• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    VSOUKOLOHLORLokální alternativní, etické a demokratické ekonomiky
    Lokální alternativní, etické a demokratické ekonomiky Diskusní platforma k TES - thinktank.cz a) otevírat a rozšiřovat odbornou i veřejnou diskusi a kritiku převládajících premis neoklasické ekonomie a neoliberalismu, jakožto dominantního paradigmatu formujícího politiky (ve smyslu anglického pojmu "policy") nejen v České republice b) přispět k formování a rozvoji kritického myšlení v české společnosti c) analyzovat důsledky a možná rizika současných politik pro sféru sociální a ekologickou a pro koncepci demokratického a právního státu d) podporovat vznik, rozvoj a fungování lokálních, etických, demokratických ekonomických alternativ fungujících v praxi e) napomáhat osobnostnímu rozvoji, zvyšovat počet, odbornost a sociální status odborníků i veřejnosti, kteří v teorii nebo praxi prosazují ekonomické a společenské postupy směřující k prohloubení demokratických procesů, právního státu a trvalé udržitelnosti f) podporovat a rozvíjet ekonomické nástroje vytvářející rovnováhu mezi lidskou činností a životním prostředím
    rozbalit záhlaví
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    IKYTKA: podle mě "nespravedlivé" je na tom to, že riziko nese ten, kdo si vzal hypotéku - a banka se na něm nepodílí, a dokonce se na něm může v některých případech podílet (např. pokud je odhad ceny té splácené nemovitosti úmyslně nasazený - což byl případ kolapsu hypoték v USA...).

    1) v případě, že nejsi schopná splácet hypotéku přijdeš o střechu nad hlavou, a nemáš žádné prostředky - kromě případu, že se ti včas podaří částečně splacenou hypotéku výhodně prodat. když se ti to nepodaří, tak ale splácené peníze propadly - a tom už nespravedlivost vidím (v tom, že banka peníze na začátku má a ty je v ten moment nemáš, v tom samotném bych ještě nespravedlivost neviděl... banka prostě reprezentuje lidi co někdy nějak vytvořili úspory, časem to budeš třeba i ty)

    2) v případě, že by se zde existovalo předkupní právo na nemovitost, kde zatím platíš nájem a paralelně si spoříš na na ten odkup, tak v případě tvé neschopnosti splácet sice taky jdeš na ulici, a taky ti propadla ta část peněz, která se platila jako nájem - ale mimo to máš naspořenou nezpochybnitelnou částku, kterou ti ten, kdo tě vyhazuje "na ulici" nemůže odepřít. a pokud v daný moment nemovitost nemá tu tržní hodnotu, kterou ti ta protistrana (banka+nájemce) na začátku tvrdila, že má - tak je to problém té protistrany, že ti lhala.

    většina nespravedlností ohledně hypoték podle mě nesouvisí se samotným principem (že si chceš půjčit na bydlení) - ale s nerealisticky/spekulativně nadsazenou cenou té nemovitosti ve chvíli, kdy si na ní někdo půjčuje. a přenesení rizika poklesu ceny nemovitosti na třetí stranu (právě tam bude někde mít kořen to "pojištění neschopnosti splácet", které všichni inzerují) by právě tento systém poněkud "zlidštilo" (jenže by současně nesměl kolabovat celý finanční systém okol, že ano)

    VSOUKOLOHLOR: přesně tak
    VSOUKOLOHLOR
    VSOUKOLOHLOR --- ---
    IKYTKA: Ta souvislost je myslím vcelku zjevná. Psal jsi přeci o půjčování peněz/prostředků coby naprosté nezbytnosti pro společenský rozvoj. S každým půjčováním se však nevyhnutelně pojí riziko neschopnosti ho splácet (vinou nemoci, úmrtí, osobního krachu, atp.) a tím pádem i riziko pro jiné lidi. Z toho důvodu psal XCHAOS o přenesení dlužního břemene na banku a já o lichvě coby tabu a šetření coby zdravějším pohledu na věc.
    IKYTKA
    IKYTKA --- ---
    XCHAOS: to jsme si zřejmě úplně neporozuměli (nebo jsem já nepochopil souvislosti).

    nejde mi o nějakou formu postupného odkupu nemovistosti.

    jde mi o to, jak si člověk můe pořídit bydlení ani by spořil v klasické bance, kde jsou náklady na zapůjčené peníze příliš vysoké a především nespravedlivé (za kolik jim je já dávám a za kolik mi je oni půjčují).

