YEETKA: Dovol bych si reagovat na tento svým způsobem OT. Představme si zjednodušeně vývoj utopické společnosti. Jeden divoch potká divošku. Jsou šťastní, žijí spolu a chtějí malého divoška. Mají ale strach, protože se nezvládnou sami postarat o dítě potravu a hlavně o bezpečí rodiny. Napadne je tedy dát se dohromady s více divochy... utvoří tedy skupinu, kmen. Aby tato skupina mohla fungovat vytvoří se pravidla a s nimi, jak tomu bývá, vyjímky. někteří dodržují pravidla, někteří je občas poruší, ale nic kromě okárání či trestu se mu nestane, protože jsou pro kmen cenní tím co dělají. Například jeden divoch vyrábí oštěpy, loví zvěř, vydělává kůže a zpracovává maso. A ostatní mu poskytují výměnou za maso jejich výsledek práce. Kmen se rozrůstá a divoch už nestíhá zpracovávat maso... Tudíž veme jiného, kterého to naučí a ten to dělá za něj. Časem už nestíhá výrobu oštěpů, tak zase veme dalšího a ten mu pomůže. Oba samozřejmě za odměnu... Nestíhá už ani vydělávat kůže, takže opět za odměnu najme dalšího... A už má malou manufakturu :) Takto se to rozrůstá více a více ve všech odvětví. Vznikají nové systémy a pravidla. Práce začíná být zdrojem obživy nikoli lov a zemědělství jako samotné... Společnost se rozrůstá a rozpadá na základě pravidel a nesouhlasu s nimi... Odsekne se část kmenu, protože chtějí mít vlastní pravidla, upravená. Vzniká obrovský počet samostaných celků. A veškeré transakce probíhají mezi nimi, všechno s primitivní měnou, která je vždy od někoho, kdo je součástí těchto celků. V podstatě jde o pití vlastní krve. A takto společnost ekonomicky roste a každá takto rostla, pouze poněkud sofistikovaněji. Je to systém, který nejde hromadně obejít jinak než utopií (v tomto případě doporučuji navštívit fórum "halucinogeny"). Samostaně lze odstěhovat se někam a žít s tím co si vypěstuji a co si postavím, vynechat peníze ve svém životě. Ovšem s tím, že ten pes, před kterým jsem utekl, na mě pořád číhá za tím plotem... Hodně to souvisí s tím, že si myslíme, že jsme vyspělá společnost, ale proč? To si mysleli vždycky a vždycky budou, i když pokrok bude nesrovnatelný. Prostě musíme pochopit, že žijeme v nějakém systému, který nemůžeme změnit... Myslím si, že zbaběle utéct, je jednodušší než naučit se tu žít. Je to prostě džungle peněz. Jako první krok navrhuji, nekupovat si na co nemám... A spousta problémů se ztratí. S Rushkoffem, ale souhlasím, má pravdu. Je to otřesné, že to takhle funguje, ale je to tak. A zároveň tu musí být někdo, kdo si za tímto názorem bude stát a bude ho hájit do krve a bude následovat svou ideologii, i kdyby měl bydlet ve srubu na Aljašce a do konce života se bát, že ho roztrhá medvěd. Díky tomuto vzniká něco, co zpomaluje sebedestruktivní vývoj společnosti. Neusínejme na vavřínech ekonomická apokalypsa může ťukat na dveře... :) Vše psáno v míru a nesnaze někomu uškodit. Ještě, jestli se vám chce číst, tak jsem si vzpoměl, že velké civilizace skonaly, když v nich byly samozřejmostí nezřízené orgie, tak se možná máme alespoň na co těšit...