POMYJAN: proklikal jsem to, ale působí to dost depresivně - je to tak? má se cenu na to dívat?

ENDREW: Tipuju si, že si to spočte rozdíl v hmnotnosti mezi nocí a dnem a vydělí průměrnou váhou jedné létavky. Pokud se rozumí aktivní včelou i mladušky atp, tak bych to ještě poupravil o podíl létavek na včelstvu. Ale nevím, váhu nemám.

Zajimavy, jak to pozna ty aktivni vcely?

Vidis, to me nenapadlo. Je to cca 0,5kg/noc. Vecer jsou to asi navrativsi vcely, ale ze to trva az do rana mi neslo do hlavy... tady treba dnesni noc.

Kdy začínáte dělat oddělky, při jaké nejnižší teplotě?

A co plnění oplodňáčků? Při jaké nejnižší teplotě?
--

Narodilo se mi 12 panušek a venku je teď zima (v noci i -) a moc nevím, co s nimi. Zaškolkoval jsem je a dal jsem je zpět do úlu, ze kterého pochází nad mateří mřížku, ale nevím nevím ...

KOOTCHA: Váhu nemám, ale nemůže to být nějak spojeno s vlhkostí? Med je hydroskopický, takže je možné, že když je chladno a vlhko, tak to včely nestíhají odvětrat a med naopak navazuje vzdušnou vlhkost...

O kolik ti to přibývá?

Kdo máte váhy, děje se vám taky to, že každou noc váha až do rána přibývá? Víte proč? Mě to dost překvapilo, ale je to tak každej den...

KOTILION:

1) Jestli to chýpu dobře, tak půdorys je stejný, ale hloubka je jiná (větší o 6 cm). V tom případě bych prostě dal ten starý nástavek dolů a nahoru přidal ten hlubší a převěsil do něj dva rámky plodu, tím se včely natáhnou do toho nového hlubšího a postupně jej osídlí. Časem by mělo jít ten spodní vyřadit - můžeš si pomoct mateří mřížkou. Ale včelařím na 2/3 Langstrotech, takže s velkými bednami nemám zkušenost.

2) Tohle bych řešil jen tou rotací, jak píšeš. Udělal bych to ale až bude tepleji. Sám si ale nejsem jistý, co to přesně znamená - viz můj dotaz:)

Zbylo mi ze zimy dost zásob a tak plánuju včely nazebrovat, ale dělal jsem to jen jednou a ještě v Praze, kde je teplo (tam jsem to udělal už koncem března). Kdo zebrujete, při jaké průměrné denní teplotě? Jak je teď teplo, tak si říkám, že bych už do toho šel, aspoň u těch silnějších rodin. (Jsem v 550mnm / Vysočina.)

Zdravim, aktualne prechazim z miry 39x24 na 39x30+39x17 a chtel bych se vas zeptat, jak byste postupovali s rozsirovanim ted na jare:

1)Mam tri vcelstva, ktera prezimovala na 2x39x24, aktualne jsou zuzena na 2x7 ramku.
Potreboval bych je postupne presidlit na 39x30, ale nevim, jak je o tok velky prostor rozsirit, abych jim neuskodil. Napada me nekolik reseni, ale nejdriv bych zkusil, co napdne vas.

2)mam jedno vcelstvo, ktere sidli na 39x30, ale nema ramky vystavene az po spodni loucku a navic jsou ve velke mire zanesene pylem. Horni nastavek je 39x17 Kde maji aktualne plod a trochu zasob. Premyslim, ze bych tyto dva nastavky prohodil. Sice bych tim roztrhl plodiste(cast plodu je i na te 39x30 nahore), ale zacaly by plodovat ve velkym nastavku a nejspis by ho dostavely i po spodni loucku. Co myslite?

přeposílám:

Milé kolegyně, milí kolegové

Projekt Se včelaři o včelách, Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 a Spolek Hájovna Vás zvou na přednášku

ZKUŠENOSTI EVROPSKÝCH VČELAŘŮ VARROARESISTENZ

Místo konání: Goethe Institut (Masarykovo nábřeží 32, 110 00 Praha 1- Nové Město

Datum a čas: 13.3. 2024 v 18:00

Vstupné: při on-line registraci 100,-Kč; bez předchozí registrace 150,-Kč.

Odkaz na registraci – https://forms.gle/GV27Mj3i5ZP1Mx1j7

Přednášející: Tomáš Moravec
O lektorovi:

Samostatně včelaří přes 15 let v nástavkových úlech v Podještědí (v okolí Českého Dubu). Postupně prošel od tenkostěnných úlů na rámkové míře 39*24 cm ke kombinovanému včelaření s vysokým plodištěm a nízkými medníky. S částí včelstev kočuje.

Vystudoval SOU Včelařské v Nasavrkách, Saskou včelařskou školu v Drážďanech a absolvoval několik stáží a studijních cest/pobytů na velkých včelařských farmách v Čechách i zahraničí.

O přednášce:

V lednu (Drážďany) a únoru (Budyšín) 2024 proběhly v Sasku 2 zajímavá včelařská setkání. Konference v rámci projektu Varroresistenz 2033 byla setkáním šlechtitelů a výzkumníků hledajícím "evropskou" včelu na odolnou proti Varroáze. Prezentovány byly cesty šlechtění k varroaresistenci i varroatoleranci. Přednášející seznámili přítomné s jejich postupy, prostředky a výsledky. Představitelé obou směrů hledali cesty možné spolupráce a kooperace.

Včelařský konvent Budyšíně připomněl historii Adama Schiracha (1724–1773) jeho včelařské poznatky. Další přednášky byly mj. věnovány Inteligenci včel, Sršni asijské, Produkci mateří kašičky a Ekologii opylování a konkurenci opylovačů.

KUATO:
KOOTCHA: jj, vlastně jsem zapomněl říct důležitý údaj: jsem v 550 mnm, Žďárské vrchy, je tu teď nejvýš přes den tak 10C, spíš méně, v noci ještě někdy mrzne. To současné stanoviště je u potoka v takové mrazové dolince.

KUATO: ty je máš kde? Asi někde níž, ne?

Každopádně díky moc za názory/rady!

KUATO: to boužel, tak daleko už jsou lesy krakonošovy:) ale mezi současným a tím lesním stanovištěm, kam je chci dát, si myslím, že opravdu nelétají, protože je to do kopce a přes louku, kde fakt hodně fouká (Vysočina). Takže si říkám, že když je přemístím, tak stejně nebudou zalítané zpět ... ale nevím, no.

Ty tři dny u lesa, jak navrhuješ, bys je věznil, nebo proč tři dny?

ZAHRADKAR: tři dny někde u lesa nemožno?