SCHWEPZ: Ad vrabci: ano, jsem z Prahy, dokonce bydlím v širším centru, dalo by se říct. Ostatně dle mých informací (opět laických, nemohu předložit důkaz) byl drastický úbytek vrabců způsoben drastickým přemnožením holubů. Nadbytek holubů se začal aspoň částečně řešit (poštolky ve městech apod.), díky čemuž to vrabci úplně nezabalili a snaží se dál.

A Cílka jsem včera zaspala :-( Takže rádio na přání...

IDENTITY: a-jo, "jak to vidí" - tady to je ke stažení v mp3 - ten první odkaz: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=1672&p_pattern=&p_gt=1 já to hledal pod "host do domu".

K těm vrabcům: a ty jsi z Prahy? Já je v Brně moc často nevídám...resp. už jsem je neviděl ani nepomatuji. Pár kosáků, to jo. Havrani, určitě. sem tam něco menšího, jako sýkorka ap.

SCHWEPZ: Na 100 %, slyšela jsem ho na vlastní uši, akorát ne pořádně ;-) Ostatně takhle po 11. večer někdy poslouchávám tu dopolední reprízu. Je to část dopoledního Hosta do domu, která se konkrétně jmenuje Jak to vidí. Dneska mluvil Kroc s Panem Cílkem, na holej pupek :-) Možná to do toho rádia na přání házej až po tom večerním vysílání.

Jasně, já neříkám, že jsou vrabci přemnožený. Jen mám pocit, že jich je přece jenom o něco víc, než bývalo relativně nedávno. A samozřejmě s ptactvem máš úplnou pravdu.

LALINA: já jsem s ním kecal včera ve snu :)
IDENTITY: a byl to host do domu? tady píšou http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=1618&p_pattern=&p_gt=1 že tam byla nějaká divadelnice Nosková a to mě fakt nezajímá :))
IDENTITY: těch vrabců je opravdu málo, a vůbec - ptactvo ve městech - snad kromu holubů "městských krys" (to nemyslím "zle") - to má těžké. respektive: ptactvo všude v ČR to má těžké. málo remízků, málo stromů v intravillánu, ...chemizace půdy a půdního hmyzu ap. V tomto kontextu je zajímavé, že OSN má v jedné své metodologii jako jedno z kritérií kvality života ve městě počet a rozmanitost ptáků - a je pravda, že mě to vyvolává takové "pousmání v srdci", když je slyším před svítáním, po západu, nebo i během dne.
PATISLAV: tak to je fakt černý humor - svítit naklaďáklm do očí ap. máme v našem Okrašlovacím spolku (...) jednoho týpka, dosti radikálního a ten má pořád tendenci něco "ničit". Třeba podřezává posedy myslivcům ap. Já mu furt opakuji, že to není cesta, že se mu to vrátí. Nejlepší je "Mysli globálně a jednej lokálně" - "Jediné co máme, je tento přítomný okamžik" a "Jdi ostatním příkladem" - resp. začni u sebe, než budeš kritizovat druhé. Vono to není zase tak složité - jen lidi blbnou a nejsou zvyklý přemýšlet selsky :) to je ten přebytek zboží, zábavy (media), levné energie a levného "způsobu života". Mnoho lidí, ač jsou dospělí (tělem), tak jsou ve skutečnosti "puer aeternus".

jo, tak TOHLE podepisuju všema deseti.....
http://zpravy.idnes.cz/glosa-clovek-chtel-byt-gigantem-a-je-ho-zni-pouceni-ze-svejka-a-sopky-1px-/domaci.asp?c=A100420_131228_domaci_bar

ten závěr je dobrej:

Vždycky na to zapomínáme. A tak nám každá další katastrofa říká, jaké je naše skutečné místo na světě. Cynik by skoro řekl, že katastrofy potřebujeme. Potřebujeme surové násilnictví přírody, aby nás zachránilo před zaslepeností vlastní pýchy.


přiznám, že jsem neměla páru, kolik všeho možnýho lítá nad našimi hlavami.... žiju v iluzi, že lítání je drahé a tak se přepravují víceméně jen lidi... a ono je to nejspis naopak - lidi tvoří jenom malý procento toho, co lítá ve vzduchu...

k Cílkovi: DNES s sním můžete pokecat naživo v Salvátorovi, já tam budu taky, kdyby nekdo chtel se mnou pokecat naživot taky:-)))

http://www.gja.cz/pozvanky/ekum_bohosluzba_100420.pdf

PATISLAV: No vidíš, nám vrabci pravidelně přistávají na parapetu :-) A ve Stromovce je potkávám fakt běžně. Jo, je jich míň než někdy v 70. letech, ale za sebe bych řekla, že určitě víc než před těma 10-15 lety.

