TADEAS: česky
Generace milleniálů je tou nejdůležitější, jelikož americké [situace v ČR je obdobná – pozn.] zemědělství je v bodě zlomu. Lidé to tak nevnímají, ale ujišťuji vás, že historie to tak zhodnotí.
…
Problémy v zemědělství se netýkají pouze produkce plodin, ale veškeré produkce potravin a látek (k produkci textilií) na souši i v moři. Sádky, mořské farmy, lesnictví, dobytek, lov divoké zvěře, to vše je zemědělství.
…
Celkový obraz zemědělství je deprimující, ale vaše generace ji bude muset pochopit, abyste skutečně porozuměli potřebě rychlých a dramatických změn. V opačném případě se spokojíte s malými, postupnými změnami, které prostě nebudou mít dopad.
…
Americké zemědělství je katastrofální – produkuje nejméně výživné jídlo s největším dopadem na životní prostředí, jaký je kdy znám. Skrze školství, zemědělskou politiku, organizaci USAID a dalšími cestami pak Spojené Státy tento styl hospodaření podporuje globálně. Každým rokem vyprodukujeme deset tun mrtvé, erodující půdy na člověka.
…
Jelikož role zemědělství je v procesu klimatických změn trivializována, zde stručné shrnutí. Míní se, že klimatické změny jsou důsledkem čtyř atmosféru znečišťujících látek – oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, a sazí (černý uhlík). Ke klimatickým změnám bohužel také přispívá degradace půdy a rozšiřování pouští (dezertifikace). Z těchto čtyř činitelů je zhruba polovina vedlejším produktem spalování fosilních paliv. Druhá polovina pak pochází ze zemědělské činnosti – vypalování pastvin (prérií, savan), lesů a degradace půdy. Tedy i poté, co přestaneme využívat fosilní paliva, bude klimatická změna dál pokračovat v důsledku zemědělské činnosti.
…
Jednoduše řečeno, zemědělské problémy jsou problémy ekologickými nebo biologickými. Abychom z nynější atmosféry odstranili přebytečný uhlík a bezpečně ho uložili někde, kde vydrží tisíce let, pak k tomu nemůžeme využít ani okyselující se oceány, ani plantáže nových stromů, keřů, nebo travin, jelikož ty všechny jsou součástí běžného uhlíkového cyklu. To znamená, že uhlík je sice absorbován vegetací, ale uložen je pouze dočasně, než rostlina zemře. Místem, kde můžeme na tisíce let uhlík uložit, jsou půdy, zejména pak půdy pastvin (prérií, savan).
…
Půdy prérií se vyvíjely miliony let v úžasné synergii s obrovským množstvím pasoucích se zvířat, pohybujících se v těsné blízkosti jakožto stáda, a uváděné do pohybu predátory. Když jsou traviny na pastvinách spásané, využívají pro svou obnovu energii z kořenů, a zároveň tak po sobě v zemi zanechávají odumřelou organickou hmotu po těchto kořenech. Kořeny se pak obnovují, podobně jako listy, a tato neustálá pulzace spásání a obnovování kořenů doslova pumpuje uhlík hluboko do země, čímž se tvoří bohaté půdy, které průmyslové zemědělství ničí. Když strom shazuje listy, jeho kořeny tímto způsobem nepulzují, a tedy do země nepumpují srovnatelné množství uhlíku.
…
Čelíme krizi masivní ekologické negramotnosti
…
Prúmyslové zemědělství, tak jak ho známe, je založené na chemii, chytrém marketingu různých technologií, na rozsáhlých monokulturách a nevýživném, rychlém občerstvení.
…
Neupadněte prosím do pasti toho, že budete říkat, že to, co potřebujeme udělat, je prostě zvýšit podíl organicky produkovaných plodin a paseného dobytka. Kdekoliv civilizace zkolabovaly, můžeme jejich problémy přičíst environmentálním problémům, přičemž tyto civilizace zároveň neměly k dispozici fosilní paliva, mechanizaci a chemické látky, které máme k dispozici my. Veškerá produkce byla organická, všechen dobytek pasený. To, co potřebujeme, je skutečně regenerativní zemědělství.
…
Problémem je v zásadě jak se vyrovnat s nesmírnou sociální, ekonomickou a environmentální komplexitou, na což žádní experti nejsou. Experti současného režimu jsou asi tak užiteční, jako byli experti na výrobu svíček při elektrifikaci osvětlení. Vaší generaci může odrazovat nedostatek zkušeností se zemědělstvím, ale zároveň máte obrovskou výhodu oproti těm, kdo už toho o organickém a současném konvenčním zemědělství hodně ví.
…
Vaše generace je tou nejdůležitější v historii, protože vaším úkolem je naprosto redefinovat zemědělskou činnost, nemá-li se odehrát obrovská tragédie.
…
Dovolte mi nastínit, co nás vedlo k vytvoření rámce holistického managementu, protože na tom se ukazují dvě naprosto jednoduché příčiny problémů zemědělství v minulosti i současnosti – za prvé obviňování dobytka za to, že způsobuje dezertifikaci a klimatické změny, a za druhé to, že management byl v holistickém světě vždy mechanistický. Před lety jsem si uvědomil, že když se toho v této oblasti po staletí tolik pokazilo, ačkoliv mezi sebou máme lidi, díky kterým jsme schopní létat do vesmíru, musí jít o systemický problém, spíše než o nějaký nedostatek vědění na farmách nebo mezi experty.
…
Myslíme si, že máme tisíce nástrojů, jak řídit a spravovat (manage) naše životní prostředí. To také máme, všechny však spadají do pouhých třech kategorií. Máme technologie v jejich různorodých formách od dob klacků a kamenů až k současným vymoženostem. Máme oheň. A máme také koncept aktivního odpočinku prostředí, čímž mu umožňujeme regeneraci od poškození nebo od vymření nějakého druhu.
…
A byla to naše neustále se zlepšující technika, která v minulosti umožnila farmářům pěstovat rostliny a přesměrovávat vodu, a není tedy těžké pochopit, jak jsme se touto cestou dostali až k průmyslovému zemědělství.
Neexistuje však technologický nástroj, který by mohl předejít nebo zvrátit závažnou dezertifikaci dějící se po celém světě. Prostředí, která sezónně přechází mezi vlhkou a suchou fází na souši dominují, přičemž v těchto regionech pokrývají půdu dominantně traviny, a to tím více v oblastech, kde prší méně. V těchto prériích probíhala koevoluce půdního života, rostlin, velkých býložravců a predátorů. Pouště se pak rozšiřují od doby, kdy lidé většinu oněch divokých kopytníků a predátorů prérií vybili a nahradili je několika málo domestikovanými druhy.
Půdní život nesme schopni zregenerovat za použití třech výše zmíněných nástrojů. Žádná ani v science fiction představitelná technologie nenahradí miliardy velkých pasoucích se zvířat na planetě. Neudělá to oheň, a nepomůže ani nechat zem ležet ladem, tedy kromě regionů, kde jsou srážky celoročně rovnoměrně rozložené.
…
Tím, že do naší malé výbavy přidáme jako nástroj pastvu dobytka, naskýtá se možnost regenerovat zemědělstvím poškozené půdy kdekoliv na světě, obzvláště pak tam, kde jsou úhrnné roční srážky v rozsahu od 25 do 500 mm. Přidáním tohoto nástroje se však neřeší, jak je možné, že organičtí zemědělci minulých civilizací nebyli schopní udržet půdu, na kterých tyto civilizace stály, i když to bylo v oblastech vysokých srážek a celoročně stabilní vlhkosti. Zároveň se tím také nevysvětlují mé počáteční neúspěchy v práci s pastevci (ranchery). Zatím jsme tedy do své výbavy pouze zařadili nástroj vhodný pro savany, kde se střídá suché a vlhké období – nástroj, který není nutný v celoročně vlhkých podnebích, kde zároveň žádná obrovská pasoucí se stáda nebyla a kde jejich roli plnil hmyz. V takovýchto prostředích je nejmocnějším nástrojem nechat půdu ležet ladem. Něco nám tedy stále chybělo.
…
Vždy máme nějaké cíle, ať už je to pěstování kukuřice, řepky, odstranění invazivních plevelů, postavení přehrady, koupě zubní pasty, nebo vzdělání. Vládní politiky také mají své cíle. Běžně přemýšlíme tak, že tyto cíle mají svůj důvod, nebo jinak řečeno kontext. Naše manažerské cíle mají vždy nějaký kontext, a ten je např. něčím jako ‚splnit žádost‘, ‚mít zisk‘, ‚zvýšit produkci‘, ‚zvýšit zaměstnanost‘, nebo existence určitého problému.
Jakýkoliv manažerský cíl nebo akce, která nemá kontext, nebo jejíž kontext je příliš jednoduchý, funguje jako neřízená střela, což vede k tzv. nezamýšleným důsledkům. … Ať už řídíme (manage) nějakou organizaci nebo zemědělský projekt, není možné se vyhnout sociální, environmentální a ekonomické komplexitě. Všechno, co řídíme, je z definice komplexní. Pokud zjednodušujeme kontext našich manažerských rozhodnutí za účelem dosáhnout nějakého specifického cíle, záměru, mise, na nějaký jednoduchý kontext jako např. potřeba, touha, zisk, nebo jednotlivý problém, jde o reduktivní management, ať už se týká rozhodování v rámci farmy nebo vládní politiky. Přesto však dodnes sofistikované týmy expertů, při plném vědomí toho, že jistá politika bude mít sociální a environmentální dopady, stanovují takové cíle daných politik, které redukují jejich kontext na specifický problém, ať už jde o škodlivé plevele, drogy nebo terorismus. Je to způsob managementu, který používáme po tisíce let, kdy kontext našeho jednání je příliš jednoduchý, reduktivní ve vztahu k sociální, environmentální a ekonomické komplexitě naší kultury. V tom pak spočívá hluboce jednoduchý systemický důvod většiny tragédií, kterým čelíme a kterým jsme kdy čelili. Nezamýšlené důsledky jsou tak běžné, že dokonce mluvíme o zákonu nezamýšlených důsledků.
…
Minulé civilizace skončily nejen kvůli svému zemědělství, ale také proto, že se tyto společnosti nedokázaly vyrovnat se zvyšující se komplexitou rostoucí populace a se zhoršujícím se životním prostředím. Namísto toho se obrátily k víře a obětem a řešení problémů odložily na později. Zní vám to povědomě?
Nejtěžším úkolem je pro nás rozvinout celkový holistický kontext pro management, který pak dává kontext naplňování našich potřeb a tužeb, dosahování zisku a vypořádávání se s problémy. Jde o nový koncept, který se nevyskytuje v žádné větvi vědy, filosofie, ani náboženství.
…
Zde je příklad zobecněného celkového holistického kontextu, který používám, když hodnotím jakoukoliv činnost na farmě nebo při stanovování politiky, přičemž jsem v imaginaci součástí této komunity:
Chceme stabilní rodiny, které žijí v míru, prosperitě a fyzickém bezpečí, zatímco mají svobodu následovat svá duchovní a náboženská přesvědčení. Chceme dostatek výživného jídla a čistou vodu, dobré vzdělání a zdraví, a zároveň vyrovnaný život s dostatkem času na rodinu, přátele a širší komunitu, s volným časem pro kulturní a jiné činnost. Toto vše s výhledem pro mnoho dalších generací, na základě regenerace půdy a biologicky diverzifikovaných populací na souši, v řekách, jezerech a mořích.
Posuzování našeho jednání skrze takovýto holistický kontext vede k jiným závěrům a rozhodnutím, než pokud se díváme pouze na určitou jednotlivou potřebu, tužbu, nebo problém.
…
Od té doby jsem měl třicet let na to, abych se dozvěděl, proč se věci ve společnosti mění tak pomalu. Důvodem je, že téměř vše co děláme, je kontrolováno skrze mnohé organizace a instituce, které zrcadlí převládající mínění společnosti. V okamžiku, kdy se vynoří nové, proti běžnému smýšlení jdoucí informace, instituce se nezmění bez výrazné proměny v názorech společnosti.
…
V demokratických společnostech je nové vědění akceptováno pouze skrze změnu odspodu. Nespoléhejte se tedy a nečekejte na vedení ze strany nějaké univerzity, firmy nebo organizace.
…
Vy, farmáři-milleniálové, byste neměli ztrácet svou energii ve sporech, kritikách a snaze měnit korporace, univerzity, nebo farmářské organizace, které podporují průmyslové zemědělství. Musíte se zaměřit na změnu názorů veřejnosti.
…
Ti, kdo vám pomůžou změnit mínění veřejnosti jsou nezávislí autoři, blogeři, umělci, filmaři a konferenční řečníci. Spolupracujte s nimi, protože pouze dobře informovaná veřejnost zboří zeď, která odděluje všudypřítomné zemědělství založené na chemii a marketingu technologií od regenerativního zemědělství založeného na biologických vědách. Tuto zeď udržuje nezdravá spolupráce velkých zemědělských podniků a jejich obrovských finančních prostředků investovaných do ovlivňování politiků, univerzit, výzkumu, zákonů, norem a zemědělské politiky.
Budete muset ukázat, že dokážete produkovat více a kvalitnějšího jídla na hektar, zatímco zároveň regenerujete půdu. Budete o tom muset podat pravdivé a přesvědčivé důkazy.