LOPIK: předně - k tématu doporučím relevantní literaturu - největší kapacity v Čr k tomu napsali velmi velmi zajímavou a čtivou knihu - popisuje vztah člověka a jeho přírodního okolí od neolitu k současnosti:
Krajina a revoluce - Petr Pokorný, Pavel Hájek, Jiří Sádlo, Václav Cílek, Dagmar Dreslerová - Malá Skála - knihkupectví Kosmas.cz
Krajina a revoluce - Petr Pokorný, Pavel Hájek, Jiří Sádlo, Václav Cílek, Dagmar Dreslerová - Malá Skála - knihkupectví Kosmas.cz
http://www.kosmas.cz/knihy/126101/krajina-a-revoluce/

...a pak - já o "rekultivaci" nemlouvil, s tím na mne nechoď :)

Krajina se stále mění, jistě, nikdo ji nechce vracet do doby, kdy větší část uzemí pokrývaly pralesy (to je ten tvůj středověk), nebo do doby barokní rurálnosti (to si asi měl na mysli - barokní parcelování se leckde dochovalo dodnes, i přes šílenství "socialistického" agrárnictví).

Jde jen o to, se o krajinu starat - všimni si, že zdůrazňuji právě ty zásahy, nikoliv vytváření bezzásahových zón (které ale také mají význam). Tedy: pokud se o krajinu "nestaráš" například začne zarůstat. Proto jsou v EU tak důležití zemědělci - mohly bysme kupovat sračkové zeleniny jen z okolí, ale jedním z principů dotací (a že jich je!) "našich" zemědělců je právě KONTINUITA péče o krajinu, resp.. práce v krajině.

O co se snaží dafné? O to, co v rakousku a jinde funguje už roky. Vypásat louky ap. a udržet tak biodiverzitu, obnovit tradiční vztah lidí-zvířat-prostředí. Konkrétně Mr. Záboj hledá a někde nachází vzácné botanické lokality, které má stát zájem zachovat - např. Střemošická stráň, kde v okolí pracujeme, je přírodní památka, zvláště chráněné území (http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3478&item=36173) páč tam roste květena, která není (téměř) jinde v republice - patří botanicky k nejvzácnějším lokalitám v Čechách. Na opukové stráni rostou vzácné druhy orchidejí (mj. vstavač nachový, vstavač vojenský, střevíčník pantoflíček) a dalších 270 druhů vyšších rostlin.

No a v okolí jsou také pěkné stráně - dříve o ně místní pečovali, sekali je, sušili seno, vyháněli zvířenu. Teď na to serou - mnoho ddůvodů na delší diskusi - a stráň zarostla trním. Záboj koukne na ortomapu, koukne na místě jak to vypadá, koukne na rostliny co rostou v okolí - a pak se to vyřeže. V dalším kole se instaluje elektrickej ohradník a na část roku se tam pustí ovce/kozy. Je to jedno z možných řešení.

PALEONTOLOG: vo náletových dřevinách mi ani nemluv :) letos jsme měl s bráchou 4 více-denní brigády pro Dafné (Insitut aplikované ekologie), kdy jsme klučili takové až dvoumetrové trnky ap., aby se tam dala udělat pastva pro ovce a kozy, kvůli vzácné botanice na té stráni. Ty trnky jakoby schválně zabodávali své trny do našich dlaní,nechajíc vždy kousek v mase, aby tam týden vyhníval. A to jsme měli rukavice. Hrozná fuška to byla.

A zopakujeme si :)


"Hledejte návod ve starých mapách" radí geolog, klimatolog, filosof a popularizátor vědy V.Cílek, když se jej zeptáte, jak člověk může přispět k péči o krajinu kolem sebe. "Tady jsme měli pramen, tuhle byl rybník, můžeme je znovu obnovit. A tady byla alej. Pojďme a znovu ji vysázíme".
(V.Cílek)

PATISLAV: je to tak, je to velká výzva do budoucna - udržet vodu v krajině. Zabývám se tím lokálně - u nás ve východních čechách totiž bylo - a není to až tak dávno - MNOHEN VÍCE RYBNÍKŮ JAK V JIŽNÁÍCH ČECHÁCH. Panství Pernštějnů na tom vydělalo mnoho peněz - ryba byla postní jídlo a církevní kalendář byl samej svátek. Taky se zjistilo, že vesnice, která měla rybník ("živá spíž") přežila hladomory a války. Což se počítá :)

A všechny ty rybníky zmizeli! My s kamarády z okrašlovacího spolku mapujeme bývalé - dnes zarostlé - hráze. A tento rok jeden rybníček obnovujeme - páč se novým místostarostou stal člověk mnohem přístupnější (je to zahradník) a otevřenější, než ten předešlej starej bolševik.

Další věc je úroveň podzemní vody - to taky není sranda - není nevyčerpatelná.
A jak říkáš - vzhledem k tomu, jak republika vypadá - prstenec hor ji obepíná - tak k nám žádné řeky (!) nepřitékají a naopak - z území Čr odtékají řeky do 3 moří. Však je taky v plánu postavit na 50 přehrad a tu vodu tu podržet. Což není uplně nejideálnější řešení. Důležité je vodu držet v krajině. Obnovovat mokřady, prameniště, remízky - drobnou krajinou marfologii. Aby voda nestékala hned doprdele, že. A s tím souvisí i množství ptáků, které se tam budou zdržovat...