MILAN_JIRKOVSKY: Co vím, tak houfnice a menší děla mají úsťovou rychlost poměrně malou (1-2 M), což je sice stále více než rychlost zvuku, ale samotné střely pak poměrně rychle ztrácejí rychlost.

Čili nakonec k původnímu postu - není filmovým omylem, pokud je slyšet nejdříve hvízdání letící střely a až potom výbuch dopadu. Těsně před dopadem mají střely (zejména ty větší) mnohdy podzvukovou rychlost.

SIRLOON: Taky tam byla spousta vesmirnych lode co pouzivali ruzne formy FTL pohonu.

FIONOR: imho ve stargate se cestovalo rychleji nez rychlosti svetla. Sice subprostorem, ale rozhodne to bylo rychleji nez rychlost svetla

Ale takový požár na vesmírné lodi zvenku (plameny), to je docela haluz.

GALE:

Václav Marhoul

Režisér, producent, scénárista

Faktem je, že tedy dvě věci mě "zaujmou" vždycky a také mně vždycky
vadí. Za prvé jsou to všechny sci-fi filmy, které pracují se zvukem ve
vzduchoprázdnu, ve kterém se samozřejmě žádný zvuk nemůže šířit. Takže
jsme svědky ohlušujících explozí, popřípadě všech dalších možných ruchů v
čistém vakuu. Jediný režisér, který striktně dodržel pravidla fyziky v tomto
prostředí byl Stanley Kubrick ve svém filmu 2001: Vesmírná odysea. Tím
druhým nesmyslem jsou všechny namixované ruchy střelby a dopadající kulky.
Vypálená střela má větší rychlost než zvuk, tudíž ve chvíli, kdy jí slyšíme, je
v realitě už daleko za námi. Ve filmech tomu ovšem bývá tak, že se nejdříve
ozve kupříkladu svist dělostřeleckého granátu a poté následuje výbuch. Což je
přirozeně nesmysl.



Marhoul nezklamal, ten člověk ví fakt úplný kulový.