V roce 1922, osm let poté, co byl krásnopolský hřbitov založen, spáchal v obci sebevraždu občan Jan Tomášek. Obecní tehdy dala na žádost pozůstalých a pohřbila jej mezi běžné občany, a ne do rohu hřbitova, jak tehdy v případě sebevrahů a jinověrců bývalo zvykem. To vyvolalo odpor části katolicky orientovaných obyvatel, kteří si stěžovali na porušení hřbitovního řádu u okresního úřadu v Bílovci. Stížnost byla postoupena až ke slezskému zemskému úřadu v Opavě, který ji zamítl. Místní katolické komunitě tento případ připomněl, že hřbitov není vysvěcen, a proto se rozhodla s velkopolomským farářem uspořádat tajné vysvěcení hřbitova.
Jenže se o tomto manévru dozvěděli i občané, kteří z katolické církve po rozpadu Rakouska- -Uherska vystoupili (převážnou část tvořili příslušníci sociálnědemokratické strany a Sokola) a na průvod s farářem v čele si u hřbitova počkali a pro jistotu vstupní bránu zajistili řetězy. Došlo tehdy k menší potyčce a výtržnostem, které měly za následek to, že obecní zastupitelstvo prohlásilo krásnopolský hřbitov za bezkonfesijní. Byla schválena i úprava hřbitovního řádu, ze které byly vypuštěny části o spolurozhodování farního úřadu o svěcení hřbitova a diskriminačním umístění hrobů jinověrců a sebevrahů na okraj hřbitova.
Hřbitovy v ostravských obvodech: beznadějně zaplněné? - Moravskoslezský deník
https://moravskoslezsky.denik.cz/...avy_region/hrbitovy-v-obvodech-beznadejne-zaplnene-20130310.html