Čtvrtstoletí Národního parku Šumava – Vývoj horské smrčiny | Česká divočina
http://ceskadivocina.cz/project/ctvrtstoleti-narodniho-parku-sumava-vyvoj-horske-smrciny/

Obnoví se les sám nebo mu musí člověk pomoci? To je jedna z otázek, na nám horská smrčina na Šumavě už dala jasnou odpověď.

Horskou smrčinou jsou nazývány lesy, vyskytující se na Šumavě nad 1200 metrů nad mořem. Kvůli drsným životním podmínkám se v těchto nadmořských výškách objevují převážně dvě dřeviny, dominantní smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Největším územím horských smrčin, které se ponechaly přirozenému vývoji po kůrovcovém žíru, jsou oblasti Modravských slatí, Velká a Malá Mokrůvka a kar Plešného jezera. Tyto plochy byly napadeny lýkožroutem smrkovým (kůrovcem) v polovině devadesátých let.

„Rozhodnout o bezzásahovosti bylo tehdy velmi těžké. Rozhořely se vášně, které neutichly dodnes a spoustu věcí, které se v rozpadajícím lese dějí, jsme pouze tušili. Dnes už ale mnohé děje, o kterých se diskutovalo, například to, jestli se les sám dokáže obnovit a jak bude vypadat, nebo jakou úlohu mají pionýrské dřeviny, můžeme s určitostí popsat a hlavně je můžeme sledovat na vlastní oči,“ tvrdí ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený, který v polovině 90 let prosazoval bezzásahovost a přirozený vývoj horské smrčiny na Modravsku.

„Odborníci se tehdy domnívali, že obnova proběhne podle velkého vývojového cyklu lesa, tedy že po odumření horního stromového patra na plochu nalétnou nejdříve pionýrské dřeviny, jako bříza, osika, jeřáb a další. Tyto dřeviny času připraví plochu pro vývoj náročnějších druhů, jako je smrk, který se do porostu navrátí po delší době. Teď už ale víme, že smrk si dokáže vytvářet tak zvanou banku zmlazení, která roste v podrostu dospělého lesa. Les je tak neustále připravený na disturbance, tedy na rozpad horního stromového patra. Odumření dospělých stromů umožní přístup světla do podrostu a malé stromky, které doposud čekali v zástinu na svoji šanci, ji prosvůj růst dostanou. Díky prosvětlení lesa se v těchto porostech také zvýší zastoupení jeřábu ptačího,“ vysvětluje ekolog lesa Správy Národního parku Šumava Jaroslav Červenka.

Česká republika je jedním z nejlepších míst pro život na planetě. Myslí si to aspoň profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia.
Centrum pro teoretická studia
http://www.cts.cuni.cz/storch.html
Prof. David Storch, Ph.D. (1970) je biolog. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a externě na přírodovědeckých fakultách univerzit v Českých Budějovicích a v Olomouci. Je spoluautorem knih "Jak se dělá evoluce", "Úvod do současné ekologie"
a "Biologie krajiny - biotopy České republiky", a editorem knihy "Scaling Biodiversity", vydané nakladatelstvím Cambridge University Press. Je předsedou výboru České společnosti pro ekologii a editorem časopisu Ecology Letters.

(...) Výrazně se snižuje druhové bohatství. Například sysel, který byl dříve naprosto běžný, se dnes vyskytuje nanejvýš na letištích nebo golfových hřištích. Krajina, kterou měl rád, zmizela. I křeček je dnes už vzácné zvíře. Spousta druhů dokonce vymřela. Na úrovni celé České republiky nám před očima vymírají různé druhy motýlů a bezobratlých živočichů. Pravdou je, že se ale jiné druhy šíří, jako například krkavci nebo husy velké. Změny, které se dějí, nejsou vždy negativní.

