jinak co se týče zavařenin, tak se nabízím jako vařička, tedy malovařička - pár lidí bych byla alespoň na nějakou dobu schopná zásobit (třeba 5 lidí by dostalo 10 sklenic), zvlášť pokud by třeba někdo na oplátku zazásoboval mě surovinami.

JAGA: to tezko, k tomu nam chybi cca 0.72ha pozemku :o))

KUATO: Ježiš to je úžasný! Vy tam u vás snad máte pravý rodový statek!

Jak se díváte na takovéto vypouštění exotických druhů do přírody?
[ PIPLA @ Daruji, přenechám, vyměním, dám za odvoz nebo do 150,- (nabídka i poptávka:-) ]

Vím, že třeba želvy nádherné jsou celkem velký postrach - jsou dravé a likvidují populace obojživelníků, ale na druhou stranu nejsou schopné se v našem klimatu rozmnožit.

KUATO: vidíš a celá dělba práce ve společnosti vznikla proto, abys nemusel mít doma kravku, štípat dříví, šít oděv, okopávat pole a když bys to měl, mělo by to být dražší, než kupované. Jenže se to celé díky hamižnosti obchodníků dostalo úplně jinam:-)

kokes, patislav - ad vyhledavani kvalitnich dodavek vseho - jj, souhlas, casove je to narocne :o/. mi to ani neprijde, protoze veskere zavareniny, ovocne stavy, nanuky, vetsinu zeleniny mame svoje, maso kupujem od mistnich/myslivcu ve velkym, chleba si pecem sami.., ale ten cas to sezere taky, protoze se to musi udelat, jen se to tam sype z jineho konce.

KOKES: přesně, kdyby člověk měl hledat ty dobré a kvalitní dodavatele u všeho, co spotřebovává, tak by nedělal nic jiného. Už takhle v obchodě trávím dvakrát víc času než ostatní, protože se obtěžuju se čtením složení a nakupováním výrobků pokud možno českých (neřešitelné u kompotů - všechny z Číny, i ty nejdražší).

STRYGA: jj, predzasobit se je docela rozumne, posledni dva roky jsem si vsiml, ze vsichni vcelari co znam jsou v lednu az unoru uplne bez medu, takze lidi, co jsou zvykli si chodit prubezne pro jednu dve sklinky maji smulu. nevim, jestli je to nejaka osveta, ale poptavka roste na rozdil od nabidky :o/.

KUATO: my známe jen dva včelaře (jeden v Satalicích a jeden v Oknech pod Bezdězem), ale dostaneme se k nim jen jednou za čas a nabereme jen pár kilo. To se sní hned a když je chuť (třeba v zimě), tak se holt musí koupit. A taky občas med používám na vaření a tam je mi líto cpát kvalitní med od včelaře.

IDENTITY: Což jsem vyřešila tak, že jsem si udělala zásobu medu na zimu.
KUATO: Na ja, ale to musíš nejdřív vědět, co hledáš, pak najdeš.

Ale i od včelaře jsem zažila med, jehož kvalitu laicky odhaduju jako ne zrovna nejlepší, tehle vzorek konkrétně páchl jako nakvašená řepka, čímž se asi dostáváme zpět k rostlinné diverzitě.

STRYGA: jasne, ze ve vetsim meste clovek nebude znat konkretni vcelare, ale med od vcelaru prodavaji u nas i prodejny s vcelarskyma potrebama a ty se daji urco najit i na internetu. a co aspon pozoruju treba v Opave, tak tam maji med levnejsi nez treba ve zdrave vyzive.

STRYGA: Přesně to si myslím. V sezoně si mimo Prahu kupuju med jedině od včelařů, ale přiznám se, že když na mě jeho potřeba dolehne v zimě (před Vánocema a pak na ty předjarní neduhy), tak mažu co nejblíž pro co nejmíň podezřelej med.

Taky na to má asi vliv to, že pokud se pohybujete ve (velko)městě, přijdete do styku s málo včelaři. Na vesnici se ví, kdo má včely a prodává med, nebo na to člověk dříve či později narazí.
A taky pochybuju o informovanosti spousty lidí.

KUATO: Protoze spoustu lidi to proste nenapadne, koupit med od vcelare.

KOKES: ja bych se vubec ptal, kolik v tom je vubec medu, protoze jedna z veci, ktere se take zacaly objevovat je tzv. mikrofiltrace medu - med se protlaci pres tak jemne filtry, ze to zachyti i pylova zrna. propagatori tvrdi, ze tohle je pozehnanim pro alergiky, ale skeptici zase oponuji, ze to zadne pozehnani neni, protoze prave prijimaji pylu v nepatrnych davkach pomaha alergikum si na nej zvyknout (proto by mel clovek konzumovat med nejlip z oblasti, kde zije), navic, po odfiltrovani pylu uz se neda zjistit, odkud med je (z jakych rostlin). taky kdyz se prefiltrovany med naredi ruznymi cukrovymi sirupy, tak uz se to da jen tezko zjistit.

btw. proc vlastne kupujou lidi med v obchodech v tech malych flastickach, kdyz to musi prijit i financne o dost draz, nez kdyz si to koupi od vcelare nebo z vcelarske prodejny?

KUATO: o tom se moc nemluví, co? hlavně si v supermarketu můžeme koupit lahvičku směsí medu ze zemí EU a mimo země EU za 45kč. A plnou antibiotik.

jen tak pro zajimavost, dva tydny zpatky jsme byli se zenou a deckama v arboretu v Novem Dvore a mel tam kramek clovicek z jedne vcelarske farmy od nas z Opavska a nejak jsme se jeste s dalsimi vcelari zakecali a na pretres prislo i o kvalite ceskeho medu a panacek (mj. clen Cechu profesionalnich vcelaru) mam rikal, ze o cesky med je v evrope velky zajem, protoze je nejcistci! neobsahuje zadne antibiotika a jako jediny i od velkochovatelu pry neobsahuje ani stopy thymolu. mi to bylo divne, protoze vim, ze thymol je silice, vyskytujici se mj. v materidousce a tymianu a z prednasky Seppa Holzera si pamatuju, ze tyhle veci by mely pomahat proti varroaze, takze inspirovana SH zena dva roky zpatky nasadila pred nasima ulama metr a pul siroky pas techto bylin. neumim si ale predstavit, jak by se to mohlo dostat do medu jinak, nez ve stopovych mnozstvich z nektaru a pylu, ktery si vcely prinesou. pritel vcelar me ale poucil, ze v zapadni evrope je dost bezne vyuzivani synteticky vyrobeneho thymolu, ktery se pouziva ve vysokych koncentracich jako tzv. vceli repelent - kdy vcelari pri vytaceni medu, aby nemuseli ometat kazdy ramek od vcel, nasmradi do celeho nadstavku sprejem a vcely utecou. to me posadilo uplne na prdel. nebyt ceskeho vcelarstvi, ktere jim kurvi normy (tedy ukazuje, jak to jde delat ciste), by si frantici a nemci prodavali svoje vyrobky jako standart. nemam nic proti racionalizaci vcelareni, ale co je moc, to je moc.

duvodu, proc nemusi vcely prezit zimu je cela rada, jako nejhlavnejsi bych videl likvidaci daneho vcelstva varroazou a nevhodne krmeni. varroa jak mozna vite je roztoc, ktery cizopasi na vcelim plodu, celkem rychle se mnozi a je schopen nejpozdeji behem 2-3 let zlikvidovat nelecene vcelstvo. puvodem pritahl nekde z indie, kde sice parazituje na vcele indicke, ale ta ma kratsi dobu vyvoje larev u delniciho plodu, takze je schopna s varroou koexistovat. roztoci se zivi ?krvi? vceliho plodu a ten se pak rodi oslabeny, nekdy zmrzaceny, takrka vzdy ma kratsi zivot. to je zejmena u zimni generace vcel pro vcelstvo pri vetsim zasazeni smrtici (vcela pres sezonu ma delku zivota cca 1 mesic, zimni generaci pres pul roku). u nas pouzivame nejvice vcelu kranskou (z duvodu nebodavosti, rozumneho hospodareni se zasobami pres zimu, nevelke rojivosti, rychleho rozvoje na jare..), ta s varroazou problem ma. pokud je mi znamo, tak se uz x let pracuje na slechteni kmenu vcel, ktere jsou varroatolerantni - zvladaji vedle ni zit bez leceni, ale je to beh na dlouhou trat a zatim se neproslycha, ze by se takhle slechtene vcely nejak oficialne uvedly do sirokeho chovu. samozrejme jsou druhy vcel, ktere se s varroazou vyporadavaji po svem, ale bohuzel maji vlastnosti, ktere je prilis nepredurcuji pro sirsi nasazeni v nasich krajich (vysoka rojivost, vysoka bodavost).

nevhodne krmeni - jak uz Lalina zminovala, v prubehu roku se meni snuska - tedy potrava, kterou si vcely mohou najit v prirode. jeste na uvod je treba pripomenout, ze vcely se zivi hlavne medem a pylem. obojiho sporada vcelstvo za rok mnoho desitek kilogramu. vcelar odebere jen mensi cast medu, vetsi spotrebuje vcelstvo pro svuj provoz. med ziskavaji zejmena z kvetoveho nektaru a take medovice - sladke stavy vylucovane nekterymi stromy/rostlinami bud primo nebo pres nektere druhy msic - ackoliv se to moc v siroke verejnosti nevi, toto je velmi vyznamny zdroj medu. medovicove medy obsahuji na rozdil od medu nektarovych vetsi mnozstvi mineralnich latek a popelovin/vlakniny :o), takze v pripade, ze vcelstvo zimuje primarne na techto zasobach a nema moznost proletu brzy na jare (za slunecneho dne se vcely prolitnou a vykadi), tak se muze stat, ze maji tak plne briska, ze si pokadi vnitrni prostor v ule a pak mohou padnou na nejakou sekundarni infekci (nosematoza napr.).

obcas se proslechne, ze v USA maji obrovske ztraty na vcelstvech, casto se to v posledni dobe dava do souvislosti s nemoci zhrouceni vcelstev (CCD=Colony Collapse Disorder), dosud neni zcela jasna pricina, mluvi se o kombinaci faktoru jako jsou nizka variabilita potravy, signaly z mobilnich a jinych siti, ale i krmeni fruktozovym sirupem z kukurice. cert vi. nastesti u nas se o CCD nemluvi. mozna je to tim, ze jsou Cesi zpatecnicky narod (kteri vcelari konzervativneji) spolu s tim, ze nase krajina moc monokulturam nepreje... snad i leta budouci bude situace se vcelama u nas dobra.