CORNELA: tady nejde o to, že s dětma se nic nedá. Já s dětma podnikala a podnikám všechno, co chci. Ale jde o to, že žena s malýma dětma, zvlášť pokud k tomu ještě pracuje, je v mnohem větším zápřahu a stresu. Já nikdy pracovat nepřestala, pokaždé jsem začínala znovu hned po návratu z porodnice, v podstatě jsem na plný úvazek makala a na plný úvazek se věnovala dětem, většinu dní jsem měla na spánek tak 3-4 hodiny a byla jsem permanentně unavená. Unavený tělo a zejména mozek chce přísun energie, kterou jsem mu dodávala jídlem, zejména cukry. Přivodila jsem si obezitu, spánkovou deprivaci a deprese.
Zlepšilo se to jednak v okamžiku, kdy jsem začala brát antidepresiva, ale opravdové zlepšení nastalo, až když byly obě děti v institucích, já mohla zase začít pracovat jako normální člověk a více spát. Najednou jsem měla i víc energie a odhodlání dodržovat správnou životosprávu a hubnout.
Nechci tím nic omlouvat, můžu si za to sama, ale prostě životní okolnosti byly takové, že jsem měla děti, protože jsem je moc chtěla, ale zároveň mi situace nedovolila přestat pracovat. V totálním vyčerpání fakt nelze hubnout. Nebo možná to jde těm, co ve stresu nejí. Já to mám naopak.