Tady jsem sepsal pamflet kvůli problémům s přírodní rezervací Vinořský park, chtěl bych ale zdůraznit, že tenhle klub by neměl ani tak být o boji s větrnými mlýny (rozuměj úřady) - na to by měl sloužil Lálinin klub. V tomto bych rád řešil ochranu přírody z pohledu přírody samotné. Tzn. není to o úřední zvůli vůči občanům (na ty tu kašlem), ale o přírodě trpící pod vládou domnělého pána tvorstva.

to
ombudsman@cistapraha.cz,
Josef.Pavlik@cityofprague.cz,
Marie.Blahova@cityofprague.cz,
ol@ph.cizp.cz,
op@ph.cizp.cz

date Mon, Mar 29, 2010 at 1:39 PM
subject Přírodní rezervace Vinořský park


Vážení ochránci přírody,

dovolte, abych si postěžoval a informoval Vás o dle mého názoru nepřijatelných akcích v přírodní rezervaci Vinořský park. Tato rezervace byla zřízena právním předpisem z roku 1982, který je Vám jistě dobře znám. Posuďte proto, je-li konání pražského magistrátu v souladu s touto přísnou ochranou.

Případ 1.: Údržba lesa, kácení náletových dřevin a pálení ohňů.

Minulý týden proběhlo na příkaz magistrátu kácení náletových dřevin (údajně pouze černého bezu) v jižní části lesa. Jde o pokračování několik let staré akce, kdy jen o malý kus dále došlo k vykácení veškerého porostu (tedy nejen bezu, ale i mladých stromků) za účelem vzniku tzv. původní louky, jež měla sloužit jako zásobárna čerstvé trávy pro ZOO (leč nikdy se tak nestalo a v současnosti je polovina louky zamořena dříve se zde nevyskytujícím jitrocelem, což skvěle dokumentuje kontraproduktivní snahy člověka o konzervaci přírody silou). Když pominu mou obavu, že bude docházet k dalším zásahům člověka do této krajiny - a to nejen vůči bezinkám, ale i vůči "cennějším" dřevinám, znepokojuje mě především způsob, jakým se pracovníci magistrátu s dřevěným odpadem vypořádali.

V právním předpisu je zcela explicitně a bez výjimky zakázáno rozdělávání ohňů. Přesto k rozdělání došlo, jak dokládá první obrázek v příloze, a to přímo uprostřed přísně chráněné rezervace, mezi stromy. Je pak už jenom mou spekulací, že vzhledem k vlhku museli pracovníci rozdělat oheň za pomoci chemických hořlavin, což mohlo přímo ohrozit citlivé obojživelníky v nedalekých vodních plochách.

Patrně ti samí zaměstnanci magistrátu následně rozřezali popadané stromy v nejjižnějším cípu obory. Věřím, že ne s úmyslem dřevo odvézt.

Případ 2.: Revitalizace rybníka U kamenného stolu

Od podzimu 2008 probíhá tzv. revitalizace rybníka U kamenného stolu. Respektuji právo vodohospodářů na vybagrování rybníka, i když nesouhlasím s provedením, protože došlo k narušení biotopu mnoha druhů obojživelníků, hmyzu i k likvidaci vodní plochy využívané mnoha ptáky od ledňáčka po volavky. Musím se ovšem ohradit vůči lajdáckosti celé akce, která měla být hotova v prosinci 2009 a místo toho je dokončení v nedohlednu, což dále celou oblast poznamenává. Celou revitalizaci provází drobné i velké problémy a kontroverze (začněmě od méně závažných):

1) Vykácení stromů na hrázi: nejenže nebyly odstraněny všechny stromy, u kterých hrozí pád, ale stromy pokácené nebyly nahrazený novými, čímž se výrazně narušil ráz krajiny. Jde prý o to, aby na rybník dopadalo více světla, takový argument je ovšem při kácení stromů absurdní. Takové rozhodování není a nemůže být v přírodní rezervaci v kompetenci člověka.

2) "Oprava" výpustě: ačkoliv mi bylo odpovědným pracovníkem magistrátu slíbeno, že oprava starobylé a historicky cenné výpustě proběhne citlivě, došlo k úplné likvidaci celého mostu a nyní probíhá stavba mostu nového, za použití úplně nových materiálů. Daná úprava nebyla v propozicích vůbec zmíněna.

3) Likvidace naučné stezky: pravá ruka zjevně neví, co dělá levá, a tak zatímco jedni pracovníci magistrátu vytyčovali naučnou stezku, druzí jim ji na dvou místech téměř zlikvidovali. K tomu vyvrátili ceduli s označením "Přírodní rezervace", možná kvůli nepříjemnému černému svědomí.

4) Těžká technika: nejenže doprostřed rezervace vjíždí těžká technika, pro její potřeby byla dokonce upravena příjezdová cesta v délce cca. 200 až 300 metrů. Cesta byla vysypána štěrkem a kamením a na jejích okrajích byla zcela vymýcena vegetace. Těžká technika také v některých místech vyjíždí mimo cestu a likviduje tak zbytky života. Z čistě sobeckého člověčího pohledu je kamením vysypaná cesta rovněž neprůjezdná pro cyklisty (cesta je totiž cyklistickou stezkou).

5) Vybagrování potoka: spolu s rybníkem byl vybagrován i jeho odtok. Zanedbání průzkumu ovšem znamenalo smrt pro desítky chráněných mlžů, kteří v potoku žili (viz druhá obrázková příloha). Přítomní pracovníci, stejně jako později příslušný odbor, byli na tuto skutečnost upozorněni, námitka však byla odmítnuta jako neopodstatněná a i škeble, které snad ještě v bahně mohly přežívat, tím byly definitivně odsouzeny k záhubě.

6) Zpoždění celé stavby pak přímo ohrožuje žáby, které v současnosti kladou vejce do improvizované vodní plochy rybníka. Ta vznikla jen jako vedlejší produkt stavby nové výpustě a dá se předpokládat, že během její výstavby dojde k dalšímu vypuštění rybníka. To by mělo za následek úhyn značné části mladých pulců, což by mohlo ohrozit celý biotop (už v posledních letech bylo z neznámých příčin žab řádově méně než v minulosti).

Tímto bych chtěl na Vás všechny apelovat, aby k podobným excesům nedocházelo, aby zásahů do rezervace Vinořský park bylo co možná nejméně (když už odmítáte tezi, že příroda si nejlépe poradí sama, respektujte alespoň vlastní předpisy) a celkový přístup k ochraně přírody byl citlivější. Tyto akce spolu se zřízením cyklostezky a turistické trasy a výstavbou satelitních městeček a sídlišť způsobují, že původní účel rezervace se začíná vytrácet a já jenom doufám, že to není záměr, který by mohl vést až k tomu, že by byl status lesa přehodnocen. Zároveň bych Vás chtěl upozornit na to, že v ochranných pásmech či v jejich blízkosti mají zájem stavět realitní kanceláře, čemuž je minimálně v prvním případě třeba za každou cenu zabránit.

Děkuji za Váš čas a vyvození důsledků.

S pozdravem

*****

[ PATISLAV @ Obrana občana ]