MALKE: tohle není o realitě, nikdy jsem tlustá nebyla, spíš průměr a do plavek se svlíkám nerada, vždycky jsem měla pocit, že se všichni dívají na můj tlustej zadek:)

QUORRA:
MADIETTA:

Mein Gott, zlatej strach z uzavřenejch prostor. Svým způsobem jsou fóbie fascinující. Co by se asi tak mohlo stát? Všichni se seskupí do kroužku, budou ukazovat prstem a posměšně pokřikovat? Ženský, já vás viděla bez plavek - když barrandovský aquapark zvládl mě s devítiměsíčním pupkem (no NEJSEM éterická modelka a mám strije a čert to vem, já i dítě rádi plavem a celkové plavky pro těhotné jsem si nechtěla nablind kupovat, aby to aspoň jakžtakž sedělo), vy zcela nepochybně projdete lidovým soudem bez ztráty kytičky. Ostatně, i kdyby ne, oni lidi nic neříkají. Říká se tomu civilizační nános!:c))

(A už jste slyšely historku o tom, jak jsem ve čtvrťáku dělala jediná z celé školy reparát z tělocviku, protože se celý půlrok chodilo plavat, a já se nechtěla svlíkat do plavek, že jo?:c)) )

QUORRA: já mám jít zítra (dneska) do aquaparku. Modlete se za mě, ať to dám bez psychických následků. :-/

JELENA: 120 kg a velikost 42? :-o

QUORRA: držím palce v boji :) Já byla letos u toho moře s vyučujícími i studenty z VŠ (už podruhé), a dokonce i se svým šéfem - myslím, že teď se můžu svléknout před kýmkoli ;)

_BENNY: však jo, já neříkám, že se má každej, kdo dělá nějaký hovadiny, jenom plácat po zádech. Mně jenom vadila ta zdejší argumentace stylem "je fakt odporná, mělo by se jí to říkat do očí". Tím to "chtění s tím něco dělat" navodíš až v druhé vlně po "chtění sežrat tabulku čokolády".

QUORRA: Já jsem nějak zjistila, že moje láska k plavání je silnější než blbej pocit ze svlíknutí se do plavek ;) Nestyď se, ve vodě tě stejně nikdo neuvidí (a co já bych dala za tvou váhu ;))

QUORRA: Vážím cca 120kg. Moře jsem si letos velmi užila ;)

QUORRA: važ se po dni volna, tj po dni bez sportu. Já zjistila, že po intenzivním pohybu sem hnusně těžká. Asi zadržují svaly vodu.

Já se sem vetřu se skromným chlubením, že mi nevadí se vážit co tři dny, a teď jsem to vydržela asi pět a zvážím se až zítra.

JELENA: v tom seznamu, cos dala, můžu zase šutrem házet :D
(Jo zapomněla si moc kávy a ošklivé diety, tam čisté svědomí nemám :)

JELENA: presne tak, takze ja se rozhodne nebudu divit, pokud me ten slak trefi ;)

JELENA: on si imho musi clovek hlavne pomoct sam, uz jenom tim ze zacne chtit. a moje omezene osobni zkusenosti nenasvedcuji tomu, ze by cesta smerem k nekonfrontaci s realitou vedla ke kyzenemu cili. nakonec se imho stejne musi clovek postavit pred zrcadlo, rict si ze takhle to ja nechci, a jit s tim neco delat. zminovani pozitivnich prikladu je jen politicky korektnejsi zpusob te konfrontace.