IDENTITY: vrabci imho zmizeli tak před 10-12 lety a rozhodně ještě nejsou na té úrovni co dřív.
ANNA: přičemž nemáte imho reálnou šanci se podílet na rozhodování o něčem takovém.
Existuje spousta možností, jak znepříjemnit život (berte jako vtip):
1) sehnat značky zákazu vjezdu, průjezdu nebo slepé ulice. Brzy ji někdo odstraní, ale řidiče to zmate
2) nanést na vozovku překážku, které se vyhne pouze osobní auto - je-li dotyčný silák, pak betonový kvádr nebo kmen stromu, stačí ale i halda písku
3) namířit reflektory do výše očí řidiče náklaďáku
4) sehnat si stádo ovcí a pravidelně je převádět z jedné strany silnice na druhou
5) schovat se za strom a v okamžiku průjezdu vhodit pod kola náklaďáku figurínu (ještě větší efekt na psychiku řidičů bude mít kočárek s panenkou v životní velikosti)
6) zjistit, kterým místem projíždí kamiony, zatímco osobáky se mu vyhýbají, a nastražit tam hřebíky
7) sehnat si policejní uniformu (např. jiného státu nebo již nepoužívanou), stavět řidiče a buzerovat je za absenci povinné výbavy.

A tak by se dalo pokračovat... bude to chvilku trvat, existuje-li ale jiná, byť i delší cesta, řidiči dřív nebo později zvolí menší zlo ;)

Mimochodem, dopoledne byl na ČRo2 v Hostu do domu Cílek - sopka, příčiny, důsledky, pokora atd. Bohužel jsem to nemohla poslouchat soustředěně, ale jednak to je (možná teprve bude?) na netu a jednak to opakujou dneska ve 23:05.

Chování ptáků se mění určitě, ale do jaký míry je to otázka civilizačních vlivů, si rozhodně netroufám odhadnout, natož tvrdit, že je. Takovej Neruda psal o kosovi jako o plachém lesním ptáku, kterého vzácně na Petříně slýchává. Dneska je kos - podotýkám naštěstí, protože neznám krásněji zpívajícího tuzemského opeřence :-) - naprosto běžně takřka na každým druhým dvorku.
Taky mám dojem, že přibývá vrabců, alespoň v mým okolí. Je to s nima podle mě mnohem lepší než tak před 15-20 lety, kdy jakoby náhle zmizeli.

No, jsou to všechno spíš moje imprese než podložené informace ;-)

Co pozoruju, tak se zvyky ptactva změnily. Je to pár let, co se v Praze objevily straky, následovány sojkami, žlunami, kafkami... Naopak o víkendu se táta zmiňoval, jak ubylo ptáků v okolí chaty.
Imho to bude výslednice spousty faktorů.
Pozoruju třeba, jak se mění podoba obydlí, nejspíš je to zřetelnější v sídlech v dosahu Prahy, kam se stěhují lidé z města, kteří ale pořád dojíždějí do práce do Prahy + mění se životní styl vůbec. Zahrady se scvrkávají, přibývá zpevněného povrchu, pěstují se spíš okrasné rostliny, kácí se stromy, křoviny. Pro lidi je asi jednodušší si koupit rybíz v obchodě.


A k tomu úbytku zemědělské plochy - je to věc, která mě mrzí. Bohužel nevím, jak tehle tend nějak brzdit. Nejpřímější mi přijde prostě vlastní půdu nezaprodat. Jenže půda je drahá a kupte si pole, když o zemědělství víte kulové, že ano.

Další šílená věc, na kterou jsem narazila, je budování skladů, zvlášť v příměstských oblastech (které se ovšem rozlézají). Neskutečně intenzivní provoz nákladních aut. Zajímalo by mě, do jak velké vzdálenosti rozváží.
Krom veškeré ekologické zátěže mi přijde šílené, když vám okolo vesnického domu začnou denně jezdit kvanta náklaďáků, přičemž nemáte imho reálnou šanci se podílet na rozhodování o něčem takovém. Jako sázka do loterie, přesto, že vlastníte nějaký pozemek, nemáte vlastně jistotu, že vám ho někdo nesebere, nebo neznehodnotí. Když o tomhle uvažuju, dochází mi, že středověk opravdu neskončil, alébrž trvá. Řeči o rovnosti lidí padají, když se člověk podívá na konkrétní realitu.
Když se člověk na chvíli probere z toho kolektivního spánku, "kde nic nejde jinak, než jak to chodí", tak snad nemůže věřit vlastním očím...