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    IKYTKA: no jo, ale u hypotéky je problém ten, že riziko nese ten, kdo bydlí na dluh a splácí ho.

    představ si něco, co je principiálně úplně stejné jako hypotéka - ale v praxi riziko nese banka (např. riziko poklesu tržní ceny nemovitosti - která je dnes podle mě uměle nadsazená a z toho celý systém žije). představ si systém, kde podepíšeš smlouvu o pronájmu s předkupním právem (za fixní cenu) a paralelním spoření na nákup nemovitosti: pro tebe to bude úplně stejné, jako hypotéka (někam něco posíláš, a časem může být dům či byt tvůj) - ale větší část rizika nese pronajímatel (taková smlouva by třeba zahrnovala např. i možnosti si naspořenou částku vybrat v hotovosti, místo aby nakonec došlo k tomu odkupu).
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    LOOKASH_II: spousta těch lokálních měn existuje jen ve formě "kreditu" - tedy vedou se někde nějaké účty. jediný, kdo by pak mohl provádět nějaké machinace, by byla "banka samotná". tedy jde o formu "lokální centralizace" - a podobný mj. buď zcela vylučuje, nebo aspoň nesmírně komplikuje anonymní transakce.

    právě možnost anonymní směny nezanechávající žádné informační stopy je to, co lidi na klasických penězích tolik přitahuje, myslím. vysvětloval jsem to id OLYFKA když psala ten svůj článek - myslím, že z tohoto úhlu pohledu se na to zatím nedívala.

    jinak samozřejmě - celý systém je určen pro lidi, co si alespoň trochu důvěřují, znají se mezi sebou, a jakékoliv větší podvodné aktivity by si určitě všimli. a pokud potřebuješ skutečně "peníze" ve formě nějakého oběživa, a nechceš mít jen záznamy o osobních účtech (což dnešní technologie umožňuje poměrně snadno - můžeš místo kreditek dát lidem třeba kartičky s čárkovým kódem, či tak něco - prostě existují i levnější a jednodušší řešení, než jsou "pravé" kreditky), tak lze emitovat něco na způsob stravenek / vstupenek: v podstatě jakési "jednorázové bankovky" či "šeky", které jsou použitelné vždy jen pro jednu transakci a jeden pohyb na účtě: normálně by sis je "natiskl" u sebe na tiskárně - a konečný příjemce by pak musel být ovšem vybavený např. čtečkou čárového kódu a nebo kód opsat. udržování "nespotřebované" bankovky by zvyšovalo riziko padělání - proto by bylo max. logické, aby jí její první příjemce "vložil na účet" a následně - fyzicky zlikvidoval :-)

    nové technologie každopádně umožní nové přístupy k pojetí peněz, jaké si ani nedávná historie nedokázala představit. už dnes je např. v USA důležitější spíše dobrý "credit rating", než aktuální stav účtu: proto lidé vymýšlí triky, jak si svůj credit rating zlepšit (např. zbytečně nakupovat na dluh, i když mají jinde uložené úspory, ze kterých to pak splácí, apod.)
    PIZI
    PIZI --- ---
    LOOKASH_II: Stejne jako tech nelokalnich. Naklady na opatreni proti padelani musi byt umerne nejake potencialni skode. Cim "hodnotnejsi" mena, tim vetsi zajem o jeji padelani ale tim vetsi moznost poridit si nejakou lepsi formu ochrany proti padelani.
    IKYTKA
    IKYTKA --- ---
    VSOUKOLOHLOR: pomerně uspokojivou odpověď mi přinesl článek Půjčování peněz bez úroku: sen, či skutečnost? o švédské bance JAK.

    Myslím, že půjčování peněz/prostředků je naprosto nezbytné pro společenský rozvoj (pokud člověk nežije jako jogín). Neříkám, že musí být s úrokem, ale musí být akceptovatelné pro účastníky směny (pro mě je to především otázka důvěry - jeden z důvodů proč je banka tolik úspěšná).

    Pořízení VLASTNÍHO bydlení je dle mého názoru velmi důležité (nevylučuje se s různými formami spolubydlení), protoře podnájem/pronájem/zapůjčení nedovolují (úprav mohou být provedeny jen dle vkusu a přání majitele) a ani nemotivují obyvatele k péči o cizí, pronajatou nemovitost.

