OVERDRIVE: taky doporucuju, fascinujici.

A vubec, kdyz uz jsem v tom, tak ja za surrealisticke rozhodne povazuju povidky Woodyho Allena, uz jen kvuli tomu, ze proste surrealismus ma v sobe to kouzlo absurdniho humoru, tak si tedy uzijte BezPeri, kdo jeste necet [da se cist kdykoliv kdekoliv]: http://eldar.cz/myf/txt/allen_-_bez_peri


Zákony a přísloví

Dopouštěti se ohavností je nezákonné, obzvlášť dopouštímeli se jich se slintákem.

Lvíče a tele spolu ležeti budou, ale tele se moc nevyspí.

Kdož nezahyne od meče či hladomoru, zahyne nakažením morným, tak proč se vůbec holit?

Hříšníci se vyznají.

Spravedlivý jest, kdož moudrost miluje, ale kdož neostříhá společnosti zvířat, je divnej.

Bože můj, Bože můj! Na čem teď děláš?

MMchodem taky mate radi V Melounovem cukru od Brautigana? Uz asi 4x mi tiu knizku nekdo ukrad a 2x jsem ji nekomu dal, takze ji samozrejme zase nevlastnim, ale dejme si ukazku [pokud nekdo najdete fultext ke stazeni, sem s nim]:



RICHARD BRAUTIGAN: V MELOUNOVÉM CUKRU (ukázka)

MELOUNOVÉ SLUNCE

Probudil jsem se dřív než Pauline a natáhl si montérky. Oknem dopadl do místnosti srpek šedého slunce a ležel tiše na podlaze. Přešel jsem k němu a vstoupil do něj, a pak jsem měl nohu šedou.

Vyhlédl jsem z okna přes pole, borový les a město k Zapomenutým podnikům. Všechno tonulo v šedi: krávy pasoucí se na lukách, střechy srubů, vysoké štětovnice v Zapomenutých podnicích, to všechno vypadalo jako prach. Ba i vzduch byl šedý.

U nás se děje se sluncem zajímavá věc: každý den svítí jinou barvou. Nikdo neví, proč tomu tak je, dokonce ani Charley. Pěstujeme melouny v různých barvách, jak nejlépe umíme.

Děláme to takhle: ze semen šedých melounů, sklizených za šedého dne a za šedého dne opět zasazených, vyrostou další šedé melouny.

Je to skutečně jednoduché. Barvy dnů a melounů následují takhle:
Pondělí: červené melouny.
Úterý: zlaté melouny.
Středa: šedé melouny.
Čtvrtek: černé, bezzvuké melouny.
Pátek: bílé melouny.
Sobota: modré melouny.
Neděle: hnědé melouny.

Dnes bude den šedých melounů. Nejraději mám zítřek: černé, bezzvuké melounové dny. Když je krájíte, nevydávají sebemenší zvuk a jsou velmi, velmi sladké.

Výborně se hodí pro výrobu němých předmětů. Pamatuji, že jeden člověk dělával z černých, bezzvukých melounů hodiny a jeho hodiny mlčely.

Vyrobil šestery sedmery hodiny a pak umřel. Jedny z těch hodin visí nad jeho hrobkou. Zavěšeny na větvi jabloně se pohupují ve větru, jenž vane hned po proudu, hned proti proudu řeky. Čas už přirozeně neukazují.

Zatímco jsem si obouval boty, Pauline se vzbudila. "Dobré jitro," protřela si oči. "Ty už jsi vzhůru? Kolik může být hodin?"
"Asi šest."
"Musím dnes ráno uchystat v jáMORU snídani," řekla. "Pojď sem a dej mi pusu a pak mi povíš, co bys rád k snídani."

(z angličtiny přeložila Olga Špilarová)

No a kdyz uz me ten pojem Magneticka pole napadl, tak jsem si jej dohledal a ono je to dokonce k tematu:
Les Champs Magnétiques - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Les_Champs_Magn%C3%A9tiques

A typical paragraph in (an English-language version of) Les Champs Magnetiques is:

It was the end of sorrow lies. The rail stations were dead, flowing like bees stung from honeysuckle. The people hung back and watched the ocean, animals flew in and out of focus. The time had come. Yet king dogs never grow old – they stay young and fit, and someday they might come to the beach and have a few drinks, a few laughs, and get on with it. But not now. The time had come; we all knew it. But who would go first?

vim, ze uz tady byl Bretonuv Manifest surrealismu, ale kdyz ona je to v nekterych momentech takova legrace, ze jej davam znova, kdyz uz jej davam do zahlavi: http://www.ceskaliteratura.cz/dok/msur.htm

Mmchodem zustala mi v knihovne zenina knizka Herbert Genzmer: Dali a Gala: http://www.kosmas.cz/knihy/104570/dali-gala/ tak ji zrovna ctu, a ne ze by v ni surrealiste kvalit nejvyssich byli popsani nejak lichotive, ale zase, je to zabava... a ukazuje se, ze clovek proste musi byt osobnost, jinak, kdyz si na neco hraje nebo mu jebne, tak jako dospeli pusobi jako naprosty magor ;

Božská mrcha jako inspirace
~venovano me zene~



mmchodem, vzdy me fascinoval pojem MAGNETICKA POLE, vubec nevim odkud jej mam, slysel jsem jej poprve, kdyz mi bylo nejak hodne malo, tak 4-5 let. ten pocit co ve me vyvolava je asi takovyhle

Daniel Chiriac
"New York masquerade"

BASIC20: viz manifest surrealismu u ktereho jsem se hooodne nasmal ;]

OVERDRIVE: Uměním se surrealismus nesnažil být nikdy. Jen se dá říct, že produkoval umělecká díla. Šlo, jde o tvůrčí rámec, který přesahuje omezenou formulku umění.

TYLACIN: vyhladavaj to podla nazvu albumov

Kdo neVaří s hovny, ví lejno o surrealismu, nesouloží s Andy Lassem a vůbec je tak nějak untrmenš. (Effenbergerovská expozice problému Kozího Vředu s třešničkou Domácího Vyšetření Prostaty Dudlíkem navrchu Hovnového Koláče )

MIG1984: surrealismus? To jako fakt?

Hezkyho klokana jsem videla u kamaradky. Ted pujdes ke krali sama. Ja ti slibuju. Je to velka holka nebo kluk? Ne, je to PES.
Ale ja bych chtel stira, stir je tichej. A pak Ondrasku delali obliceje. Babicka Maruska a deda ma pomalu segru. Prestala ho sle
dovat, zpozdeni, budeme vystupovat. A nebo si koupim! Jo? Ja jsem to uhodla, ale treti trida je tezka, vid. To odecitani to vube
c ja neresim. Az masinka, to je strasne lehky. A v kolika umrou certi? Jsou nesmrtelny, v pohadkach, a to je prusvih, Gabi! Pri
sel andel dolem. Osklivi. Jo, pockej, no jasne.

TYLACIN: Chces piratsky krast? Zkus uloz.to :-)