PATISLAV: mno, to neumím posoudit. a nechci zase zbztečně strašit. ale zeptám se známého ornitologa, starý pán, odborník, "lesní muž", jestli si u českého ptactva něčeho všimnul.

Tak křehké sítě neboli O stupiditě
http://www.ceskatelevize.cz/program/10123452052-07.02.2008-17:45-2-jadro.html?backaddr=search&obdobif=archiv&broad=208+562+24841%2F0002&online=1

Velikonoční ostrov byl pozemský ráj. Rostly tam nejnádhernější palmy na světě. Spousta zvířat, ptáci, žádní dravci. První osadníci se objevili okolo roku 900 n. l. Jejich náčelníci si rozdělili ostrov na 11 částí. Za 100 až 200 let po příjezdu začali stavět kamenné plošiny zvané "ahu" a na nich vztyčovali známé obrovské sochy rodových předků. Výroba soch a jejich transport nesmírně vyčerpávaly jak prostředí, tak lidi. Osadníci káceli stromy, lovili zvířata, na ostrově zbyl jeden jediný druh. Zbytek dorazily krysy, které se tam dostaly spolu s osadníky. A pak osadníci zdecimovali i pobřežní korýše. Poslední velké stromy zmizely mezi rokem 1200 až 1400. S tím se ztratilo obrovské množství potravy, možnost vyrábět velké kanoe, lana a krytinu na střechy. Zimy jsou na Velikonočním ostrově chladné a studené. Začal být problém s topením a kremací zemřelých. Důsledkem odlesnění byla eroze půdy. Důsledkem eroze byl hlad a důsledkem hladu byl kanibalismus. V odpadních jámách se objevily rozštípané kosti. Kanibalové z nich vysávali morek. Přestože stavba soch a jejich transport ostrov ničily, moc náčelníků a kněží odvozujících se od bohů se rozpouštěla, pokračovala stavba soch až do poslední chvíle. Kolem roku 1680 lámou moc kněží místní vojenští náčelníci jménem "matatoa". Následuje chaos v podstatě blízký občanské válce. Lidé se stěhují do jeskyní, jejich vchody zužují pro snazší obranu. Společnost se zcela hroutí. Epidemie infekčních chorob zavlečených Evropany a nájezdy otrokářských lodí zkázu společnosti Velikonočního ostrova jen dokončují.

Katastrofa této společnosti je důsledkem stupidity. Stupidita není hloupost, stupidita není nevědomost, stupidita není omyl ani nedostatek informací. Stupidita je rozpad zpětné vazby mezi chováním a prostředím, podmíněná rozpadem takzvaných schémat. Schémata jsou poznávací programy určené k řešení problémů. Jenže úspěšné poznávací programy z minulosti vůbec nemusí být úspěšné při řešení zcela nových problémů. Nejstrašnější je stupidita tehdy, jsou-li jejími nositeli lidé velmi mocní s velmi vysokým inteligenčním kvocientem. Jestliže jsme vybili v soutěži o zdroje muže sousedního kmene a zabrali jsme si jejich ženy a děti, bylo to velmi kruté, ale nebylo to stupidní. Jestliže v současném světě soutěžíme o zdroje a chrastíme jadernými zbraněmi, je to nejen velmi kruté, ale zcela stupidní.

DANKLAR: možná, že mi tohle odpověděl na téma medvědů v Beskydech, už si nejsem 100% jist :)

PATISLAV: Tak mu řekni, že vlci po člověku nejdou.

SCHWEPZ: To mi připadá jako značně přehnané tvrzení, navíc nepodložené důkazem, pouze spekulací. Přijde mi nepravděpodobné, že by ptáci reagovali na průměrné rozdíly teplot v rozmezí desetin, nejvýše pak jednotek stupňů. Je pro jejich migraci opravdu tak zásadní, že v lednu není -20C, ale -17C? Osobně bych viděl důvody v jiné činnosti člověka - ničení biotopů, likvidaci predátorů, lepšímu přístupu k potravě (odpadky, krmítka), rušení dopravou či možná i elektromagnetickým smogem. Významné mohou být i rostoucí problémy s vodou v jižních oblastech, které ovšem nemusí souviset tolik s globálními změnami klimatu, jako spíše s nešetrným vodním hospodářstvím - zastavováním půdy a tím klesajícím stavem podzemních vod, zavlažováním nebo zvýšenou poptávkou po vodě v turistické sezóně.

