jeden akademicky
Instrukce děkana proděkanům :
Zítra v devět hodin je zatmění Slunce, tedy něco, co se každý den nevidí. Ať pracovníci nastoupí v pracovním oděvu na nádvoří. Při pozorování tohoto řídkého jevu podám sám příslušný výklad. Bude-li pršet, nebude nic vidět a v tom případě půjdeme do posluchárny.

Instrukce proděkanů vedoucím kateder:
Na pokyn děkana bude zítra v devět hodin zatmění Slunce. Bude-li pršet, nebude to možné na nádvoří v pracovním oděvu vidět. V tom případě se provede zatmění Slunce ve 103, tedy něco, co se každý den nevidí.

Vedoucí kateder vedoucím ročníků:
Na pokyn děkana dojde zítra v devět hodin v pracovním oděvu ke zmizení Slunce. Děkan dá pokyn k tomu, má-li pršet, což se nevidí každý den.

Vedoucí ročníku vedoucím kroužků:
Bude-li zítra v posluchárně pršet, tedy něco, co se každý den nevidí, zmizí v devět hodin náš děkan v pracovním oděvu.

Vedoucí kroužku studentům:
Zítra v devět hodin zmizí náš děkan. Škoda, že se to nedá vidět každý den.

Přijde šéf katedry fyziky za rektorem a že by potřeboval nějaký hodně drahý, hodně složitý a vůbec výborný přístroj a že bez něj vůbec fyziku dělat nemůžou.

A rektor se na něj tak vyčítavě podívá a zeptá se: Proč nemůžete být jako matematici? Těm stačí tužka, papír guma a odpadkový koš!
A nebo jako filozofové - těm stačí jen tužka a papír