Dostala me!! Zachvili jdu trenovat zaklady plavani (s ploutvema, brylema a zkusit i “jeden nadech”)...
Vzdy jsem touzil po nekolika vecech:
- aby lide vic premysleli a ti, co premysli min, aby v poklidu zemreli (desivoucnou smrti)
- aby mi nasi koupili sadu bicich a pronajali garaz (nezdarilo se, ale aspon mam par bubnu)
- abych umel lezt po skalach tak, ze dokazu kdykoliv vylezt na jakykoliv dum (nezdarilo se, pokusy s vylezenim na 5pater panelaku po hromosvodu bez jisteni se nepocitaji)
- podivat se do mori - je to stejna touha, jako lezt na baraky a do cizich domu - nechci tam nic, jen chci vedet co tam je; ukrast si pohledy, schovat si v pameti zabery ze zivota, ktery vede nekdo jiny
Mam teorii: “pochcat se v posteli”, kdysi jsem ji vymyslel s Truce a ani jednomu se to nepodarilo, dluzno podotknout.
Jde o to, mit sam sebe tak pod kontrolou, ze dokazu cokoliv, co chce muj mozek. Umim treba orgasmus bez dotyku, vezmu do ruky jakkoliv velkeho pavouka (ac jsem arachnofobik Spider),... nedokazu pohnout malickem na noze bez pohnuti jinym prstem, neprekonal jsem strach z lezeni (resp prevazuje nad radosti z toho, ze jsem nekam vylezl). Nedokazu meditaci prejit do jineho stavu vnimani...
Tudiz obcas zkratky: misto meditace halucinogeny, misto lezeni, lezeni “na rybicku”, mozna neprekonam sam sebe, a misto potapeni na jeden nadech, budu muset jit dolu s bombami. To nevadi, nejsem bohuzel dokonaly, ani dost malo. Ale ta moznost, ze s nekym pudu moct pod vodu... to je skoro, jakoby mi rodice koupili sadu bicich a garaz.
I kdyz tohle neprekonani sebe sama mi vadi hodne.
Casto delam to, ze jdu do neceho, co se mi moc nechce, ci se bojim. Proste: cekat na to, az mi nekdo pomuze/prida se,... to se nacekas! Cloveka neceka zadna utecha!!! (De profindis...)(UzJsmeDoma)...
Blby je, ze obcas proste ani nevis, ze na nekoho cekas, abys moh zkusit jit pro sve Sny. Az kdyz se zjevi, stane se inspiraci, hybnou silou. Prime Moover (to je tedy podle Akvinskeho Buh, ale budiz, srovnani to muze byt uzitecne).
Stacil kamarad co by mel bici a zkusebnu, kdyz mi bylo 10, nebo i ted, ktery by me k tomu pustil a pomoh by... cvicit uz budu sam.
Nemam rad lidi, per se. Proste se citim sam, pokazde, kdyz ti chytri vyjebavaji s hloupymi, silni se vytahuji na slabe, a slabi jsou proste slabi, protoze s tim nechteji (a ano, vim, ze casto nemohou) nic delat.
Vzdy jsem chtel byt Sherlock Holmes, Spider Jerusalem a Case z Neuromancera. Hrdinove, kteri marne bojuji proti tomu, aby sila a inteligence byla zbytecne pouzivana pro destrukci, misto pro tvoreni.
Nikdy jsem netouzil po dokonalem nepriteli, ac Truce vzdy rikala, ze udelat si nepritele ze me, to je strasne prokleti (bral jsem to jako lichotku, za kterou se zaroven stydim)...
Kazdopadne lidi potrebuju a miluju silne a inspirativni lidi, a pokud me necim hodne bavi byt, tak je prave byt tim prvotnim hybatelem pro ostatni.
Jen je potreba drzet balanc, mezi tim, kdy jde clovek prikladem a tim, kdy uz manipuluje s ostatnimi.
Ne vzdy se mi to dari, a Buh pomoz (tem, kdo si pomohou sami)...
Tohle je o potapeni, ale hodne lidi, co treba chodi sem do auditu, jsou nebo byvali lidi, kteri pro me byli prvnim hybatelem.
Nekdy pracuje hruzna sila starnuti, ci jakesi pohodlnosti, nevim. Neni mozne byt otec a stale se diteti menit, pak by se nemelo ceho chytit, ale az se jednou zastavim v tom, ze budu zkouset “pochcat se v posteli” nebo, az jednou prestanu balancovat mezi manipulaci a priklady (tahnou), budu mit bud demenci, nebo budu mrtvy (coz se pravdepodobne oboji stane)...
Tak na okraj: dik vsem, kdo porad jdete vzorem...