http://www.bio-info.cz/zpravy/svedsko-nobelu-cenu-za-ekonomii-ziskala-expertka-na
Americkou ekonomku ocenila Švédská královská akademie věd za její přínos v problematice otázky veřejných zdrojů a společného majetku, protože ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci sdružení uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat. Ostromová upozorňuje zejména na komplexnost ekonomických mechanismů, které využívání veřejných statků ovládají.
Klasickým zkoumaným modelem v této oblasti je tragédie veřejného vlastnictví, často ilustrovaného na příkladu rybářů na veřejně přístupném jezeře. Každý rybář vytváří svým rybařením externalitu, za kterou nijak neplatí - snižuje množství ryb v jezeře a tím i reprodukční schopnosti jezera. Problém spočívá v rozdílu mezi soukromými a společenskými náklady. Zatímco ze společenského hlediska by bylo vhodné rybaření omezit na únosnou míru, pro každého rybáře je individuálně optimální rybařit co nejvíce.
V takovém případě existují dvě řešení, direktivní a tržní - buď může stát rybaření na jezeře regulovat, nebo prodat všechna vlastnická práva k rybaření někomu, kdo se bude o jezero starat, prodávat povolenky a bude v jeho vlastním dlouhodobém zájmu udržovat rybí populaci na stabilní úrovni.
Přínos Elinor Ostrom spočívá v tom, že kombinuje teorii, laboratorní experimenty a práci v terénu, aby ukázala, za jakých podmínek která cesta funguje. Na mnoha případech ukazuje, jak státní regulace nefunguje proto, že zůstává jen na papíře a nikdo daná nařízení nevymáhá. Regulace pomocí tržních mechanismů je často překvapivě úspěšná, ovšem klíčové je vytvoření právního rámce pro řešení sporů. Někdy je situace tak složitá, že je vhodná kombinace státní kontroly s tržními mechanismy.
Popisem toho, jak ostatní v jejím domovském městě Los Angeles - stejně tak jako v jiných komunitách v USA a Velké Británii - spolupracovali během 2. světové války při pěstování potravin, Ostromové výzkum ukázal, že vládní orgány, lidé ze sousedství, dokonce i hejna ryb, mohou spolupracovat v zájmu společného dobra v okamžiku, kdy jim hrozí nedostatek.
...
Studiem vodního hospodaření v Los Angeles, závlahových systémů v Nepálu a rybářských oblastí po celém světě Ostromová zjistila, že nejudržitelnější způsob, jak řídit zásoby ryb je nechat rybáře rozhodovat, jak se o zdroje budou dělit. Zjistila, že privatizace veřejných statků - umožněním jednomu orgánu rozhodovat o využívání zdrojů - je horší než nechat rozmanité skupiny aktérů (například skupiny rybářů) dělat společná rozhodnutí.
Ostromová říká, že regulace a privatizace způsobily v našich veřejných statcích jedině zmatek, zejména v oblasti potravinových systémů. Nekonvenční zemědělci dělají správná rozhodnutí, když racionálně spravují své přírodní zdroje tím, že se starají o půdní úrodnost, objevují nové způsoby hospodaření bez nadměrného zavlažování a začleňují zvířata do hospodaření, což je nejefektivnější způsob udržování úrodnosti.
V tomto ohledu byla Nobelova cena udělena ekonomce, jejíž práce oslavuje udržitelné zemědělství a volá po menší státní regulaci a pobídkách (jako jsou dotace na naftu či podpora destruktivních monokultur).
http://mitpress.mit.edu/books/chapters/0262083574intro1.pdf
Knowledge Commons
Charlotte Hess and Elinor Ostrom
Ostromová identifikovala designy a principy tradicnich systemu spravy umoznijici trvale udrzitelnou spravu spolecnych zroju
Tyto principy jsou (tady se pokusim sam o preklad originalu)
• Jasne definovane hranice.
• Pouzivana pravila se musi vhodne shodovat s mistnimi potrebami a podminky
• Jedinci ovlivneni temito pravidly se mohou podilet na jejich upravach
• Pravo navrhovat si sva vlastni pravidla cleny komunity jsou respektovany externimi autoritami
• Je vytvoren system umoznujici vzjemnou kotrolu chovani clenu
• Je k dispozici system zvysujicich se sankci
• Clenove maji pristup k nizko nakladovemu mechanismu pro reseni koflitnich situaci
• Hierarchicky a vice urovnove organisovane organy