OVERDRIVE: Pripada mi taky dobry, jak odkazuje na Kanta, ze zkusenost nelze mapovat do neexistence prostoru... i sny se nam zdaji “na nejakem planu, miste”... cet jsem onehda studii mozku potkanu, jak se koduje v mozku pohyb v prostoru... vicemene do jedne sady neuronu (neuronove site) se neustale koduje mapa, kde jsem, jak rychle se pohybuji, a bud jak daleko, nebo se to prepne na jak dlouho (mys v kolecku resi jak dlouho, kdyz je na rovne podlozce, rika, jak daleko... srovnej s popisem casu vystupu na horu na tur. Znackach, s tim, ze smerovky na plose uvadi vzdalenost v km/majlich)...
Kazdopadne potkan/mys ma zapnute mapovani prostoru i ve spanku, neurony netlumi, ackoliv nemapuji rychlostnim a casovym kodovanim.
Kazdopadne mozek vi “ze nekde jsem” i kdyz spi...
Je dost mozne, ze dik tomu ma Kant pravdu, cunt, pac proste i napriklad ve spanku vnimame prostor.
Z toho bych odvodil qualia, bez filosofie... tedy qualia - jsem tady a vsechny vjemy tady, jdou zmapovat na neuronove mape...
Nic noveho samozrejme, to, zda cervenou vnima potkan, kteremu ponicim (dost specificky) zrak, proste bude videt na rezech mozku...
Blby je, ze nesrovnas, zda mravenec vnima cervenou jinak nes mys, a tudiz nedoresis eticky problem typu “je kazda spermie svata”?