Ma zena mi vcera preposlala nejaky motivacni moudra od jednohovojenskeho psychiatra. Komentoval sem to tak, zejemu se to keca, kdyz ma pristup do vojenskych skladu, k lekum a zbranim.

Petr Bezruč
Ostrava

Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.

Uhelný prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy uhlí.

Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při Dunaji strmí paláce,
z krve mé a z mého potu.

Sto roků v kopalně mlčel jsem,
kdo mi těch sto roků vrátí?
Když jsem jim pohrozil kladivem,
kdekdo se začal mi smáti.

Abych měl rozum, šel v kopalnu zas,
pro pány dřel se jak prve -
máchl jsem kladivem - teklo to v ráz
na Polské Ostravě krve!

Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
nech je vám Petr neb Pavel,
mějž prs kryt krunýřem ocelovým,
tisícům k útoku zavel,

Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
hlubokých páni vy dolů,
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu!

XARGH: To je takovej typek, asi jak ten Wolker (kerej je z me rodne Olomouce, mmchodem), akorat to byl jeste silenejsi autor. Vcelku to odpovida dobe, kdy to psal, antisemita, narodovec, proti polakum, spoluzakladatel Ostravskeho Narodniho Divadla.
Za cteni to moc nestoji, ale mivam obcas tendenci podivat se, po kom jsou pojmenovane ulice/zastavky.

Ale obalku to ma dobrou, no ne? ;)
Takovej Duke Nukem Ostravy ;)))