    Rád bych se tu bavil o skutečných možnostech, které jsou realizovatelné, nebo se již realizují v podmínkách České republiky.
    LOOKASH_II
    LOOKASH_II --- ---
    Uz nekdo vymyslel jak zabranit padelani lokalnich men? Jde to samozrejme proti smyslu solidarity a lokalniho rozvoje, ale pochybuju ze v nasich luzich a hajich by se nenasel nekdo s laserjet tiskarnou a genialnim napadem jak se obohatit na ukor druhych...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KLUSI0:
    IKYTKA: viděl bych to daleko praktičtěji: smyslem lokální ekonomiky je samozřejmě společenský vzestup zúčastněných - tedy, pokud lokální ekonomika nenabízí něco, co někdo z nich potřebuje, tak samozřejmě cílem je získat takový zdroj v "globální" ekonomice.

    problém je třeba výše transakčních nákladů a nejrůznější regulace v té "globální" ekonomice. Nově příchozí jsou extrémně znevýhodněni proti někomu, kdo má již něco naakumulováno. Víceméně celá odvětví se vlastně jen specializují na "parazitování" na práci jiných - a ne, není to obvyklá kritika kapitalismu zleva, toto je neutrální kritika: existují celé rozsáhlé skupiny obyvatelstva, které vykřikují "bez nás nemůžete dělat to, co děláte".

    Lokální systémy směny nabízí potenciál eliminace těhle parazitních nákladů, které komplikují vytváření nových pracovních míst, půjčování peněz, složení se na nějaký společný projekt, apod. Nevýhodou ovšem samozřejmě je, že ten, kdo by přešel kompletně na lokální hospodaření, pak právě bude zcela vyřazen ze hry v té "globální ekonomice". tomu jde předejít dvěma způsoby:

    1) zapojení "exportérů" do LETS systému a volná směnitelnost místní měny. v podstatě v tomto případě je někdo ze zúčastněných schopen dodávat nějaké zboží či služby mimo lokální ekonomiku, ale svoje vlastní potřeby uspokojuje na lokálním trhu. v takovém případě lze vyčkat na vhodný "směnný" kurs (a ten se může měnit např. sezónně - představte si zemědělskou oblast, která něco vyváží v jednom období v roce...) a jednoduše našetřené lokální kredity směnit za skutečné peníze (je zde ale samozřejmě riziko ztráty hodnoty či poklesu kurzu.. ovšem většina skutečné ekonomiky se týká úvah kdo přesně a jakým způsobem ponese riziko nezdaru... a i k tomuto problému lze určitě přistupovat tak, že se budeme zajímat které postupy jsou spravedlivé a které ne...)

    2) použití místní měny pouze pro doplňkové služby: většina zúčastněných má běžný příjem na běžném trhu práce v běžné měně, ale třeba na poloviční úvazek a nebo ne všichni. místní směna se pak používá pro snížení nákladů členů, kteří si pak lépe mohou vytvářet úspory. příklad: třeba komunitní vývařovna. komerční hospoda by musela normálně platit daně, platit soc a zdrav. pojištění zaměstnancům, příliš úspěšná hospoda se navíc pak musí přihlásit ještě k DPH (teoreticky), apod. přitom evidentně: z navařené velkého kotle jídla pro více než jednu domácnost vznikají značné úspory z rozsahu, to samé při společném nákupu potravin ve velkém, apod. LETS systém "stravenek" je tedy dobrý model, jak určit, kolik si kdo v takové společné kuchyni odpracoval - aniž by bylo nutné řešit celou složitou byrokracii a transakční náklady (hygienici, daně, obsluha vs. samoobsluha, reg.pokladny, apod.). Přičemž oproti nějakému systému postupného střídání se všech účastníků "na směny" nebo tak něco může tento systém "stravenek" docela dobře odrážet, jak bylo které jídlo náročné na suroviny, jak se komu povedlo, kdo o ně všechno měl zájem, apod. - to vše jsou věci, které je strašně složité "centrálně naplánovat" a odměnit ty schopnější v daném oboru.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VSOUKOLOHLOR
    VSOUKOLOHLOR --- ---
    Richard Heinberg - Laboratoře komunitní ekonomiky

    S přizpůsobováním Ameriky nové realitě nedostatkových úvěrů, trvale méně dostupných energií, vysoké míry nezaměstnanosti, narůstajícího bezdomovectví a prudce klesajících daňových výnosů budou potřebné nové strategie napomáhající přizpůsobení narůstajících řad lidí s nízkými příjmy. Státní politika navržená k usnadnění úvěrování, snižování úročení hypoték nebo poskytování základní finanční podpory (včetně rozšiřování podpor v nezaměstnanosti) může pomoci krátkodobě, ale z dlouhodobějšího hlediska bude mnoho potřeb lépe naplňováno lokálně prostřednictvím převážně dobrovolnických neziskových organizací, družstev a hybridních veřejno-soukromých agentur a programů.

