Procházím takovým vystřízlivěním ohledně ájurvédy.
Tedy, ájurvéda je úžasnej systém.
Pokud jí člověk skutečně rozumí a aplikuje ji správně.
Jak dodělávám kurz, je mi jednak čím dál jasnější, že je to všechno mnohem složitější, než mi zpočátku připadalo.
A zadruhé, narazila jsem na kapitolku, kde je to úplně nejzásadnější sdělení - které jsem zároveň objevila v praxi.
Původně vznikla ájurvéda přímým pozorováním ve stavu meditace. Mudrci pak vytvořili terminologii, jazyk, systém. Ale základem zůstává přímé pozorování. Pacient se potřebuje hlavně naučit vnímat, co s ním co dělá.
Způsob, jakým jsem na sebe aplikovala ájurvédu poslední 2 roky, nebyl úplně správnej.
Hlavní chyba, předpoklad typu: mám dominantní vátu, mám jíst, pít dělat to, co je podle příručky správně pro vátu.
Když se stalo, že jsem začla víc vnímat, jak to reálně je (cca poslední 2 měsíce), zjistila jsem, že jen některé ty věci jsou správně. Některé vůbec, ani trochu.
Teď vycházím z reality, a spíš se zpětně dívám, jaký smysl dává to, jak to vnímám, podle systému ájurvédy.
Nějaký ano. Opravdový ayurvedik by mi nepochybně vysvětlil, proč přesně mi dělá dobře to, a to zas ne. Protože už tuším něco o těch složitějších úrovních, kdy ájurvéda řeší stav různých druhů tkáně, elementů v těle, prán, atd, umím si představit, na čem budou ta vysvětlení založena.... Ale i když to nemám přesně vysvětlené, potřebuju se řídit tím, jak to skutečně je.
Takže: pozor na systém. Všichni dobří učitelé tohle říkají hned na začátku. Řiďte se jen tím, co VÁM funguje. Ale stejně se na to často zapomíná. Tak to tu připomínám :)