TRAVIX: nelze si nevšimnout jednotného postoje.. ale projdu si, máš nějaké doporučení?


YMLADRIS: na uk, vidím hlavní problém v ustrnulosti struktury, hiearchie, rozhodování etc. Imho není v kompetenci státu do toho zasahovat, samotná uk by podobnou revoluci měla iniciovat ze svých řad ale jak je dlouhdobě patrné, zatím iniciuje nezásadní úpravy (ano velmi laický pohled). Samotné školné nepřináší žádný apel na proměnu struktury uk. Ani pořádně nevím jak definuje naložení s penězma. Imho peníze opět skončí ve stejném pro humanitní studia neefektivním způsobu financování. Současně a to je můj předpoklad, vláda v příštím rozpočtu sníží dotace na školy v rozsahu placeného školného. Můj předpoklad je postavený na tom, že vzdělání a výzkum je neustále z daní podfinancováno.


JELENA: Turecký trh je obrovský! V knihkupectví najdeš spoustu literatury, ale jakmile se dostaneš k reflexi vlastní turecké moderní zkušenosti, ke kurdům, arménům, zjistíš že většina textů byla napsána turky v zahraničí. On ten tatíček ataturk je modla napříč generacemi. Lidi co jim to smrdělo jsem našel, ale že by měli přesně nastudováno čím, to už ne.

Strategie pro implementaci kritického myšlení se týká vyššího vzdělání. Právě až na vš máš dostatek prostoru k studii problematiky z různých úhlů. Na zš/sš získáváš širší vědomosti a ideálně se začínáš specializovat až na vš. Ano kritické myšlení je třeba osvojovat od útlého vzdělání, ale např. zavedení normovaných maturit zrovna o nějaké podopře názorové pluraity nesvědčí.

RUDOLF: Probůh, ale Turecko...
máma měla nakladatelství, spolupracovala s cizinou a zrovna v Turecku - tam vycházelo tak málo knížek, že s nimi nemělo vůbec cenu jednat. V září jsem byla v Istanbulu a překvapil mne knižní veletrh na nádvoří Modré mešity - úžasný! Takových knih a nejrůznějších žánrů (beletrie, knihy o umění, filosofie, rozhovor přírodnch věd s náboženstvím...)! A lidí kolem jak much - měli zájem! Tohle se zrovna tam podle mne výrazně lepší.
Plus ohledně zájmu o literaturu, kritického myšlení atd. nelze vynit vysoké školství a ekonomické myšlení u lidí na prahu dospělosti - o to se mají postarat základní a střední školy.

Dne 3. června 2010 vedení univerzity omylem rozeslalo přísně tajný strategický plán, v němž rozdělilo manažersky existující katedry podle množství peněz, které škole přinášejí, na „zlaté“, „stříbrné“ a „bronzové“ a připravilo razantní restrukturalizaci. Jejím účelem je zrušit ty obory, které škole nepřinášejí miliony a ušetřené peníze investovat do těch oborů, které miliony přinášejí, aby vydělávaly ještě více. Hrozí naprosté zglajšchaltování práce univerzity a likvidace velkého množství oborů; odborový svaz univerzitních pracovníků odhaduje, že ohroženo je až 600 učitelů z cca 1500 akademických zaměstnanců univerzity.
Právě v důsledku tlaků, aby škola co nejvíce vydělávala na školném a na grantech, na úkor všeho ostatního, včetně péče o studenty, byla zlikvidována demokratická struktura britských vysokých škol, které se staly obětí kabal manažerů, kteří školy vandalizují způsobem, neslučitelným s akademickou praxí.
Generální tajemnice odborového svazu vysokoškolských učitelů ve Velké Británie University and College Union Sally Hunt však schůzi informovala, že akce odborového svazu proti propouštění univerzitních učitelů byly dosud úspěšné a vyjmenovala asi deset britských univerzit, kde bylo vedení školy donuceno od násilného propouštění akademických pracovníků upustit.
V souvislosti s těmito zkušenostmi ze současného britského vysokoškolského systému je velmi naivní představa, že „zavedení vysokoškolského školného“ povede ke „zkvalitnění výzkumu a výuky“ na českých vysokých školách. Naopak to povede k obdobné proměně českých vysokých škol v mlýnky na peníze a k likvidaci všech „nevýdělečných“ nebo „nedostatečně výdělečných“ oborů. Zavádění vysokoškolského školného se tak, podle britské zkušenosti, jeví ve svém důsledku naprosto drastickým útokem na ideu univerzity, akademického výzkumu i nezávislého pluralitního vzdělávání.

http://www.blisty.cz/2010/6/10/art53008.html

Silná káva.

Pokud jde o školné a vzdělání, tohle je zajímavé čtení:
http://www.libinst.cz/etexts/rothbard_vzdelani.pdf
Je to sborník s texty Murraye Rothbarda, Jamese Tooley, Josefa Šímy, Radima Valenčíka a Petra Matějů na téma Vzdělání a trh.

RUDOLF: Můj největší apel proti školnému je v tom že nijak školy nedonutí změnit svojí strukturu, nepřinese víc financí

toto neni zrovna pruhledne, rozvedes nejak vic?

RUDOLF: oprava.. né dva čtyři..

BINARY_PARANOIC: ad ti "nemotivovani" - tak presna cisla nemam, ale z moji zkusenosti tyhle konickove obory lidi zpravidla studuji jako paralelni VS, tj. dela nejaky obor kterej ho bude zivit a k tomu chodi na umenovedu. Za prachy by asi nechodil (mozna, tezko rict)

BINARY_PARANOIC: Chapu, tak to se rozchazime v zasadnich filosofickych predpokladech. ja to beru tak, ze poslanim skol je a) pomahat lidem aby se lepe uplatnili v zivote b) vyzkum. To prvni poslani se naplnuje blbe, kdyz se ucitel zasadne identifikuje s tim, ze je ikonograf, ale vubec s tim, ze jeho studenti se taky musi v zivote pak uzivit.

Z meho pohledu ano klidne at jsou dva typy VS: vyzkumne orientovane univerzity, kde jsou spickovi akademici a kde se sice poskytuje vzdelani prakticke pro zivot, ale soustreduji se tam i studenti ze kterych pak nejspis bude dalsi generace vedcu atd. A profesni VS, ktere si neresi ikonografii. Ale opet, tuto diferenciaci nemuze provest nic jineho nez trh.

Filosoficky neverim ze by mel nekdo shora to rozhodovat. Ty to beres tak, ze je tu nejaky statni rozpocet a nekdo, kdo rozhodne centralne, zda mame penize na vyzkum ikonografie? A neni vhodne to regulovat zespoda?

YMLADRIS: to jo, ale já si prostě nemyslím, že by měla VŠ fungovat jako firma. Primárním cílem VŠ by neměl být finanční zisk (firma), ale kvalita výstupů (akademická půda). Ještě jednou tě odkážu na tento článek: http://www.blisty.cz/2010/6/10/art53008.html – tam je jasně dokumentováno, že „firemní“ chování vzdělávacíh institutů má (či může mít) negativní dopad na akademický charakter vysokého školství. Snaha „za každou cenu vydělávat” povede k eliminaci méně ziskových oborů, populrizaci (v negativním slova smyslu) těch výnosných a tím degradaci úrovně vysokoškolského vzdělávání (zbyde jen mnoho „továren na peníze“ a několik málo elitních škol).

Mimochodem – z čeho uvozuješ, že nyní na těch humanitních oborech studují studenti, kteří nejsou motivování (pokud jsem dobře pochopil poznámku, že po zavedení školného se odfiltrují a zůstanou právě jenom ti motivovaní)? Motivováni rozhodně jsou, páč nejsou zas tak (ekonomicky) blbí, aby si nespočítali, že jejich obor jim zrovna moc jistot pracovních příležitostí do budoucna nedává. Ale to přeci nemůže být důvodem pro zrušení studia historie nebo tebou zmiňované religionistiky...to by byl přeci útok na zákady naší kultury.

Zužovat přínos vzdělávání jen na finanční zisk je velmi krátkozraké...

BINARY_PARANOIC: Asi nejsem srozumitelne: JASNE, ze AKADEMIK je AKADEMIK ;-). Taky jich znam mnoho a mam je rada. Tak svet funguje. Ja nekritizuju akademiky za to ze nejsou podnikatele, ja jenom konstatuju, ze VS jsou rizeny akademiky. Protoze neni 'opravdovy' konkurencni tlak.

BINARY_PARANOIC: V cizine je to tak, ze jak jim tam univerzity funguji jako firmy uz dlouho, tak vedle akademicke obce skoly funguje rozvetveny management, ktery dela akademikum servis, takze ti nic neresi, pouze svoje 'ikony'.

Fajn. Jenomze v takove zemi nezijeme. Na nasich skolach management = akademici.

Predpokladam ze souhlasis, ze to neni nejlepsi a lepsi by bylo, aby se skoly zlepsovaly. Jak ale donutit skolu, aby se CHTELA zlepsovat, aby napriklad najala A ZAPLATILA managery, kteri budou delat akademikum servis? Kdyz vsechny skoly dostavaji stejne penize bez ohledu na kvalitu, plus na skoly se prijimaji cim dal horsi studenti?

Muzu to vyjadrit i tak, ze prave proto, aby Jan Ryot nemusel fusovat do ekonomie/managementu, je dobra vec skolne, ktere ukaze opravdovy zajem o ikonografii... ... a pokud je Ryotova katedra super, budou mit vic penez.

Jako, urcite to bude pro humanitni obory bolestne. Za poslednich 20 let byl obrovsky boom. Ted se treba ukaze, ze lidi za studium tech oboru platit nechteji. Vydrzi jen spickove katedry, kam budou chodit motivovani studenti. Urcite kolem toho bude plno emoci.

BINARY_PARANOIC: Příp. u nás působící pan Sedláček – člověk v praktickém životě zcela mimo (ostatně dodnes i přes svůj pokročilejší věk žije u své matky), nicméně nesmírně vzdělaný vyučující s dechberoucím všeobecným přehledem, jehož přednášky z estetiky jsou možná poněkud „neatraktivní“, ale z odborného hlesika rozhodně hodnotné. :)

V opačném případě by to mohlo dojít do situace, na níž jsem upozorňoval odkazem níže – http://www.blisty.cz/2010/6/10/art53008.html

YMLADRIS: ok, děkuji. Jen si zkus uvědomit, že mnoho kapacit (zvláště humanitněji zaměřených oborů) prostě ekonomického ducha nemá, ale jinak jsou nenahraditelní. Např. i u nás přednášející prof. PhDr. Ing. Jan Royt – to je z celoevropského měřítka špičkový odborník na středověké umění a ikonografii. A mnoho dalších – úroveň jejich výuky nemá žádnou významnou spojistost s jejich vztahem ke škole jako k „firmě“. Oni prostě přednášení obor, který mají rádi, z lásky pro tento obor. Nevidím jediný důvod, proč by měl být profesor přednášející středověké umění zároveň „managerem, obchodníkem, podinkatelem“. To přeci nemá s kvalitou jeho výuky žádnou spojitost. Ekonomie opravdu není matkou věd a bylo by vpravdě nešťastné hodnotit kvalitu vyučujících jen podle jejich schopnosti ekonomického myšlení...

BINARY_PARANOIC: Vystudovala jsem informatiku a pracuju na VS jako neakademicky pracovnik.

BINARY_PARANOIC: Viz. můj příspěvek níže a k tomu doplňuji, že někdy i přes veškerou snahu je možné, že se práci sehnat nepodaří, což je docela možné...dle mého je medicína jeden z oborů, na kterém nemůžeš moc pracovat, viz. moje matka.Naopak docela dobrý to mají ajťáci viz. můj otec, který si při studiu na MatFyzu stíhal vydělávat nemalé obnosy, které by si student(ka) na medině v žádném případě nevydělala ani za celou dobu studia...

BINARY_PARANOIC: Naopak... zažil jsem přesně toto ve státech. Nejen firmy, ale i státní správa, armáda, námořnictvo, domobrana, město - ti všichni se koukali po prospěchu studentstva, docházce! výsledcích standardizovaných testů, oslovovali talentované a snažili se je na něco podobného uhnat.
V současnosti to v ČR tak u armády třeba také funguje.

A je to pro mně jeden z velkých argumentů pro.

Plus jeste jeden pohled - k te filtraci studentu. Za minuleho rezimu VS fungovaly na principu smernych cisel, tj. v planovane ekonomice se predem rozhodlo ze potrebujeme 4 veterinare, 15 inzenyru, 1 umovedce. Ostatni zajemci o obor nemeli sanci vzdelani ziskat.

Nyni kdokoliv muze studovat cokoliv, "kdyz udela prijimaci zkousky". Vzniklo mnoho novych VS. Pro vysokou skolu plati, cim vic studentu, tim vic penez. MSMT za poslednich 20 let zkousi ruznym zpusobem regulovat pocet lidi na VS (ale nemluvi uz samozrejme do struktury oboru), protoze samozrejme stat neni tak bohaty, aby dotoval libovolny pocet vysokoskolaku. Skoly k tomu maji ruzny postoj, vim urcite ze nektere braly v nekterych obdobich i studenty navic (jako by je ucily zdarma). Jsou na to ruzne nazory.

Skoly si zvykly nejak na vyssi pocty studentu. Ma to negativa (nekteri ucitele se nebyli schopni adaptovat na to, ze uz neuci 25 studentu ale 250), ma to pozitiva.

Co se ale deje ted je, ze konci boom zajmu o VS. Demograficky vyvoj ze, ze je mnohem mene deti, za druhe vsichni ti kdo za komousu studovat nemohli si to uz dodelali. Skoly jsou nicmene ted nadimenzovane na nejaky pocet studentu. Da se uvazovat logikou takovou, ze bez zavedeni skolneho horsi skoly/obory uz budou brat opravdu KAZDEHO, protoze studenty nutne potrebuji (nechteji prece propoustet lidi, pronajimat budovy atd.) Uz ted jsou obory kam se prijima bez prijimacek.

Skolne muze byt nastrojem, ktery pomuze diferencovat, o ktere obory/ktedry maji studenti opravdu zajem (jsou ochotni investovat do studia na nich) a ktere proste umrou, protoze nejsou dost dobre [ at uz kvalitou nebo proste obor 'religionistika' holt je konicek ]

Jsou samozrejme ruzne mozne napady jak mnozstvi skol/mist na nich zase nejak snizit. Ale jak? Sestavi se komise, ktera bude posuzovat ktera skola je dobra a ktera ne, tj. UK smi prijmout 1000 studentu, zatimco UHK jenom 100? Takhle to zatim castecne funguje, ale protoze to proste spis reflektuje stavajici stav, je to akceptovano. Ale v momente, kdy by se radikalne zacaly pocty snizovat, vypukne nechutny a nespravedlivy boj. Pricemz snizeni je asi nevyhnutelne. respektive, stat nema penize ani na mnohem dulezitejsi veci, nez drzet na studenty na oborech, kde ani nejsou prijimacky.

Ted tusim na VS nastupuje 60% populacniho rocniku. Nehledala jsem jak ta demograficka krivka je, tj. zda za par let aby bylo stejne studentu (tj. stejne zamestancu na VS, ...), tak by se muselo brat 110% populacniho rocniku nebo co.

Diskuse v tomto klubu jsou vedene vetsinou z pohledu nejakeho jednotliveho studenta, jak ovlivni jeho zivot to, ze misto leasingu auta bude splacet pujcku na skolne.

Skolne se ale IMHO zavadi proto, aby nase VS skolstvi bylo postupne konkurenceschopne. To je v dlouhodobem meritku dulezitejsi, nez ze slecna mela psychicke problemy s tim, ze delala skolu pri praci...

P.S. nevim jak to _presne_ ted s financovanim VS skol je (jestli aktualne jsou normativy, v jake vysi atd.). Pracuju na VS, ale ne jako akademicky zamestnanec, takze berte jako info z druhe ruky, argumentace by ale v zasade mela byt validni