    dokončení
    VSOUKOLOHLOR
    VSOUKOLOHLOR --- ---
    IKYTKA: Odpovím dost možná kacířsky (členem žádné takové skupiny nejsem a popravdě řečeno moc nevěřím, že to může fungovat, půjčovat peníze nedělá dobrotu ani v rodině, natožpak mezi známými či kamarády): Nepatří snad lichva k rubu stávajícího ekonomického systému (podobně jako i masově rozšířená potřeba "žít ve svém")? Minulý recept na tento požadavek byl poměrně jednoduchý: bohaté věno či kogenerační bydlení. Tuhle odpověď však, obávám se, nikdo nechtěl slyšet... Takže nezbývá než šetřit. Ale jestli to do budoucna k něčemu bude, to si úplně tolik nemyslím...
    IKYTKA
    IKYTKA --- ---
    navážu tedy na můj předchozí odpovědi: Jste někdo členem nějaké skupiny lidí, která dohromady šetří/kolektivně investuje/vzájemně si půjčuje/...? Znáte nějakou takovou fungující skupinu v ČR?

    ...ne, že bych měl něco proti slámo-hliněnému domku, ale tato možnost vylučuje například koupi staršího domku/usedlosti
    JAGA
    JAGA --- ---
    IKYTKA: Jak jsem to teď viděla v Zaježové, tak to se pozvou kamarádi, nebo se vypíše kurz přírodního stavitelství, za který účastníci ještě platí, nakope se hlína, za několik stovek se koupí sláma a dříví (to bude asi největší položka) - a jede se. Chápu, že existují věci jako stavební povolení, územní plán, musí se koupit pozemek, vyřešit takové ty inženýrské sítě a tak podobně - ale v zásadě nemusí být stavba domu otázkou milionů, ale spíš jen statisíců.
    KLUSI0
    KLUSI0 --- ---
    IKYTKA: lokální úvěrní družstvo/kampelička? nic jinýho mě nenapadá
    IKYTKA
    IKYTKA --- ---
    Lokální měny jsou sice zajímavá a bezpochyby užitečná věc, ale jakým způsobem třeba řešit koupi/stavbu domu/bydlení bez využití finančních institucí (banky, spořitelny, ...)?
    VSOUKOLOHLOR
    VSOUKOLOHLOR --- ---
    OLYFKA: Kamarád o LETS před pár lety napsal svoji bakalářku, na VŠE, a obhájil ji. V internetech se mi ji nepodařilo dohledat, kdysi jsem ho o ni prosil, ale bez odezvy, tak kdybyste o ni moc stáli, mohu to zkusit ještě jednou...
    OLYFKA
    OLYFKA --- ---
    VSOUKOLOHLOR: jj, orlik ho dost upravil, pro np je to moc referatovity .)
    kazdoadne tahle verze je podrobnejsi
    VSOUKOLOHLOR
    VSOUKOLOHLOR --- ---
    OLYFKA: Taky v NP vyšel, že? http://novyprostor.cz/

    Umyté nádobí za pokácenou soušku
    autor: Alexandr Budka, Olivie Brabcová
    Mohou v moři peněžní směny existovat ostrůvky směnného obchodu a nepředstavovat pouhou obdobu vykopávek? Nejde o rejdiště potrhlých bláznů nebo naopak prohnaných podvodníků vyhýbajících se placení daní? A kolik hodin angličtiny koupíte za žaludy?
    OLYFKA
    OLYFKA --- ---
    VSOUKOLOHLOR
    VSOUKOLOHLOR --- ---
    O stávajícím ekonomickém systému jinak

    Je ekonomický systém, v němž žijeme, skutečně jediný možný? Lze v jeho rámci uvažovat i jinak? V roce 2010, v období recese, si tyto otázky klademe v seriálu pořadu Člověk a trh o tzv. heterodoxních přístupech v ekonomii. S pravidelným hostem, ekonomkou dr. Naďou Johanisovou z Masarykovy univerzity v Brně, probíráme aspekty současného ekonomického nastavení světa a diskutujeme jeho alternativy.

    http://www.rozhlas.cz/cro6/aktuality/_zprava/769834
    VSOUKOLOHLOR
    VSOUKOLOHLOR --- ---
    Dokumentární film Tomáše Škrdlanta "Lokální a globální: O smyslu blízkosti" - http://www.thinktank.cz/index.php?id=290&tx_ttnews[tt_news]=301&tx_ttnews[backPid]=266&cHash=6b68f91f51
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam