumili napor spekulantu ..
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    takze ..


    to se pujde cestou, "rizeneho" posilnovani koruny .. takze intervence skonci, az koruna posilni o 5%? :D
    T_Y_L
    T_Y_L --- ---
    SEJDA: To asi tezko.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    Tak se prezidentovi Zemanovi zase povedl dalsi Hype ..
    Nakolik % tipujete zmenu kurzu vuci Euru po uvolneni stabilizaci CNB, 30% jako u Franku?
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    SEJDA: To je váš názor, brát Vám ho nebudu.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    TRAVIX: na to lze rict snad jenom to, ze je tim padem skoda, ze v "akademicke sfere" neni vice "mluvicich hlav" a taky, ze cestna "mluvici hlava" napise kdo mu plati, zatimco v "akademicke sfere" se na to nikdo ani nezepta .. coz je skoda. Nekdy je to naramne patrne, jak vyznikvaji prace od bakalru az po doktorandy, kdyz se clovek podiva, od koho dostava profesor granty.
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    SEJDA: Pak si asi děláte představu o ekonomické vědě ze špatných zdrojů. Malá rada - ekonomové, kteří vystupují jako "mluvící hlavy" v médiích nebo jako mluvčí různých fondů, nepatří v akademické sféře k těm nejrespektovanějším. (Spíš naopak.)
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    TRAVIX: ja bych si tech ekonomu vzal vice .. nemuzu se zbavit dojmu, ze vyklad je ohyban podle portfolia jemu svereneho fondu ..
    OTAZKAKONCE
    OTAZKAKONCE --- ---
    TRAVIX: ano, to je to co bych rad docilil.
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    OTAZKAKONCE: Takovéhle video bude dost těžké udělat jenom z textových podkladů. Česká republika má spoustu špičkových ekonomů, kteří ale neumějí věci moc dobře vysvětlovat v jazyce srozumitelném pro lidi. Doporučuji najít nějakého ekonoma, který tomu opravdu rozumí, a vytvořit s ním tvůrčí tým. Řekl bych, že výsledek by pak mohl být zajímavý.
    (Osobně ale nejsem ekonom, tak žel nikoho nedoporučím.)
    OTAZKAKONCE
    OTAZKAKONCE --- ---
    Ahoj...
    Rád bych udělal studii toho jakým způsobem vydělává peníze J&T a PPF a přeložil to do videa/přístupnějšího jazyka, nicméně vzhledem k tomu že jsem studoval umění a pedagogiku nemám do toho hlubší vhled a nevím kde a jak hledat zdroje, ačkoliv tomu samozřejmě nějak rámcově rozumím. Nemáte prosím někdo nějaký nápad kde by se dal nalézt nějaký aspoň průměrně přístupný text k danému tématu, nebo čísla, data, analýzy... cokoliv.

    Díky!

    cílem by měl být plus mínus takovýhle výstup. (http://crisisofcredit.com)
    SAL2040
    SAL2040 --- ---
    prosím poraďte: jak se do češtiny překládá "gross substitution"? díky
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v USA Bengt Holmström. Ocenění dostali za svůj příspěvek k teorii kontraktu, tedy způsobům, jímž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy.
    Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila v pondělí Královská švédská akademie věd.


    Zdroj: http://byznys.lidovky.cz/...k-teorii-kontraktu-1ct-/firmy-trhy.aspx?c=A161010_115901_firmy-trhy_pave
    TEDDYBEDDY
    TEDDYBEDDY --- ---
    _BENNY: Má pravdu přeceda. Ale je to jen jedna stránka věci. Druhá, podstatnější je, že historicky exkluzivnímu usd přibyla řádná konkurence v podobě kvalitativně podobné světové měny. Čili indiáni dodávají evropanům suroviny/ služby/ výrobky za papírky natisknutý v Evropě.

    A z této skutečnosti vyplývající obrovské zisky emitenta by měly x- násobně pokrýt vnitřní fiskální potíže všech participantů. Což se také skutečně děje formou dotací. Otázkou je, do jaké míry se dá i tak robustní systém vysávat. Nejspíš do tý doby, dokud nám indiáni budou za naše papírky chtít prodávat.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    OTAVA: pan se asi boji, ze se cely svet priblizuje a stabilizuje.
    Ale je to american ... takze jej chapu, ze ma potrebu, na nejvetsi ekonomiku sveta kydat, a snazit se ji rozebrat.
    Uz se tesim, az si to precte recky ministr financi a zacne podobnymi argumenty probouzet negativni nalady po cele unii.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam