Autonomie nemá manuál | | A2 – neklid na kulturní frontěhttps://www.advojka.cz/archiv/2021/21/autonomie-nema-manual...
Zapatisté se profilují jako hnutí, v němž není místo pro žádný druh diskriminace, ani pro tu genderovou. Mohli byste popsat roli žen v hnutí?
Když se v devadesátých letech chystalo povstání, ženy nejdřív o ničem nevěděly, protože muži se báli vyzrazení. Kvůli utajení navíc probíhaly všechny přípravy v noci. Muži odcházeli a vraceli se za úsvitu, celí od bláta. Manželky se jich začaly ptát, kam to chodí a jestli třeba nemají milenku, zkrátka způsobovalo to rodinné problémy. A tak muži museli svým ženám říct, co se děje. Ženy pochopily, že půjde o ozbrojený boj, a postupně začaly uznávat, že nic jiného nezbývá. Nejvíc se ale našim prvním soudružkám líbilo, že si muži zakázali alkohol. Začaly tedy připravovat kukuřičné placky tostadas, pinole a další proviant, kterým zásobovaly povstalce v horách. A také to všechno dělaly v noci, aby se neprozradily. Přes den by se totiž příbuzenstvo mohlo vyptávat, k čemu toho tolik připravují. Muži uznali, že zapojení žen je nezbytné, a to včetně boje. Naše sestry měly na výběr: mohly z nich být domobrankyně (milicianas), nebo povstalkyně (insurgentas). Hodně z nich se rozhodlo bojovat se zbraní v ruce a začaly se na to chystat. Nebylo to snadné, například vůbec nebyly zvyklé na kalhoty, u nás je nosili jen muži. Těžko ale mohly projít vojenským výcvikem v sukních. Vzdělávaly se ale i politicky na tajných shromážděních. Když se jich někdo ptal, kam jdou, říkaly, že pro kukuřici, na dříví… Daly také dohromady krejčovské dílny a šily v nich uniformy. Od té doby víme, že účast našich sester na našem povstání je moc důležitá. Podílejí se na budování autonomie a zastávají nejrůznější funkce, i v Radě dobré vlády (Junta del Buen gobierno). V našem boji kráčejí muži a ženy pospolu.
A jak vypadá život zapatistických žen dnes? Máte nějakou dělbu práce?
My ženy děláme všechny práce společně s našimi soudruhy. A to samé platí o našem autonomním systému vlády. Ano, máme i ženské pracovní skupiny a pořádáme různá setkání žen, ale nevedeme oddělený boj. U některých nových úkolů, které předtím zastávali jen muži, potřebujeme, aby nám ukázali, jak na to. Fungujeme zkrátka kolektivně.