SCHWEPZ: to je skandální...nemela jsem o tech chlapech, co nutne musej nekam vylýzt, (hlavně něco pokořit aby se cejtili dobře a byli slavní nikdy valného mínění, ale nějak jsem měla za to, že si to tam ti šerpové nebo státy hlídají....to je trapný, jak i ty přírodní národy, kterým je přáno žít na tak velkolepých a posvátných místech se nechají koupit a zdevastovat si zemi pro trochu penez......
zda se, že lidstvo už je zamořený tím naším západním bacilem úplně celé.....

KLOUCZEK: máš pravdu. ale imho více rybníků bude a bude to tak lepší :)

Globální klimatické změny ovlivňují vzorce chování a migrace stěhovavých ptáků. Ornitologové odhadují, že na dvacet miliard jich změnilo své migrační plány. Někteří odlétají pouze na kratší vzdálenosti, jiní neodlétají vůbec.
http://www.denikreferendum.cz/clanek/3024-ptaci-prestavaji-migrovat-je-za-tim-zmena-klimatu

SCHWEPZ: kdyby bylo víc rybníků, tak by rybáři nemuseli na stávajících tak intenzivně hospodařit... :-)), ale to je jen chiméra, každej se snaží ze svýho rybníku vytřískat co to dá, takže se tam narvou tuny hnoje, hektolitry močůvky, přesadí se to kaprem, kterej celej rok rozrejvá dno a znečišťuje vodu, vyžere všechen zooplankton a vodní hmyz, takže vodní ptáci se na rybnících stejně neuživí, myslivci si tamještě nasadí svoje polodomestikovaný kachny a přínos rybníku pro přírodu je pak skoro nulovej. Rybářství je stejně zprůmyslněný jako současný zemědělství. I když jsou furt rybníky, který stojí za to, kdyby se někde podařilo snížit intenzitu hospodaření, tak ten kýženej kompromis mezi přírodou a člověkem by se našel

a pár špatných zpráv:


Zemědělská plocha se zmenšuje.

"V české krajině padne každý den za oběť urbanizaci několik hektarů půdy. Přesné vyčíslení se mění podle toho, jaké zvolíme časové měřítko."

„Za posledních dvacet let je to víc než 10 hektarů denně, za poslední dva roky víc jak 19 hektarů denně,“ vypočítává ministr životního prostředí. Z orné půdy se stává urbanizovaná plocha - nejen lidská sídla, ale také všechny zpevněné půdy jako jsou parkoviště nebo dopravní infrastruktura."

„Za posledních dvacet let jsme ztratili 537 kilometrů čtverečních zemědělské půdy, “ prohlásil dnes Miko. Navíc v posledních letech urbanizace krajiny silně zrychlila. Za první porevoluční desetiletí přibilo zhruba 50 km2 nových měst a obcí, za období 2000 - 2006 již víc než 195 km2. Pokud by urbanizace pokračovala stejným tempem i nadále, znamenalo by to nárůst o dalších 1350 km2 do roku 2050, říká zpráva.

Rozloha České republiky činí 78 886 km2.

Celková urbanizovaná plocha v České republice pokrývá 5 000 kilometrů čtverečních, z čehož je zhruba polovina zpevněná, například silnice, parkoviště nebo střechy domů. To má velký vliv při dešťových srážkách, těch dopadne ročně na tyto plochy zhruba 1,3 miliardy kubíků. A ty je potřeba někam odvést, protože do asfaltu se na rozdíl do volné krajiny nevsáknou. Podle Mika představuje množství vody, která ročně dopadne na zpevněné plochy měst a silnic polovinu veškeré vody, která se nachází ve vodních nádržích v České republice.

A kvůli změnám klimatu se dá do budoucna počítat s extrémními jevy počasí, tedy častějšími vydatnými srážkami. Podle ministra by se mělo právě při přípravě klimatických adaptačních plánů počítat s tím, aby se města a obce snažily zvětšit poměr ploch, které jsou schopné absorbovat vodu. Například parkoviště nemusí být nutně vyasfaltovaná. " - http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2205428
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Kvalita zemědělské půdy dlouhodobě degraduje, což výrazně snižuje výnosnost zemědělské výroby, ta je udržována na příznivé úrovni jen díky externí vstupům v podobě hnojiv, které jsou z většiny vyráběny ze zemního plynu.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V ČR ale více-méně i jinde ve světě neroste nová generace farmářů. Viz: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/potravinova-bezpecnost-liberalizace-ropa Takže až na to přijde, přestaneme namísto psaní na nyx pěstovat obilí, ovoce a zeleninu? Naučit se hospodařit však není jako naučit se řídit auto. :)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------