(...) Člověk přírodu udržoval bezlesou po tisíce let. Když ji ale necháte ladem, tak zaroste. Nejprve křovím a pak lesem. Zásah člověka dal vzniknout písčinkám, loukám, mokřadům, na nichž je navázáno množství organismů. Problém je, že část přírody se dnes nechává úplně bez povšimnutí a vzniká divočina. Druhá část se ale naopak obhospodařuje tak intenzivně, že už tam nic jiného nemůže žít, ať už mluvíme o polích, nebo rybnících. Ty jsou totiž dalším problémem České republiky. Chovají se v nich kapři takovým způsobem, že nic jiného tam nežije.

(...) V Evropě je situace obdobná jako v České republice. Největším problémem je zarůstání a úbytek tradiční zemědělské krajiny, což se týká zčásti i Severní Ameriky. V tropických oblastech je to ale přesně naopak. U nás ohrožuje přírodu odchod člověka, v tropech je to právě jeho zásah. Čím blíže rovníku, tak je přitom rozmanitost organismů větší.

(...) Zemědělce trvale přítomné v krajině už asi nenavrátíme. Samozřejmě existují ekofarmy, které sice mohou věci pomoci, ale je jich málo. Navíc tam, kde se už intenzivně hospodaří, se většinou od toho neustoupí. Možný způsob v zachraňování tohoto typu prostředí vidím ve vypouštění větších zvířat do přírody, jako jsou koně nebo zubři, což už se místy děje. Tato zvířata dokážou udržovat jemnozrnnou mozaiku stejně, jako to uměl dříve zemědělec.

(...) K nám v poslední době přišla spousta zvířat, nejenom lidé. V létě moje studentka, která má v Polabí fotopasti, pořídila spoustu krásných fotek šakala. To je typický migrant z Balkánu, který přišel, v souvislosti s oteplováním. Šíří se třeba kudlanka, ale i různé druhy pavouků. Do budoucna se nedá vyloučit ani šíření nových patogenů, jako je například malárie. Není ale jasné, že se bude stále oteplovat. Pozorujeme nárůst extrémů, ale stejně dobře jako oteplení může nastat ochlazení.

(...) Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví.
http://magazin.aktualne.cz/...se-divocinou-clovek-z-prirody-odes/r~36230612d65d11e584160025900fea04/


A jedno Podyjí, jen tak pro radost!

AMAZON WATCH » Peru: CLEAN UP Oil Spills in the Amazon and Support Affected Communities
http://amazonwatch.org/...on/peru-clean-up-oil-spills-in-the-amazon-and-support-affected-communities

SCHWEPZ: Jo, ten nový kanadský park je jak hudba z jiného světa... ;)
Spirit bears (aka kermode bears) jsou vtipná rarita:


Jinak tady jsou stránky toho projektu (z aktivistické strany), kdyby se někomu chtělo prokrastinovat u detailů. ;) http://www.savethegreatbear.org/...ement_will_permanently_safeguard_85_percent_of_great_bear_rainfor

Kanada vyhlásila ochranu deštného pralesa Great Bear Rainforest. Rozlohou je větší než Morava - Ekolist.cz
http://ekolist.cz/...i/zpravy/kanada-vyhlasila-ochranu-destneho-pralesa-rozlohou-je-vetsi-nez-morava

Deštné pralesy máme neodlučně spjaty s tropy, ale narazíme na ně také v mírném pásu. O to jsou vzácnější. I to je důvod, proč premiérka kanadské vlády k prvnímu únoru 2016 stvrdila podpisem zákaz těžby dřeva a statut přísné ochrany Velkého medvědího pralesa (Great Bear Rainforest) v Britské Kolumbii. Plocha tohoto „vyloučeného“ území má 32 tisíc kilometrů čtverečních. Pro ilustraci: je to o 10 tisíc kilometrů čtverečních více než má Morava.

Britská Kolumbie, Kanada
Vzácný medvěd baribal

Největší kočkovitá šelma, Usurijský tygrouš, jedno z nejhezčích zvířat ve sluneční soustavě byl v 70tých letech na pokraji vyhubení (40 jedinců celkem, dálný východ...je náročný na terotorium)

Nyní jich je 530 (+- něco samozřejmě) a je to velký posun.
Přesto pytláci a překupníci stále zkouší své štěstí, cena na černém trhu kolem 3/4 milionů korun.

Tygr ussurijský – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tygr_ussurijsk%C3%BD
TAK DRŽME DÁLE PALCE

docela dost jich žije v zajetí:

20 Siberian Tigers converge to kill birds & goat -One tiger jumps high in the air to catch bird
https://www.youtube.com/watch?v=oUaK0UCidNE

KUATO: Je na tom vidět, jak dotace vyrábějí další dotace :-), což je situace, která je asi zamýšlená, protože jak je někde dotace, švindl nebo nějaký to odklonění případně kšefty pro spřízněné duše je většinou nablízku.
Blbý je, že to, co se snaží příroda vyrobit a do jakýho rovnovážnýho stavu se to snaží uvést, naprosto neodpovídá lidskejm představám. Ono nejede to lineárně, ale v děsných sinusoidách.
Četl jsem třeba historii jak se zmítá stylem od zdi ke zdi třeba Yellowstonský národní park, kde pořád dochází k nějakýmu vychýlení od představ stylem nárůst populace nějakýho druhu, vlkama počínaje a nutností poradit si s nárůstem bizonů konče, tam teda stylem pojízdný jatka, ono vždycky jak se něco začne řídit, jsou to akce typu "několik nadšenejch akvaristů kontra akvárium", akorát tady nejde koupit další akvárko, nebo to všechno spláchnout do bezednýho porcelánový hřbitova a začít znova od začátku, pak neexistujou zázračný recepty (bejvaj to jen pohádky), zrovna tendle tejden jsem absolvoval povídání o populárním zaprasení čech a bylo to skok do zdi s přemetem.

SCHWEPZ: No co víme, k jakejm objevum se časem dopracujem :-) já to zatim třeba lepim protože mi to vadí a mužu s tim něco dělat (zase tim kazim živobytí kuně, která si je tam jako dřív nemuže sbírat ale adaptovala se s rodinou jako všechno v okolí na ráj zvanej smetiště) a už jsem si vyslechl komentáře.
Přemnožení je dost plovoucí pojem, pracuje se s s "normovanými stavy" atd, příroda se ale do tabulek vměstnat nedá, navíc je to dost daný místem, já třeba nepotkám bažanta, koroptev, zajíci jsou vzácný (nevysazujou se, co tak slyšim není proč, zkusilo se, efekt žádnej), srnčí existuje, jelenů je docela najelenováno (maj dost rozum, nelezou na silnice, navíc krávě s parohama je extrémní snaha se vyhnout, protože při střetu má snahu vletět do kabiny) ale ouha jsou směska se sikama, mufloni a daňci taky dobrý, navíc teda po dost dlouhý turistice mužu potkat tetřeva a tetřívky, jinde možná je jinak, co čtu, taky hůř :-/. Ale třeba lišky, racky a kormorány mužu přehazovat vidlema :-) (zajímavej poznatek, když se do některejch míst přiharcoval mýval, konkurenčně lišky vytlačuje).
U divočáků není pochyb, že jsou přemnožený, prasata expandují navíc územně celosvětově, není to jen náš patent, ačkoli maj na východě ruska navlkováno a namedvědováno, stejně se jim čuňata posouvaj na sever a východ. Shodnem se asi že působí škody počínaje zrytym lesem, přes zvoraný kdeco po likvidaci kdečeho a populací kdečeho, rovnovážný stav je někde v neakceptovatelném počtu, na řešení se čeká, protože zatim není problém dostatečně nagradovanej, až začnou pořádně řvát zemědělci, chovatelé,lesníci majitelé rozfláklejch přibližovadel a častěji vběhne k všeobecnýmu zděšení prase do Prahy, bude snad jinak. Docela se to tipuje i na nějakou chorobu, která v zahuštěný populaci bude mít podmínky pro expanzi. Nebo se přemístěj priority a nebudou se pro čuníky uměle tvořit ideální podmínky.
Protože žádnej zázrak se jinak nekoná.