KERB: doktor Antonín Dolák :) pojmenoval po něm i svoje kotě:P kotě Jaroslav Dušek

KERB: vím koho myslíš, ale nemůžu ho najít... toho to ještě baví jo ? :))
něco málo o nové hře a nejen to, snad na to na podzim konečně zajdu ...
Herec Jaroslav Dušek mluvil o nové inscenaci Sláva strojů a měst | S vámi v Praze
https://www.youtube.com/watch?v=E1S3y3VkT7w

helejte kdo je to ten člověk co na youtube pořád točí videa o Duškovi?

SEIBEI:
Tohle je k čemu?
Jestli je to na mě tak se klidně zeptej přímo čemu nerozumíš.
Jestli to není na mě tak se se vesele také přidám - HOVNO lá lá lá - žádnej stres :)

K_A_R_K_U_L_K_A:
Aha.

No tak mě přijde, že se bavili v jedné části zrovna o tomhle.
Co v tom vidíš teda ty rozdílného mi zůstává záhadou.

K_A_R_K_U_L_K_A:
To mínus byl překlik. co se čertíš?

děkuji za mínus. od člověka, co tvrdí, že pracuje na redefinici světové filosofie potěší :) já ti říkala, že Jung byl lékař (a aby sis od něj něco přečet), ne filosof a že ty pojmy definoval, abychom pochopili, co vyzkoumal

omg

K_A_R_K_U_L_K_A:
Pokud má smysl snaha se co nejvíc přibližovat k úplnosti (bytostného já) jde tedy o zaměření se na vlastní představu o sobě.
Bytostné já se mění a formuje stejně tak jako svět kolem nás. I naše představy o nás samotných nejsou fixní.
Řekl bych, že směřování k dokonalosti je obecnější pojetí téhož směřování k něčemu co nejvíce naplňujícímu.

Tedy pokud chceme býti dokonalý ve smyslu "nejlepší jak je to z naší pozice možné"
obsahuje podle mě tato snaha i směřování k úplnosti bytostného já.
Ve chvíli kdy naplnění bytostného já pro mě přestane být cílem je stále možné ještě směřovat k dokonalosti v širším pojetí a v kontextu mimo moje naplnění.

Tedy zaměření se na směřování nejen k vlastní představě o sobě, ale k dalším pohledům mimo moje bytostné já.
Pojmout za sobě vlastní směřování k dokonalosti jako součást směřování k bytostnému já a tedy pomyslně snahu o své naplnění o toto rozšířit je také možné.
Jak říká i Beta_bob: Kdo chce cíleně ovlivňovat svůj život musí směřovat k něčemu v co věří.

Dokonalost může být vnímána také jako něco co je v každém směru nekonečně fungující.
Tedy absolutní pravda skrytá v každém detailu celku a celek který absolutně provázaně funguje a bude kdykoli fungovat v jakémkoli vztahu/smyslu s nekonečnem detailů.
- Ovšem tohle pojetí podle mě od tohoto pojmu dokonalosti předpokládá i nějakou interakci do budoucnosti.
Můžeme se bavit o celku vesmíru, ale toto už bych si na žádného jedince rozhodně vztáhnout nedovolil :)

Mě stačí dokonalost jako něco co nemůže být lepší "teď".
A snaha člověka o směřování k dalším nejlépe možným "teď" je cestou k dokonalosti.

Dosáhnout tedy dokonalého "teď" v tomto mnou preferovaném smyslu jde jak na úrovni celku vesmíru tak na úrovni jedince.

Snaha o dosáhnutí dokonalosti která "teď" zároveň určuje i nekonečnou provázanost s budoucím nejlépe možným" teď"
(jak je naznačeno na začátku tohoto příspěvku) je prostě možné brát už jen jako víru v nadpřirozeno :)

Víra je pro člověka důležitá. Každý kdo chce cíleně ovlivňovat svůj život musí směřovat k něčemu v co věří.
Jen je pro nás zásadní čemu se rozhodneme věřit.