Existuji roky a roky,
Ne ze vsech si uvedomis 365 a ctvrt,
Nekdy vnimas jen deti,
Nekdy sebe, kdyz jsi vnimavy, tak klepace, s kuraky listi. - svou ctvrt.
Ne vsechny dny si uvedomis stejne.
Nekdy uvaris obed, kdery proste nechutna,
Jindy jsou to jen weekendy, kdy o nic nejde.
Nekdy sedis u dalnice a plytvas casem,
Chtel bych z bodu a do bodu b.
Nekdy si rikas, ze nevis, kaj jsem,
a pritom vnimas to podstatne.
Nevis, co umrelo, a na hrobku rodiny, zapominas nosit obeti, navic kvetiny.
Je mrtve mnoho, cos miloval, a co te nezajimalo, pripomina se.
Bud si jisty jednim.
Promin.
Zde!