• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ARGANNAHObezita
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    GENTIANA: psychiatrická hospitalizace, co jiného
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    MAR_TINA: Já mám v poslední době takový... hm, problém? Prostě mi ty věci nijak zvlášť nechutnají, takže vyžeru bonboniéru, protože hledám ten bonbón, kterej bude chutnat jako bonbón, protože sakra vím, jak má chutnat pralinka. No a taky si absolutně nepamatuju, jestli jsem jedla, co, kdy naposled a tak. Takže se pokouším si to nějak hlídat, protože jsem schopná fakt sníst kilo čokolády - nebo sterilovaného hrášku, to je vcelku jedno - a za půl hodiny si to nepamatovat.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    TEKKIT: on ten jídleníček vyvěšený v hlavě se utvoří docela rychle. A tu pauzu bych klidně doporučila i přes nedosažení ideální váhy. Nelze tři roky v kuse neustále "hubnout". Jakmile se podaří dosáhnout nějaké přiměřené stravy a návyku na pohyb (nemusí to být jenom sport, prostě dost pohybu v běžném dni) , dá se klidně střídat půl roku udržovací režim a pak zas nějaké měsíce ten hubnoucí.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    TEKKIT: jasně, to snad ani nejde
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    MARKYSHA: rozumím, určitě máš pravdu že to musí mít řád. Problém, ale vidím právě v tom jestli je možné dlouhodobě striktně dodržovat nějaký rozpis, byť tedy s nějakým pravidelným bonusem...

    předpokládám že po dosažení nějaké kýžené mety (ehm, ale ženská nebude nikdy spokojená že?:)), by člověk už měl mít tolik informací (složení potravin, množství...) a "sebeznalosti" /co mu osobně funguje a co ne/, že by snad mělo být možné mít takový jídelníček "vyvěšený v hlavě" tak nějak dle potřeby. Zjednodušeně řečeno: pokud máš jít s přítelem na výroční večeři, tak se neomezuješ, ale přizpůsobíš tomu jídelníček před a po...

    oproti tomu systém "každou středu jeden dortík" mi přijde naprd...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    TEKKIT: no a to je ten průser u obézních, ti jak to nemají vyvěšený v hlavě a na lednici, tak se dostanou velice rychle zpátky. Možná mluvíme o tom samým, určitě není v lidské přirozenosti se navždy zřeknout všeho nezdravého, jen je dobré si prostě řízeně zařadit do jídelníčku něco nezdravého, ale tak aby to bylo v plánu a nebylo toho moc nebo často. Hlavně ne výjímky, to je cesta do pekla.
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    MARKYSHA: Já myslím, že to Martina nemyslela ve stylu "půl roku futrovat dle libosti co mi přijde pod ruku". Ale že je z dlouhodobého hlediska (právě ve smyslu "udržovacího režimu")lepší nežli mít celé léto chuť na nanuka, si toho nanuka občas dát...Aby si ten mozek trochu "odpočinul".

    To vůbec nemusí být v rozporu s "udržovacím jídelníčkem" o kterém mluvíš...

    Souhlasím s tím, že ten udržovací jídelníček vyžaduje stejně jako redukční dieta disciplínu, to nepochybně. Ale srovnání s alkoholem nebo kouřením je irelevantní. Alkohol a cigarety jaksi k životu nepotřebuješ. Takže se jim můžeš prostě úplně vyhnout. Jíst (a spát), ale musíš. Nedá se to nijak obejít...Skladba jídelníčku s předpokladem že to má být dlouhodobě udržitelné toto musí zohlednit...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MAR_TINA: já mám obavu, že to nejde, že se to plíživě vrátí, kde to bylo. Podobně jako kuřák a alkoholik se musí hlídat celý život, proto si myslím, že jsou důležité ty udržovací jídelníčky.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    Já jsem hlavně měla pocit, že Madietta si povzdechla, že v psychicky náročných situacích neudrží jídlo na uzdě a proto tloustne a nežádala se o žádné akutní řešení. Ani nepsala, že právě teď hned honem chce hubnout.

    Já mám pocit, že v životě obézních je také důležité si umět dát pauzu od soustředění se na jídlo a prostě chvíli žít a neřešit (případně řešit jiné stejně důležité problémy) . Je sice dobré mít jídlo ustálené do té míry, že se v té pauze netloustne a neztrácejí vybudované návyky, ale roky žít v režimu "myslím na redukční dietu" není dobré.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    MADIETTA: Jo. CARODEJNICE, jedno mínus máš i ode mě, pochopila jsem to úplně stejně: "Takže jakože nevíš, co chceš, máš nějaký ideál lékaře, ale netušíš, co by měl umět, a když ani nemáš představu, co bys chtěla, tak jak vůbec ty huso čekáš, že něco vyřešíš? Si to nejdřív ujasni." Ne že by na tom něco nebylo, ale vyznělo to krajně urážlivě.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    CARODEJNICE: tvůj příspěvek pro mě celkem jednoznačně vyzněl jako posměšné "tlustá kráva neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane".
    CARODEJNICE
    CARODEJNICE --- ---
    TUILE: OK, zajímají mě konkrétní slovní spojení a konkrétní napsané výrazy, protože o nějakém "tónu" nemůže být v příspěvku psaném na mobilu řeč. Psala jsem to s touhou pochopit co MADIETTA očekává a potřebuje od odborného personálu.
    TUILE
    TUILE --- ---
    CARODEJNICE: v teto psane forme to vyzniva velmi povyseme a ironicky nehlede na tema.

    (pripomona mi to komunikaci 77white v auditku pred a po, ktetej mozna nema uplne blbej nazor, ale uplne blbe ho prezentuje)
    CARODEJNICE
    CARODEJNICE --- ---
    MADIETTA: Navážím? Dělám krůtu ?? Teďka tomu nerozumim. Jen jsem si "nahlas" shrnula to, co jsi napsala, abych si z toho pro sebe (jakožto osobu s obézními do styku pracovně přicházející) něco vzala. Nerozumím Tvé naštvané (?) reakci a moc nechápu ani ty mínusy (6?!?) u mého příspěvku, který jen přeformuloval Tvoje slova, abych jim lépe porozuměla.

    Docela by mě zajímalo, co považuješ za návážení a dělání krůty (když už jsme u toho) - možná totiž v komunikaci dělám něco děsnýho a neuvědomuju si to :)

    Neboť propadám trošku trudomyslnosti a začínám mít pocit, že jakmile se shrne verbální (zde tedy písemný) projev osoby obézní osobou neobézní, je z toho tragédie a oheň na střeše a "ty se do mě navážíš, protože sem TLUSTÁ" a tak se s celou svou intervencí můžu jít vycpat, páč to nikdy nikam nepovede..
    JAJITA
    JAJITA --- ---
    CORNELA: Už jsem to tu psala, u zde v regionu vyhlášeného obezitologa jsem byla. Po testech mi oznámil, že mám obezitu 1. stupně, jako bych to sama nevěděla :/
    Navrhl mi Lindaxu, tu jsem kvůli AD odmítla,, AD jsem v OA hlásila! Další návrh byla krabicová dieta za 9 litrů měsíčně a další 3 měsíční cvičení v nejsnobštějším a nejdražším cvičebním komplexu v OL.
    Po mých námitkách mě s konstatováním, že teda neví, co se mnou, předal sestře, která mi osvětlila talířkovou dietu a nasadila 4 400 Kj.
    Vydržela jsem to necelé 2 měsíce, sundala 4 kg a pak odpadla :/
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MADIETTA: to mě mrzí:( držím palce v boji, je to peklo ty deprese:(
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MARKYSHA: byla jsem morbidně obézní, pak jsem měla dobré období a dostala jsem se do pásma mírné nadváhy, ale myslím, že jsem zase na nejlepší cestě do těžké obezity, psychika je na propastném dně.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MADIETTA: tak já se s psychoušema taky nebavím o jídle, ale pomohl mi se sebevědomím a tím jsem získala životní sílu něco se životem a sama se sebou dělat. Já tě zas tak moc neznám, ale z komentářů ostatních jsem vyrozuměla, že obézní se cítíš jen ty sama (což bohužel není můj případ, já objektivně i subjektivně prostě obézní jsem) a zřejmě jsi i moc pěkná ženská, takže to taky bude o tom sebevědomí a tam doporučuju hledat, on ten psycholog musí sednout. Psychiatři bývají spíš o té medikaci, ta moje teda i psychoterapeutka, ale ta mi taky nepomohla tak moc jako psycholožka. Její krédo je, že když na ní stesky na váhu vybalím, tak dostanu storku, kterak má tlustou kamarádku, která je tak skvělá osobnost, že klofla nejpěknějšího kluka v ročníku a to na mě moc teda nezabírá..
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    CORNELA: máti chodí k dietologovi na pravidelné kontroly už roky, ptala jsem se jí, jak to probíhá, a v životě jsem neslyšela, že by ji poslal za psychologem nebo internistou.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    CARODEJNICE: já fakt nevím, proč se do mě navážíš. Ano, netuším, kdo by mi mohl pomoct, proč bych to nepřiznala, nechápu, proč kvůli tomu ze mě děláš krůtu. Psychiatr mi nepomohl/nepomůže, psychologů jsem vyzkoušela několik a nikdo se tím nebyl ochoten/schopen ani okrajově zabývat. O dietologii mám představu, jakou jsem psala, a mám za to, že výživové rady nepotřebuju, opravdu jím dobře, střídmě, zdravě a vyváženě - pokud jsem v pohodě, a pokud nejsem, žádný odborně sestavený jídelníček mi nepomůže. Možná jsem pitomá, ale v oblasti specialistů už mě žádný další obor, který by se zabýval psychickými příčinami tloušťky, nenapadá. A navíc já si tady nestěžuju a nečekám, že za mě někdo problém zázračně vyřeší, prostě jsem popisovala stav věcí. Tvůj jízlivý tón vážně nechápu.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam