V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Park se tak stal dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.

"Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Od loňského roku je pozorování tolik, že můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil," říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Krkonoše se staly dalším vlčím teritoriem. V národním parku žijí zřejmě dvě smečky - Aktuálně.cz
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/z-krkonos-se-stalo-vlci-teritorium/r~180a4c66b81011eda3c0ac1f6b220ee8/?

SCHWEPZ: a zpátky do reality českého Hobitína :/

Chceme propojit otrávené zvíře s konkrétní plechovkou jedu, říkají čeští vědci - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chceme-propojit-otravene-zvire-s-konkretni-plechovkou-jedu-rikaji-cesti-vedci

VOYTEX: ultra zmrdství, nechápu jak to můžou prožít jako šťastnou chvíli, je to fakt smutný :(

VOYTEX: zvracím.

Vlkům se letos na území Česka dařilo. Zasahovalo sem 24 vlčích teritorií | Plus
https://plus.rozhlas.cz/vlkum-se-letos-na-uzemi-ceska-darilo-zasahovalo-sem-24-vlcich-teritorii-8900196

Nejméně v polovině teritorií se vlkům narodila mláďata.
Nové oblasti výskytu vlků letos dobrovolníci z Hnutí Duha Šelmy zjistili v Českém lese a Orlických horách.
Na Broumovsku a v Lužických horách pátrala po vlcích Markéta Ševčíková.

Hmyz vymírá nebývalou rychlostí - Novinky
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-hmyz-vymira-nebyvalou-rychlosti-40418555

Lidská činnost rychle mění podobu planety a globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí dvou procent za rok. Tváří v tvář odlesňování, užívání pesticidů, světelnému smogu a klimatické změně tito tvorové čelí problémům spolu s plodinami, květinami a dalšími zvířaty, jejichž přežití na hmyzu závisí.

„Jsou pojivem pro všechny vodní a pozemské ekosystémy napříč celou planetou,“ dodal.

Svět za posledních 150 let přišel o pět až deset procent všech hmyzích druhů – neboli mezi 250 tisíci a 500 tisíci druhy, napsala studie z roku 2020, kterou publikoval časopis Biological Conservation.

Brusel chystá revoluci v zálohování plastů. Bude nás to stát miliardy, zlobí se firmy - Aktuálně.cz
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zavali-nas-odpad-z-obalu-neplytvejte-eu-tlaci-na-vratne-pet/r~dd2685a679f811edba63ac1f6b220ee8/

Asi každý, kdo si něco objednal přes e-shop, zažil situaci, kdy i docela malý předmět přijde v obří krabici a zabalený do několika dalších vrstev. Doma se pak vrší kartony, krabice, sáčky a papíry.
Přesně těmto situacím chce zabránit Evropská komise, která v rámci tažení proti odpadům přišla s novými pravidly na balení zboží. Brusel tlačí na to, aby v roce 2030 neexistoval v EU nerecyklovatelný odpad a i plastové lahve či plechovky se zálohovaly. A třeba mikrovlnná trouba nakoupená přes e-shop by přišla v kartonu, který by si výrobce vzal a znovu použil.

Skřivani polní jsou vlajkovým (jinak také deštníkovým) druhem evropské zemědělské krajiny. Pokud ubývají, značí to, že krajina má trable. Pokud se jim daří a přibývají, znamená to, že hospodaříme šetrně s ohledem na obyvatele polí a luk.

Od roku 1980 přišla Evropa o 59 % skřivanů polních! Ano, krajina má trable a ptáci nám to ukazují naprosto jasně. Poslechneme je a změníme způsob, jakým nakládáme s krajinou nebo budeme dál hospodařit na velkých lánech, které nedávají prostor životu?

Nadějí na změnu je připravovaný zákon na obnovu přírody Nature Restoration Law, který zajistí obnovu ekosystémů. Půjde o zásadní milník v ochraně přírody.

Zákon o obnově přírody • Česká společnost ornitologická
https://www.birdlife.cz/zakon-o-obnove-prirody/

Možnosti podpory skřivana polního v zemědělských kulturách • Česká společnost ornitologická
https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/ptaci-zemedelske-krajiny/moznosti-podpory-skrivana-polniho-v-zemedelskych-kulturach/?

Nejméně 50 tisíc delfínů v Černém moři bylo zabito v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

"Byli jsme v šoku." Ukrajina čelí environmentální katastrofě, kterou nikdo nečekal - Aktuálně.cz
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nejmene-50-tisic-mrtvych-delfinu-v-cernem-mori-kvuli-ponorka/r~3c87bb24748a11ed9ae20cc47ab5f122/

Black Sea bottlenose dolphin - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sea_bottlenose_dolphin

Tens Of Thousands Of Dead Dolphins Among Environmental Casualties Of Ukraine War
https://www.rferl.org/a/ukraine-dolphins-war-black-sea-russia/32159530.html

Mořský biolog Ivan Rusev je šokovaný počtem mrtvol delfínů, které se vyplavily na břehy přírodní rezervace v Oděské oblasti. Ekologickou katastrofu způsobily miny i výkonné sonary ruských ponorek. Rusev má ale plán, jak populaci delfínů v Černém moři zachránit.

poslech (22 minut)

Z českých polí ročně odtečou v přepočtu asi dva miliony sklápěcích tatrovek zemědělské půdy. Přicházíme o to, na čem je budoucnost našeho zemědělství založena, varuje analytik Kotecký | Plus...
https://plus.rozhlas.cz/z-ceskych-poli-rocne-odtecou-v-prepoctu-asi-dva-miliony-sklapecich-tatrovek-8874285

V jaké kondici je tuzemské zemědělství? Jak ho ovlivní změna v dotacích od příštího roku? A jak efektivně dokážou zemědělci hospodařit např. s velmi drahými hnojivy? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.

„Letošní debata o zemědělské politice se hodně soustředila na to, jestli by stát měl víc podporovat ty velké tradiční farmy, které u nás hrají silnou roli, anebo by se měl soustředit na obnovu rodinných menších podniků, které jsou více zakotvené na venkově,“ popisuje současnou situaci Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Dalším tématem, na které bychom se podle něj měli začít soustředit, je nakolik by zemědělská politika měla posouvat zemědělství tak, aby lépe pečovalo o krajinu a půdu, do které by vracelo organickou hmotu a chránilo by ji před erozí.

„Dlouhodobě nejvážnější problém českého zemědělství je způsob, jakým nakládá s tím, co je podmínkou jeho vlastní budoucí prosperity. Z českých polí každý rok v přepočtu odtečou asi dva miliony sklápěcích ‚tatrovek‘ zemědělské půdy. Takhle přicházíme o to, na čem je budoucnost našeho zemědělství založena,“ nastiňuje.

Můžeme svítit i desetkrát méně. Uznejme, že světlo škodí, žádá Česko Evropu - Aktuálně.cz
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/muzeme-svitit-i-desetkrat-mene-uznejme-ze-svetlo-skodi-zada/r~a76775965aaa11ed8b4e0cc47ab5f122/

Například v Jizerských horách lze pozorovat světlo, které sem došlo ze sto kilometrů vzdálené Prahy.

Ještě výrazněji světelné znečištění narušuje životy zvířat. Vědci mu mimo jiné přisuzují podíl na dramatickém úbytku hmyzu, a to včetně kriticky důležitých opylovačů. Například můra ze své skrýše večer nevylétne, dokud se tma v jejím okolí nedostane pod určitou úroveň. Pokud se tak nestane, buď hyne, nebo se přemisťuje jinam.

Whales eat colossal amounts of microplastics | Stanford News
https://news.stanford.edu/2022/11/01/whales-eat-colossal-amounts-microplastics/

Plejtváci spolknou miliony kusů mikroplastů za den. Krmí se v oblastech s jejich největší koncentrací | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/plejtvaci-mikroplasty-ohrozeni-vyzkum-stanfordova-univerzita_2211020720_fos

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Vědci už odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen, mateřském mléku, lidské krvi i v plicích. Tyto drobné částečky, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují.

Autoři nejnovější studie se zaměřili na potravní chování 191 kytovců – plejtváků obrovských, plejtváků myšoků a keporkaků – a označili je speciálními přístroji. Pak je sledovali při krmení u pobřeží Kalifornie. Podle shromážděných údajů se krmili hlavně v hloubkách mezi 50 a 250 metry, kde je největší koncentrace mikroplastů ve vodním sloupci, uvádějí vědci. Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity odhadují, že téměř všechny mikroplasty, které velryby zkonzumují, pocházejí ze živočichů, kterými se živí. Například z krilu či ryb, nikoli z obrovského množství mořské vody, kterou polykají.